Média a nové náboženství covidismu

ÚHEL POHLEDU: Zrodilo se nové světové náboženství 21. století, založené na spasitelské ideologii – covidismu. Nyní se nachází ve své úvodní a nejagresivnější fázi. Vykazuje znaky nedemokratických režimů. Vedle starých diktatur ruského a čínského původu se formuje nové spasitelské autoritářství. Evropou neobchází strašidlo komunismu, ale obluda covidismu. Světová očkovací revoluce vzplála. Boj dobra proti zlu započal. K dispozici je brutální propaganda, neoficiální cenzura, vodní děla, slzný plyn, těžkooděnci.

Kdo nesouhlasí, je označen za dezinformátora, za nepřítele. Proto, jako Churchillovi po roce 1945, postavme pomník britskému premiéru Borisi Johnsonovi. A to za to, že zbortil tabu, když prokázal, že lockdowny jsou dnes zbytečné a ničivé a mnohá opatření pouhé placebo. Postavil se tak plánům nevídaného sociálního inženýrství s potenciálem rozvrátit západní civilizaci s hodnotami svobody a demokracie.

Jaký přístup zvolí nová Fialova vláda? Nechá se zastrašit? V každém případě Anglie a Švédsko jsou důkazem, že covid lze zvládnout a přitom nechat lidi žít.

1/ Extremizace médií – předvoj lidstva

Mediální sféra v době covidové je Achillovou patou západní demokracie. Hlavní média uzurpovala vedoucí roli ve státě za pomoci šíření strachu. Podle hesla rozděluj a panuj rozštěpila společnost na síly dobra a zla. Rozpoltila politiky i odborníky. Přitom vyvolené obdařila dominantní pozicí ve veřejném prostoru. Nepohodlné cenzurovala a zastrašovala. V roli ideového předvoje dobra si přisvojila monopol na morálku, pravdu a nálepkování kritiků.

Mediální sféra svou agresivitou těžce dolehla na společnost a extremizovala ji alarmismem. Prosadila svou nadřazenost nad nedokonalým světem politiky, ekonomiky, kultury a vědní expertizy. Vzdala se tak své tradiční role moderovat svobodnou výměnu názorů a vyvažovat politiky. Své poslání vidí v nápravě neuvědomělého lidu, v peskování zkažených politiků a v agresi vůči kritikům. Většinová média tím vedle mocenských ambicí realizují byznysové zájmy, vlastní celebritizaci a rádoby spasení lidstva.

Mediální sféra – seriózní média nevyjímaje – se transformovala v jakýsi černý bulvár. Jde o bulvár naruby, který namísto prezentace života celebrit vyznává kult smrti a produkuje zpravodajství à la černá kronika. Už nestačí mezi hlavní zprávy dne zařadit několik úmrtí. Mediální vyvrcholení nastává, když se údajný antivaxer, obklopený televizními kamerami, kaje ze svého hříchu nenaočkování.

2/ Globální síla médií – perpetuum mobile

Máme tu covidové perpetuum mobile. Díky globálnímu dosahu médií se kola strachu nezastaví. Hlavní titulky v intervalech zvěstují, že v různých koutech světa se vyskytl nebezpečný vir. Na rozdíl od minulosti dnes takové zprávy zalarmují svět během několika sekund. Stačí jediná zpráva, že v Jihoafrické republice je nová varianta covidu zvaná omikron, a už se valí lavina globálního strachu.

V řádu hodin média většiny zemí vydávají prohlášení expertů, že další smrtelná hrozba se blíží. Ihned se začíná testovat a potvrzovat první pozitivní případy. Jedna země za druhou uzavírá hranice pro cestující z rizikové oblasti. V Česku populističtí odborníci ihned vydávají prohlášení o potřebě testovat milion osob denně. Politici vyhlašují plán očkovat milion lidí týdně. Mediální zpravodajství šílí. Ze začarovaného kruhu alarmismu není úniku.

