Bez solidarity není imunity, hlásá manifest podepsaný Špidlou. Je to návrat ke komunismu, tvrdí IVK

Nový levicový manifest Bez solidarity není imunity si vysloužil tvrdou kritiku z institutu bývalého prezidenta Václava Klause (IVK), který ho označil za „zásadní útok na samotné základy polistopadové éry“. Podle manifestu je současná krize kolem koronaviru příležitostí pro řadu změn ve fungování státu v oblastech jako je regulace pronajímání bytů, přehodnocení zbrojních výdajů či ekologická transformace. Ty shrnuje manifest v jedenácti požadavcích adresovaných české vládě a parlamentu. Podepsaní pod ním jsou například bývalý sociálnědemokratický premiér Vladimír Špidla či levicoví novináři Jakub Patočka a Apolena Rychlíková.

Podle autorů manifestu pandemie ukázala potřebu společenské solidarity. „Potřebujeme silné mezilidské vazby a pocit odpovědnosti všech za ostatní, nejen příbuzné a přátele,“ píše se v manifestu s tím, že je krize vyvolaná novým koronavirem také příležitostí pro změny. Autoři tak vyzývají vládu například k tomu, aby ekonomika po pandemii směřovala k „většímu podílu občanů a zaměstnanců na vznikajícím bohatství“, aby silně přehodnotila a přesměrovala zbrojní výdaje či zajistila v budoucnu bezplatnou veřejnou dopravu či přístup k internetu.

Podle IVK jde však o „Špidlův komunistický manifest“ a jeho autoři i signatáři nepřicházejí s ničím novým, pouze využívají nastávající situace k propagaci svých dlouhodobých myšlenek. Institut Václava Klause to napsal v reakci pro Reflex.cz. „Vidíme v něm zásadní útok na samotné základy polistopadové éry a výzvu k návratu zpátky před rok 1989. Text této skupiny levicových aktivistů naplňuje všechny znaky volání po skutečné revoluci, po zásadní změně polistopadového uspořádání,“ uvedl institut.

IVK ve své kritice například tvrdí, že autoři manifestu nepřikládají žádná řešení, jak změn dosáhnout. V prvním bodě hovoří manifest o bohatství, které odchází do zahraničí či se kumuluje u nejbohatších a vyzývá vládu, aby po krizi „ekonomika směřovala k většímu podílu občanů a zaměstnanců na vznikajícím bohatství a ke kratší pracovní době“ a mzdy a platy byly „důstojné“. „Autoři už názvem tohoto bodu oživují staré marxistické klišé, že je ekonomika soubojem práce a kapitálu. Omílají v něm staré floskule politických školení za minulého režimu jako „zvýšení účasti pracujících na řízení podniků“ a nesmyslné a neuchopitelné populistické výkřiky jako „důstojné mzdy“ a kratší pracovní doba. Kdo by nechtěl více peněz za méně práce? Jak toho dosáhnout, neřeší. Vláda to má prostě zařídit. Ona to ale může „zařizovat“ pouze na úkor někoho jiného. Nic k tomu sama nepřidá,“ uvádí v reakci IVK.

Mezi dalšími požadavky signatářů manifestu na vládu jsou například masivní investice do ekologické transformace ekonomiky a zahájení přechodu k obnovitelným zdrojům energie i ekologickému zemědělství. „Tato krize naopak ukázala každému, kdo má otevřené oči, co je v lidském životě důležité a co není. Boj s CO2 tím důležitějším není,“ kritizuje požadavek IVK.

V jednom z bodů dal pro změnu IVK autorům manifestu za pravdu a to v otázce zbrojních výdajů. Ty by podle manifestu měl stát značně zredukovat a přesměrovat jiným směrem. „Naše armáda se začíná podobat velkému expedičnímu sboru, který na pokyn spojence zasáhne na jakémkoli místě světa, aniž by to bylo zdůvodněno našimi zájmy, pokud za takové zdůvodnění nepovažujeme fráze o bezpečnosti. Armáda má hájit naše občany, naše území, a má tak být budována. Obří nákupy nedávné minulosti i ještě megalomanštější projekty chystané pro budoucnost taková armáda nepotřebuje,“ dodává souhlasně IVK.

Manifest „Bez solidarity není imunity“ podepsalo doposud 744 lidí, autoři samotného textu pod ním podepsáni nejsou.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.