Putin novelu ústavy nepodepíše, pokud mu ji Rusové v referendu neschválí
Změna ústavy
Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek připustil, že se může stát, že nepodepíše připravovanou novelu ústavy. Stalo by se tak, pokud by ji odmítli ruští občané v celostátním referendu. V takovém případě podle hlavy státu nestačí „standardní procedura“ v podobě přijetí ústavního zákona v parlamentu.
„Je třeba, aby lidé přišli hlasovat a řekli, zda tyto změny chtějí, anebo ne. Aby občané naší země fakticky byli konečnou instancí, která zákon o (ústavních) změnách přijme, anebo jej odmítne. Až poté, co se lidé vysloví, ho podepíšu, anebo ne,“ řekl Putin podle agentury TASS při setkání se zástupci veřejnosti.
Putin navrhl změny v ústavě ve svém poselství o stavu země v polovině února. Ústavní změny mají nynějšímu prezidentovi podle jeho kritiků zajistit kontrolu nad ruskou politikou i po roce 2024, kdy mu skončí nynější prezidentský mandát.
Putinem poměrně obecně navržené změny mají mimo jiné dovolit poslancům rozhodovat o jmenování premiéra a ministrů, dají větší roli Státní radě, poradnímu orgánu složenému z regionálních gubernátorů a federálních úředníků, a také mají zajistit nadřazenost ruských zákonů nad mezinárodním právem. Změny současně zajistí silnější pravomoci hlavy státu, která bude moci odvolávat soudce, šéfa vlády a ministry a také bude velet vojenským a bezpečnostním složkám, poznamenala agentura AP.
Státní duma, dolní komora parlamentu, návrh 23. ledna v prvém ze tří čtení schválila jednomyslně. Druhé čtení by mělo následovat v únoru, kdy by také mělo být jasněji ohledně referenda. Zatím jen zaznělo, že voliči by měli schvalovat celý balík změn najednou, a ne po jednotlivých bodech.
Putinův mluvčí Dmitrij Peskov minulý týden popřel, že by hlasování bylo pouhou formalitou, ale odmítl sdělit, kdy a jak se referendum uskuteční. Už současná ruská ústava byla přijata celostátním referendem, konaným v prosinci 1993.
Po Putinově návrhu ústavních změn odstoupila dosavadní vláda premiéra Dmitrije Medveděva. Toho Putin jmenoval svým zástupcem v bezpečnostní radě s platem 618 713 rublů měsíčně (asi 223 000 Kč), jak ve čtvrtek uvedla agentura Interfax.