„Trh práce dál udivuje.“ Míra nezaměstnanosti je na 3,8 procenta

MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI

„Trh práce dál udivuje.“ Míra nezaměstnanosti je na 3,8 procenta
Zájemci o práci (ilustrační foto). Foto: Zdroj: Shutterstock
Ekonomika

Echo24

V evidenci úřadů práce v Česku bylo ke konci září 277 015 nezaměstnaných. Je to nejvyšší zářijová hodnota od roku 2017. Proti srpnu počet uchazečů o místo klesl o 2063, míra nezaměstnanosti přesto stagnovala na srpnových 3,8 procenta. Loni v září bylo v Česku bez práce 2,7 procenta lidí. Údaje dnes zveřejnil Úřad práce ČR. Podle odborníků český trh práce nepřestává udivovat tím, jak dokáže i během krize lidi udržet zaměstnané.

Zaměstnavatelé nabízeli v září prostřednictvím úřadů práce 316.658 volných míst. Bylo o 24.165 méně než v srpnu a o 28.696 méně než před rokem. Na jedno volné místo připadá v průměru 0,9 uchazeče.

„Meziměsíčně sice mírně klesl počet volných pracovních míst, zaměstnavatelé jich ale nově nahlásili přes 51.000, což je o 4700 více než ve stejnou dobu loni,“ uvedl ředitel Odboru zaměstnanosti z Generálního ředitelství ÚP ČR Jan Karmazín. Dodal, že v příštích měsících nezaměstnanost pravděpodobně vzroste v souvislosti s útlumem sezonních prací.

Hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Lukáš Kovanda uvedl, že míra nezaměstnanosti v České republice nepřestává udivovat. „Podzimní ekonomický „náraz“ se zatím nekoná. Míra nezaměstnanosti ke konci letošního září vykázala úroveň 3,8 procenta, která je vzhledem k pandemickým okolnostem a celkové ekonomické situaci u nás i ve světě až zázračně nízká. Zůstává nadále nejnižší jak v rámci zemí EU, tak OECD,“ uvedl Kovanda. „Trh práce se i v krizi dokázal popasovat s čerstvými absolventy,“ dodal Kovanda.

Téměř tři čtvrtiny volných pracovních míst jsou určeny pro lidi se základním či nižším vzděláním. Největší zájem mají firmy o stavební dělníky, montéry, řidiče nákladních aut nebo kuchaře.

Kovanda uvedl, že v Česku před koronavirem existoval jakýsi „polštář“ nezaměstnanosti.. „Stále příznivá situace na tuzemské trhu práce svědčí o tom, že před letošním úderem koronaviru na něm existoval značný „polštář“ extrémně nízké míry nezaměstnanosti a historicky rekordního počtu volných pracovních míst, který nyní stále tlumí dopad probíhající koronavirové krize,“ vysvětlil Kovanda. „Dopad pochopitelně tlumí také vládní opatření na podporu zaměstnanosti, jako je program Antivirus,“ napsal Kovanda. Zároveň ale varoval, že musí Česko počítat s nárůstem nezaměstanosti až k pěti procentům.

Nejvíce lidí se přihlásilo ve středních Čechách a v MS kraji

Během září se na úřadech práce nově přihlásilo 50 874 lidí, především z Moravskoslezského kraje a středních Čech. Z evidence naopak odešlo zhruba 53 000 uchazečů. Novou práci získalo 37 118 osob.

Jako každý rok i letos se v září přihlásila do evidence uchazečů o zaměstnání hlavní vlna čerstvých absolventů škol a učilišť, kterých bylo téměř 12 700. Nezaměstnanost to ale výrazně neovlivnilo. Celkově bylo ke konci září bez práce necelých 16.000 absolventů škol všech stupňů vzdělání a mladistvých.

Nejvyšší míru nezaměstnanosti v Česku vykazoval na konci září okres Karviná, to 8,1 procenta. Následovalo Mostecko se sedmi procenty a Ostrava-město s nezaměstnaností 6,7 procenta.

Naopak nejnižší míru nezaměstnanosti mělo Rychnovsko, kde bylo bez místa 1,8 procenta lidí. O jednu desetinu procentního bodu vyšší registrovaly úřady práce v okresech Jindřichův Hradec a Praha-východ.

Meziměsíční nárůst nezaměstnanosti zaznamenalo v září 23 okresů. Nejvýrazněji stoupla na Mělnicku, Teplicku a v okrese Praha-západ. Naopak v 54 okresech míra nezaměstnanosti ve srovnání se srpnem klesla. Nejvíce, o osm procent, v okrese Jičín.

„Je třeba v posledním letošním čtvrtletí počítat s růstem míry nezaměstnanosti, a to až k úrovni pěti procent. V posledních třech měsících roku a pak dále v roce 2021 se bude v rostoucí míře projevovat efekt odeznění či zmírnění vládních podpůrných opatření na podporu ekonomiky a zaměstnanosti,“ napsal Echu24 Kovanda. „Firmy tak také budou moci lépe vyhodnotit, jak si skutečně stojí – pak se spíše odhodlají ke kroků za účelem snížení nákladů, včetně právě propouštění,“ dodal ekonom.