Michaláková neuspěla v kauze s odebranými syny. Norsko lidská práva neporušilo

SOUD O ODEBRANÉ DĚTI

Michaláková neuspěla v kauze s odebranými syny. Norsko lidská práva neporušilo
Eva Michaláková neuspěla u soudu ve Štrasburku v případě zabavení jejích synů. Foto: Jan Zatorsky
1
Svět

Echo24

Evropský soud pro lidská práva (ESLP) ve čtvrtek rozhodl ve prospěch Norska v případu Češky Evy Michalákové, které norská sociální služba Barnevernet před více než deseti lety odebrala syny Denise a Davida a umístila je do pěstounské péče. Podle soudu ve Štrasburku Norsko v případu odebrání dětí manželům Michalákovým neporušilo příslušný článek Evropské úmluvy o ochraně lidských práv.

V článku 8 se uvádí, že každý má právo na respektování svého soukromého a rodinného života a státní orgán nemůže do výkonu tohoto práva zasahovat kromě případů, kdy je to nezbytné a v souladu se zákonem.

Norská sociální služba rozhodla v roce 2011 o odebrání synů Denise a Davida českým rodičům Michalákovým kvůli podezření ze zneužívání, zanedbávání a týrání. Později norské úřady zbavily Evu Michalákovou rodičovských práv k oběma synům, otci práva ponechaly. Matka s následnými odvoláními neuspěla a obrátila se proto se stížností na Norsko na Evropský soud pro lidská práva.

Norská sociální služba Barnevernet je dlouhodobě kritizována některými rodiči a experty, podle nichž zachází ve své snaze ochránit děti příliš daleko a často odebírá rodičům jejich biologické potomky a dává je do pěstounské péče bez dostatečného odůvodnění. Stále větší počet případů je řešen také u Evropského soudu pro lidská práva.

O kauze odebraných synů

Od února 2012 bratři žijí každý v jiné pěstounské rodině a na podzim 2015 norské úřady zbavily matku rodičovských práv. Michaláková se nejdříve mohla se syny vídat každý týden, později čtyřikrát ročně, pod dohledem a měli zakázáno mluvit česky. Od března 2013 se s chlapci mohla vidět pouze dvakrát za rok po dvou hodinách a později kontakty zcela ustaly.

Případem se zabývala vláda premiéra Bohuslava Sobotky a k případu také vystoupil Miloš Zeman v roce 2014. Zeman přirovnal sociální službu Barnevernet k nacistickému programu Lebensborn. Výroky označil za hyperbolu, přesto je norské úřady označily za "nerozumné". Prezident se také obrátil na norského krále Haralda V. se žádostí, aby se zasadil o vyřešení kauzy s ohledem na zájem dětí. V roce 2015 pak prezident kvůli případu zrušil pozvání norské velvyslankyně na hradní akce spojené s oslavami 28. října.

V září 2017 se Eva Michaláková obrátila na Evropský soud pro lidská práva (ESLP) se stížností na Norsko, které podle ní "svým postupem porušilo naše právo na rodinný život, nejen kvůli samotnému odebrání, ale kvůli znemožnění kontaktu s dětmi a odebrání rodičovských práv". Nyní ESPL její stížnost odmítl, Norsko podle tribunálu právo na rodinný život neporušilo, norský soud totiž dostatečně zdůvodnil, proč nesmí syny vídat.

Případ českých bratrů přitom není jedinou kauzou spojenou s přístupem sociální služby Barnevernet, kvůli které se Norsko stalo terčem kritiky i žalob u ESLP. Ten dal například na podzim 2019 za pravdu rodičovskému páru z Norska, kterému Barnevernet odebral krátce po porodu dítě a následně jej proti jejich vůli umístil do pěstounské péče. Český právník Pavel Hasenkopf, který působí v Petičním výboru na pomoc rodině Michalákových, pak tvrdí že Evropský soud pro lidská práva je žalobami proti Barnevernetu zahlcen, a tak by měl posuzovat nezákonnost celého systému.