„Osamělí a depresivní.“ Online výuka vysokoškolákům nesvědčila. Teď je to čeká znovu
PRŮZKUM MEZI STUDENTY
Vysokoškolští studenti během první vlny pandemie koronaviru kvůli distanční výuce vykazovali více příznaků depresivity a více než třetina vykazovala i vysoké hodnoty osamělosti. Zvýšil se také podíl studentů s finančními problémy a třetina se především z kolejí a pronájmů přestěhovala zpátky k rodičům, vyplývá to z průzkumu Sociologického ústav AV ČR ve spolupráci s Fakultou sociálních věd UK. Od pondělí se vysoké školy plošně vrací zpět do stavu během první vlny. Přestává platit i většina výjimek pro osobní přítomnost studentů. Kvůli zhoršující se epidemii bude výuka možná opět jen on-line.
Situace během období nejpřísnějších opatření s sebou podle autorů průzkumu přinesla značnou psychickou zátěž. Z výsledků průzkumu například vyplývá, že studenti v období omezeného fungování vysokých škol zaznamenali více příznaků depresivity, než zaznamenala obecná populace v období před pandemií (posun průměru o 0,5 bodu na 4bodové škále). Celkem 37,5 % vysokoškolských studentů v dotazníkovém šetření vykazovalo také vysoké hodnoty osamělosti.
Zrušení prezenční výuky v minulém akademickém roce se u vysokoškolských studentů projevilo nárůstem doby individuálního studia. V průměru šlo podle průzkumu o 7,8 hodiny týdně. „Čím větší nárůst doby osobního studia byl, tím větší studijní zatížení a míru stresu to pro studenty znamenalo. Zátěž a míra stresu u studentů byly menší, pokud vysoká škola dokázala výpadek prezenční výuky nahradit online výukou ve větší nebo stejné míře jako osobním studiem,“ píší autoři projektu.
Studenti opustili koleje. Zhoršilo se i jejich finanční zajištění
Podle autorů projektu lze obecně říci, že tato nenadála situace způsobila zhoršení materiálního zajištění u vysokoškoláků. To mohlo být způsobeno například zmenšenou poptávkou po pracovní síle napříč odvětvími a ekonomickými opatřeními. Podíl studentů s finančními problémy se ze 4,2 % před pandemií zvýšil na 14,8 % v době během prvního lockdownu.
Značná část studentů během tohoto období také opustila své dosavadní bydlení a přestěhovala se zpět k rodičům, a to zejména z kolejí (84 % z nich) nebo společných pronájmů (49 % z nich). Celkem dala přednost přesunu do domácnosti svých rodičů třetina vysokoškoláků (32 %).
Od pondělí se znovu přesouvá většina výuky do distanční formy
Ministr školství Plaga oznámil, že vysoké školy v celé ČR přejdou od pondělí 12. října na výuku on-line. Výjimka bude pouze pro praktickou výuku zdravotníků. Stejně tak, s výjimkou pro praktickou výuku, přejdou na výuku on-line střední školy. Volnočasové aktivity ve školách včetně školních klubů se také ruší.
Na druhém stupni základních škol se od pondělí bude dva týdny učit prezenčně polovina dětí. Ostatní budou mít výuku na dálku. Po týdnu se žáci vystřídají. Střídání žáků se nebude vztahovat na žáky nižšího stupně víceletých gymnázií. Nové opatření se naopak bude týkat i základních uměleckých škol, které přejdou na výuku na dálku v celé ČR. Na pondělí 26. a úterý 27. října vyhlásí ministerstvo školství volno, a prodlouží tak podzimní prázdniny v základních a středních školách na celý týden.
Sociologický ústav AV ČR se ve spolupráci s Fakultou sociálních věd UK zapojil do mezinárodní výzkumné iniciativy Antwerp University COVID-19 International Student Well-Being Study (C19 ISWS), která se ve spolupráci s 27 zeměmi zaměřila na vysokoškolské studenty a na to, jak se jich pandemie koronaviru dotkla v oblasti studií, duševní pohody a dalších příbuzných témat. Sběr dat probíhal online od 28. 4. do 19. 5. 2020, v Česku do něj byli zapojeni studenti 7 univerzit (ČZU, MU, UHK, UK, UPOL, UTB a VŠE), celkem bylo po prvotním čištění dat získáno 6497 dotazníků. Výzkumný tým tvořili Jan Klusáček (SOÚ AV ČR), Michaela Kudrnáčová (SOÚ AV ČR) a Petr Soukup (FSV UK).