Švédské letouny už bojují s požárem, Děčín zakázal vstup do části Českého Švýcarska

POŽÁR V ČESKÉM ŠVÝCARSKU

Švédské letouny už bojují s požárem, Děčín zakázal vstup do části Českého Švýcarska
Letadla Air Tractor dorazila do Česka, už se zapojila do akce v NP České Švýcarsko. Foto: HZS ČR
14
Domov

V boji proti požáru v NP České Švýcarsko už bojují i švédská letadla Air Tractor, do akce se zapojil i vrtulník UH-60M Black Hawk ze Slovenska a hasiči po šesti dnech od začátku zásahu chtějí zmenšit území, které požár zachvátil. Několik dní se plocha nezvětšila, zůstává zhruba na 1000 hektarech. Vědci z Fakulty lesnické a dřevařské vyznačili odhad rozsahu požáru, který odpovídá odhadu generálního ředitele Hasičského záchranného sboru ČR Vladimíra Vlčka, že se ke čtvrtku jednalo o plochu zhruba zmíněných 1000 hektarů. Děčín v pátek rozhodl o zákazu vstupu do lesa na vybraném území národního parku. Zákaz začne platit o půlnoci.

Před 13:00 přistála letadla ze Švédsko na letišti ve Vodochodech nedaleko Prahy. Při zásahu nad Hřenskem nahradila dva hasicí letouny Canadair z Itálie, které se musely ve středu vrátit, aby se zapojily do hašení požárů na Apeninském poloostrově.

Na zapůjčení švédských strojů se ve čtvrtek večer domluvil ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) se svým švédským protějškem Morganem Johanssonem. Letadla byla před třetí hodinou odpoledne nasazena do akce poté, co si vyzkoušela nabírat vodu z jezera Milada.

Mluvčí krajských hasičů Lukáš Marvan v pátek v poledne novinářům také řekl, že by se mohla ještě ve zapojit do hašení slovenská helikoptéra, k čemuž zanedlouho došlo. „Slovenský vrtulník Black Hawk je ve vzduchu a zapojuje se do hašení. Ve vzduchu by mělo být nyní celkem sedm vrtulníků a tři letadla. Naše taktika je, začít zmenšovat území požáru ve vztahu k Hlubokému dolu,“ uvedli hasiči na twitteru v době, kdy na letiště ve Vodochodech dosedly švédské letouny Air Tractor.

„Základní taktiku, kterou jsme nastavili pro tento den a další (dny), je začít zmenšovat území požáru ze dvou stran ve vztahu k Hlubokému dolu,“ uvedl Marvan. Pozemní jednotky jsou podle něj nasazeny nadále také v Hřensku, kde se stále nedaří uhasit všechna ohniska. Nad nepřístupnou částí shazují vodu vrtulníky. Přesný počet ohnisek nelze podle Marvana specifikovat, protože se někde hasičům podaří ohniska uhasit, nová se však objevují na jiných místech. Jde hlavně o Hřensko a Hluboký důl.

Při zásahu v národním parku se zranilo několik hasičů, řekl Marvan. Šlo o natažené vazy, oděrky a některým byla podána kyslíková terapie.

Zákaz vstupu do lesa

Území, kam Děčín, zakázal vstup, zahrnuje lesy v okolí deseti obcí. Výjimka platí pro některé lidi, jako jsou zaměstnanci parku. Turisté budou nadále moci využívat vybrané turistické trasy a cyklotrasy v národním parku. Vyplývá to z vyhlášky, kterou úřad vyvěsil na úřední desce.

Dočasný zákaz vstupu do lesa vydal magistrát s ohledem na ohrožení bezpečnosti a zdraví lidí. Hrozí například pád kamenů, stromů nebo jejich částí kvůli poškození požárem Magistrát tak vyhověl žádosti správy parku. V Českém Švýcarsku hoří na rozloze zhruba 1000 metrů čtverečních.

Zákaz se týká vstupu do lesů na území obcí Hřensko, Mezná, Janov, Růžová, Kamenická Stráň, Srbská Kamenice, Jetřichovice, Rynartice, Všemily a Vysoká Lípa. Výjimku mají správci parku, myslivci či hasiči, policisté a zdravotníci.

Pravčická brána i část stromů přežijí

Část lesa při požáru v Českém Švýcarsku zůstala, ohni odolaly listnaté stromy, jehličnany lehly popelem. Vyplývá to ze satelitních snímků i ze zjištění na místě největšího požáru v dějinách České republiky. Petr Surový z Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze řekl, že zachovalé stromy ze záznamu už skoro stoprocentně neshoří.

Listnaté stromy zůstaly stát hlavně v případě, že byly ve větší skupině. „Bohužel při požáru vzaly za své dobře se zmlazující porosty. Buky a břízy, které byly 30 metrů vysoké, zmizely,“ řekl mluvčí parku Tomáš Salov, který už měl možnost podívat se na požářiště. Z okolí Hřenska se podle něj v roce 2018 odvážely smrky, vznikla 40 hektarů velká holina a několik menších dalších i bezpečnostní pás podél silnice z Hřenska na Mezní Louku. Mrtvého dřeva tam bylo podle Salova relativně málo, fragmenty porostů, které zůstaly stát. Byla tam ale velice silná vrstva organického materiálu, opady jehličí, větviček a větví, které se tam shromažďovaly desítky let. “Jakmile začne hořet tato vrstva, která je velmi dobře hořlavá, tak i zmlazení odumře,“ uvedl Salov. Za své vzaly i listnaté stromy, které se nacházely samostatně okolo hořící plochy.

Úsilím Správy Národního parku České Švýcarsko bylo od roku 2000 do roku 2017, než přišla kůrovcová kalamita, přeměnit les alespoň na smíšené porosty a významně navýšit podíl listnatých dřevin.

Stát zůstaly i ikony národního parku, tedy Pravčická brána a zámeček Sokolí hnízdo, ale uvnitř tohoto ohromného požářiště také některé lesy, a to zejména listnaté. Podle dat získaných z měření vědců z Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze v posledních čtyřech letech více než dvě třetiny této oblasti před požárem tvořily smrkové souše po kůrovci.

Právě Pravčickou bránu přitom intenzivně a cíleně hasiči chránili. „Večer a v noci (na pátek) hasiči vytvářeli hadicové dopravní vedení k Pravčické bráně, aby mohla být tato lokalita bráněna i ze země,“ uvedli hasiči. Mluvčí Marvan v ČT doplnil, že hasiči chtějí mít lokalitu u Pravčické brány lépe pod kontrolou, protože tam stále hrozí vznik nových ohnisek. V místě dosud bylo možné zasahovat jen leteckým hašením.