Nejnebezpečnější není sám covid. Větší hrozbou jsou globální tornáda mediálních virů, jež napadají strachem miliardy lidí. Výsledkem je dramatické oslabení imunity a následné onemocnění celých národů. K tomu přispívají i další faktory, zejména vyšší stáří populace.

3/ Tělesné, duševní a sociální zdraví

Světová zdravotnická organizace definovala zdraví ve třech rovinách, jako stav tělesné, duševní i sociální pohody. Zdraví jedince má tak svou tělesnou a duševní složku a nadto společenský rozměr. Pokud je člověk vystaven trvalému stresu na individuální i společenské úrovni, zhoršuje se jeho duševní stav, poté klesá jeho imunita a nastupují nemoci.

Proto alarmistická média a s nimi spjatí politici a odborníci mají na svědomí zhoršení zdraví celé společnosti. Atmosféra strachu bezohledně dopadá na obyvatelstvo. Umocňuje dopady covidové pandemie na zdraví a životy všech, zvláště těch nejzranitelnějších – seniorů a dětí. Když je nemocná společnost, je nemocný jedinec. Alarmisté tak mají přímou odpovědnost za nebývalý nárůst psychických onemocnění a sebevražd. Mají odpovědnost za to, že narušili mezilidské vazby, vnesli svár do společnosti a vehnali jednotlivce do izolace.

4/ Sebenaplňující negativní proroctví

Díky mediálním alarmistům, kteří šíří strach slovem, písmem a obrazem, jsme se stali do značné míry oběťmi psychologického efektu známého jako sebenaplňující proroctví. Jde o jev, kdy negativní očekávání vedou k negativním dopadům či opačně, pozitivní očekávání vedou k pozitivním dopadům. Děje se tak zpravidla nevědomě skrze vazbu mezi vírou a chováním.

Sebenaplňující proroctví lze ovšem navodit i úmyslně. To je případ covidových alarmistů, kteří vědomě vytvářejí atmosféru strachu. Co jiného jsou mediální titulky, které hlásají, že nejčernější covidový scénář se naplní právě o Vánocích 22.–24. prosince, kdy prý má být přes 10 000 hospitalizovaných?

Strach ochromuje. A tak se běžně stává, že vyděšení lidé si volají záchranku a ocitají se v nemocnicích, aniž je to třeba. Na druhé straně, jak uvedl ředitel nemocnice v Motole Ludvík: „…někteří vyléčení pacienti se nechtějí nechat propustit.“

5/ Česko 32 let po Listopadu

Je neuvěřitelné, že v demokratickém Česku jsou miliony lidí s imunitou vůči covidu systematicky vylučováni ze společnosti jako podlidi, jako vrazi. Jde o miliony občanů, kteří získali přirozenou imunitu, jež není uznána, neboť nákaza nebyla registrována v důsledku bezpříznakového průběhu. Další desetitisíce jsou diskriminovány, neboť jejich praktičtí a odborní lékaři jim nedoporučili ze zdravotních důvodů očkování. Všem těmto lidem je v médiích spíláno do antivaxerů, někteří jsou vyhazováni z práce. Hlavní média militarizují atmosféru, když sborově žádají „utahovat smyčku“ kolem neočkovaných.

Přitom stačí provést důkaz jako ve Švýcarsku. Za pomoci plošných testů na protilátky lze zjistit, kdo má imunitu a kdo nikoliv, v jaké míře ji mají očkovaní a v jaké neočkovaní po prodělání covidu.

6/ Mýtus o nadřazenosti očkování

Přesto covidisté velí povinně očkovat! Že není naočkováno 10 000 policistů? Rozkaz zní: zlomit! Že není naočkováno 5 000 lékařů a 20 000 zdravotních sester? Zlomit! Že není naočkováno 35 000 lidí v sociálních službách? Zlomit! Že není naočkováno 500 000 starších 60 let? Zlomit!

