VIDEO: Centrum Nového Žižkova z pera architektky Evy Jiřičné vyvolává spory

Unikátní příležitost posunout pražskou architekturu, nebo pouze líbivý koncept efektně designových výškových staveb? Vítězný návrh architekty Evy Jiřičné, který má nahradit budovu bývalého Telecomu v Praze na Žižkově, budí v některých kruzích rozpaky. „Vážit si historie, ale nebát se nového. To posouvá společnost dopředu,“ říká ke svému návrhu architekta Eva Jiřičná. Ne všichni jsou však s návrhem spokojeni.

Klub Za starou Prahu kritizuje architektonický návrh  na zástavbu parcely po bývalé telekomunikační budově v Olšanské ulici v Praze 3. Návrh Jiřičné zvítězil v interní soutěži developera Central Group, klub reaguje na vizualizace zveřejněné v médiích. Podle klubu nejde o architektonicky a urbanisticky promyšlené řešení, ale spíše o líbivý koncept efektně designových výškových staveb, sdělila v tiskové zprávě předsedkyně klubu Kateřina Bečková.

Klub proto vyzval Institut plánování hlavního města Prahy a památkový odbor magistrátu, aby stavbu nepodpořily a o jeho problematičnosti Central Group informovaly dříve, než budou zahájeny přípravné práce. Developerská firma projekt propaguje i v rámci videa.

Zveřejněnými vizualizacemi se podle klubu developer snaží získat na svoji stranu laickou veřejnost a s její pomocí pak prolomit platné regulativy památkové ochrany, které jsou s uvedeným záměrem v kolizi. Parcela je nyní zastavěna mohutnou budovou s devadesátimetrovou věží z let 1969 až 1979 od kolektivu architektů Františka Cubra, Josefa Hrubého, Zdeňka Pokorného a dalších, kteří jsou také autory Bruselského pavilonu na Letné. Nachází se na území ochranného pásma Pražské památkové rezervace, které má chránit rezervaci před zásahy, které by oslabily její urbanistickou kompozici, měřítko a siluetu.

„Obytné věže Evy Jiřičné, jejichž výška sice nebyla prozatím zveřejněna, ale podle publikovaných podkladů dosahuje minimálně sta metrů, vstoupí do pražského panoramatu mimořádně neomaleným způsobem, a umocní tak neomluvitelnou chybu, které se dopustil magistrátní památkový odbor, když navzdory ochrannému pásmu Pražské památkové rezervace schválil sousední projekt téhož developera – obytné věže Garden Towers v Olšanské ulici,“ uvádí klub.

Developer se však brání, že je výška budov vhodná pro danou lokalitu. „Spolu s paní architektkou Jiřičnou si uvědomujeme, že výška je v Praze vždy velkým tématem a že tato stavba bude hodně diskutována a bude mít také své hlasité odpůrce. Ale kde jinde by měly vznikat vyšší stavby než na místě, kde už dnes stojí stávající výšková telekomunikační budova a kde jsou na dominantní stavbu všichni v Praze už zvyklí? Pozemek se navíc nachází daleko mimo území Pražské památkové rezervace a je v sousedství stávajících nových vyšších staveb,“ oponuje zakladatel a šéf investorské společnosti Central Group Dušan Kunovský.

Central Group vybral Jiřičné návrh ze stovky přihlášených, projekt počítá s byty, veřejným prostorem se zelení, komerčními plochami nebo mateřskou školou. Návrh představuje bílé prosklené kruhové věže a počítá s využitím technologií šetrných k životnímu prostředí, jakými jsou třeba vytápění pomocí tepelných čerpadel. Počítá také se zelenými střechami nebo recyklací dešťové vody pro zalévání.

Porotu mezinárodní soutěže, kterou tvořila skutečně hvězdná sestava, návrh Evy Jiřičné přesvědčil. Šéfem poroty byl známý architekt a vysokoškolský pedagog Zdeněk Fránek, v porotě dále zasedl nejoceňovanější český architekt Josef Pleskot, hlavní autor pražského Metropolitního plánu Roman Koucký a známý propagátor architektury David Vávra. Sestavu pěti porotců pak doplnil šéf Central Group Dušan Kunovský.

Jiřičná se při přípravě návrhu spojila s architektonicko-inženýrskou společností ARUP z Londýna. Ta navrhovala například dostavbu Gaudího chrámu Sagrada Família v Barceloně nebo operu v Sydney.

Budova bývalého Telecomu je v Olšanské ulici na pražském Žižkově. Otevřena byla v roce 1980, kdysi se jí přezdívalo „Štrougalova věž“ podle tehdejšího předsedy vlády. Nyní je již technologicky zastaralá a nefunkční. Podle Kunovského bude muset být kvůli extrémně vysokému množství škodlivého azbestu zbourána a ekologicky zlikvidována.

Čtěte také: Mariánský sloup jako tikající bomba? Jeho obnova rozděluje také pražskou koalici