Rusko potřebuje posily k východní ofenzivě. Putin bude zřejmě „potichu“ mobilizovat

VÁLKA NA UKRAJINĚ

Rusko potřebuje posily k východní ofenzivě. Putin bude zřejmě „potichu“ mobilizovat
Rusko může i částečnou mobilizací získat stovky tisíc vojáků. Foto: Shutterstock
1
Svět
Záviš Dobiašovský
Sdílet:

Podle západních odhadů se zřejmě začíná blížit moment, kdy ruský vůdce Vladimir Putin sáhne k mobilizaci. Velké ztráty na východě Ukrajiny i opotřebovávací fáze války si to zřejmě žádají, stejně tak jako ruská ofenzivní snaha na Donbase. Odborníci však upozorňují, že masovou mobilizaci si režim nemůže dovolit, bude se tak zřejmě snažit o mobilizaci „pokoutní“.

Válka kolem pomalu se měnících linií zejména na východní Ukrajině s sebou nese značné ztráty na obou stranách konfliktu. Podle americké CNN už Rusko přišlo až o třetinu své pozemní síly. Západní zástupci zpravodajských služeb tak začínají mluvit o tom, že se blíží moment, kdy bude muset Rusko doplnit stavy.

Podle britského deníku The Independent však mluví odborníci také o tom, že by všeobecná mobilizace poukazovala na selhání a mohla vyvolat odpor mezi Rusy ve městech i upozornit na dosavadní neúspěch strategie, podle které měla Ukrajina rychle padnout. Putinovi se však podle odborníků nabízí možnost, jak získat minimálně statisíce dalších vojáků, aniž by vyvolal větší „povyk“.

Mobilizace v chudých regionech

Rusko se tak už nyní snaží tradičně nabírat nové síly pro agresi na Ukrajině zejména v chudých oblastech, kde nabízí zájemcům z jejich pohledu velmi štědré kontrakty. A podle Independentu už také zvyšuje věkový limit pro službu v armádě. Možností, jak mobilizovat pouze částečně a nevyvolat tak přílišný odpor, má však podle odborníků Moskva víc.

„Co Rusko může udělat jsou různé formy částečné mobilizace, lehce skryté mobilizace. Rusko může například změnit zákony tak, aby mohli nasadit brance. Standardní organizace ruských pluků je taková, že mají dva prapory kontraktníků a jeden prapor branců. Tedy ještě tam braneckou rezervu mají. Částečně mohou zmobilizovat specialisty, kteří jim chybí, lidi, kteří nedávno z armády odešli, protáhnout službu vojákům základní služby a tím si pomoci,“ popsal dříve pro deník Echo24 ruské možnosti vojenský analytik Jan Ludvík. Podle něj může Rusko takto získat řádově až stovky tisíc dalších vojáků.

Pokud chce Putin dosáhnout větších zisků na Ukrajině, podle západních zpravodajských služeb se bez nějaké formy mobilizace už zřejmě neobejde. A jak upozornilo britské ministerstvo obrany, z informací vojenské rozvědky plyne, že chce Rusko na východě Ukrajiny své stavy posílit. „Je velice pravděpodobné, že se Rusko chystá odeslat do Donbasu velký počet rezervních jednotek,“ uvedlo britské ministerstvo obrany.

Ztráty mezi separatisty

Londýn také upozornil na oznámení samozvané Doněcké lidové republiky (DNR), že v bojích na frontě bylo zabito 2128 proruských separatistů a dalších přibližně 8900 jejích vojáků bylo zraněno. „Procento ztrát DNR odpovídá přibližně 55 procentům původního stavu jejích ozbrojených sil, což vypovídá o krajně vysokém opotřebení ruských a proruských vojsk v Donbasu,“ poznamenala britská rozvědka. „Je velmi pravděpodobné, že jednotky DNR disponují zastaralou výzbrojí a technikou. Na obou stranách schopnost vytvářet a odesílat na frontu rezervy se zřejmě stává stále více rozhodujícím faktorem pro výsledek války,“ dodala závěrem.

Ruské jednotky pokračují v intenzivním ostřelování ukrajinských pozic a pokoušejí se obklíčit oblast Severodoněcka přes města Izjum na severu a Popasna na jihu. Rusko má pod kontrolou velkou část Severodoněcku, ukrajinští obránci však stále ovládají rozsáhlý průmyslový areál na západě města a rovněž několik obcí v jeho okolí. Ruské jednotky podle ukrajinského generálního štábu zablokovaly ukrajinské síly u obcí Borivske a Voronove, které leží jižně od Severodoněcku, a přeskupily své síly ve směru na Bachmut.

Další vývoj války zůstává nejistý, generální tajemník Severoatlantické aliance (NATO) Jens Stoltenberg v rozhovoru s německým listem Bild am Sonntag varoval, že válka může trvat ještě roky. Proto by se podle něj nemělo polevit v podpoře Ukrajiny. „I když náklady jsou vysoké, nejen kvůli vojenské podpoře, ale také kvůli růstu cen energií a potravin.“ To se však podle něj nedá srovnávat s cenou, kterou Ukrajina denně platí mnoha lidskými životy, napsala agentura DPA.

Sdílet:

Hlavní zprávy

×

Podobné články