Ve skutečnosti má povinné očkování za cíl utajit fatální selhání státních orgánů, většiny médií, části odborníků a politiků, spočívající v tom, že stvořili mýtus o nadřazenosti očkování nad přirozenou imunitou. Kdyby se totiž proočkovala celá populace, nešel by už provést důkaz, že přirozená imunita je spolehlivější než ochrana po očkování. Proto se spěchá, proto se „utahuje smyčka“ kolem neočkovaných.

Je pochopitelné, že na počátku pandemie docházelo k chybám. Obrovské úsilí se investovalo do nalezení vakcín, jež měly za pandemií udělat TEČKU a nezpůsobit přitom závažné vedlejší účinky. Dnes, téměř po 2 letech, je zřejmé, že dosavadní očkování má velký význam zvláště pro seniory, které chrání před těžkým onemocněním a tím snižuje zátěž nemocnic. Nicméně fakta prokazují, že všechna očekávání nebyla naplněna. Například očividně neplatí, že

• očkování je jediná cesta vedoucí k imunitě;
• pandemie je nemoc pouze neočkovaných;
• podmínečně schválené vakcíny nejsou rizikové.

Je lidské dělat chyby i je přiznat a následně usilovat o nápravu. Kdo však trvá v rozporu s fakty na nepodložených tvrzeních, lehce se zaplete do pavučiny spasitelské víry, hlásající morální nadřazenost a neomylnost.

7/ Děti a očkovací mašinérie

Do očkovací mašinérie zatáhli i děti. Přitom ještě letos 12. června ministr zdravotnictví Vojtěch ujišťoval, že děti do 12 let se nebudou očkovat. Před několika dny profesor Zima, šéf prezidentova lékařského konzilia, uvedl, že nedoporučuje očkování dětí pod 15 let, neboť účinky vakcín jsou neznámé. Stejně se vyjadřuje bioložka a imunoložka Krátká. Ta nesouhlasí s tím, aby se děti plošně očkovaly vakcínou, jež nemá dokončené klinické testování a u níž nejsou známé zdravotní komplikace v dlouhodobém měřítku.

Doktorka Krátká dále uvedla: „Pro děti není infekce koronavirem riskantní. Nechme je ‘co nejčistší’. Výhodou přirozeně vzniklé imunity je, že trvá déle, vytvoří se slizniční imunita a pestřejší skladba protilátek a děti jsou tak odolnější vůči novým mutacím. Ale po vakcinaci imunita klesá a je nutné přeočkování. Aspoň u dětí je vhodné uznat přítomnost protilátek či aktivovanou buněčnou imunitu. Jsou-li děti imunní, pak je nemusíme očkovat.“

Závěr: Nenechme zrušit Vánoce!

Nedovolme sebenaplnění proroctví nejčernějších scénářů. Odmítněme nenávistné projevy, manipulace strachem a brutální propagandu. Odmítněme zavření vánočních trhů ve chvíli, kdy zůstala otevřená velká nákupní centra. Cožpak virus je venku nebezpečnější než v uzavřených prostorech? Nikoliv, to jen covidisté demonstrují svou aroganci, že si mohou dovolit cokoliv, třeba zrušit i Vánoce.

Nenechme se rozdělit. Mediální výzvy „k utahování smyčky“ kolem neočkovaných jsou ve skutečnosti útokem na nás všechny. Jsou to výzvy k poslušnosti a stádnosti. To jen covidisté v duchu rozděluj a panuj zneužívají strach lidí. Proto bude nyní velmi záležet na tom, zda nová Fialova vláda se nenechá zastrašit, zda se postaví mediální přesile a přehodí výhybku k postpandemické době.

Zklidněme atmosféru ve společnosti. Vánoce ať zůstanou symbolem štěstí, lásky a naděje v lepší budoucnost. Budiž nám povzbuzením Anglie a Švédsko, které světu jasně ukázaly, že návrat k normálnímu životu je možný a hlavně nutný.

Autor je politolog, rektor Metropolitní univerzity Praha.