Proč se nejméně zdražuje v Paříži

FRANCIE ZASÁHLA VČAS

Proč se nejméně zdražuje v Paříži
Tím, že se podařilo udržet ceny energií, inflace neprostupovala dál francouzskou ekonomikou. Když se totiž začne zdražovat, vytváří se efekt sněhové koule. Jedno zdražování se nabaluje na druhé. Foto: Úřad francouzského prezidenta
2
Týdeník

Lenka Zlámalová

Na otázku, kde jsou aktuálně nejstabilnější ceny z celé Evropské unie, by málokdo intuitivně odpověděl správně. Němcům, kteří se vždy inflace báli jako málokdo a považovali ji za projev nezvládnutého hospodaření, musí připadat těžko uvěřitelné, že ve Francii je už řadu měsíců inflace výrazně nižší než u nich.

Ceny zboží a služeb aktuálně ve Francii stoupají meziročně o 5,9 procenta. V Německu rostou o 7,9 procenta. Průměrná inflace v zemích eurozóny dosahuje 9,1 procenta. Ve srovnání s námi, kteří máme se 17,2 procenta stále čtvrtou nejvyšší inflaci z celé Unie, je francouzský vzestup cen skoro třikrát nižší.

Proč to nejlépe zvládá zrovna Francie, která nikdy nebyla šampionem ve finanční disciplíně? Paříž to dobře zvládá proto, že jednala rychle. Podchytila nemoc na začátku a nenechala si prudké zdražování rozlézt po ekonomice a společnosti. Jak trefně říká viceguvernér České národní banky Marek Mora, inflace je jako rakovina. Musí se zastavit na začátku. Jinak už je to bez ostré recese téměř nemožné.

Francouzi pochopili, jak obrovským rizikem je prudký vzestup cen energií, měsíce předtím, než Vladimir Putin 24. února napadl Ukrajinu. Že ceny elektřiny v Evropě letí a poletí vzhůru, bylo vidět nejpozději od loňského podzimu. Bylo čím dál zřejmější, že poptávka po elektřině v ekonomice ožívající po covidu výrazně převyšuje nabídku stabilních zdrojů energie. To nemohlo skončit jinak než prudkým růstem cen. Prezident Emmanuel Macron měl před volbami, v nichž obhajoval mandát. Nemohl si dovolit riziko, že mu vystřelí ceny a začne padat životní úroveň. Proto se rozhodl, že už od ledna zafixuje ceny elektřiny pro domácnosti na 46 eurech za megawatthodinu. To je cena pětkrát nižší než strop 240 eur, který právě navrhuje pro české domácnosti, veřejné instituce a malé firmy vláda Petra Fialy.

Nebylo to bez následků. V dominantním výrobci elektřiny, Électricité de France, měl stát jen 84 procent. Zbytek se obchodoval na pařížské burze. Byla to srovnatelná situace, v jaké je česká vláda u polostátního ČEZ, v němž drží 70 procent. Menšinoví akcionáři začali Macronovi vyhrožovat žalobami a také je podali. Macron si ale spočítal, že inflace je větší riziko než žaloby, a držel strop dál.

Celý text Lenky Zlámalové si můžete přečíst na ECHOPRIME nebo v tištěném vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.