Babišova vláda hledá peníze. ANO a ČSSD se shodují na zdanění Googlu a Facebooku
Vyšší daně
NOVÉ
Jan Zatorsky
Vládní koalice stále hledá možnosti, jak získat do prázdné státní kasy peníze. Sociální demokracie, která svým slibem o vyšší rodičovské naštvala řadu rodin, navrhuje několik druhů vyšších daní. Kromě vyššího zdanění bank navrhují socialisté i zdanění dividend či digitální daň. Zdanění internetových gigantů jako jsou Google či Facebook se zamlouvá jak hnutí ANO, tak některým opozičním stranám. Podporu vládě vyjadřují Piráti, na druhé straně ODS se k tomuto kroku staví zdráhavě.
Vyšší daně jsou pro vládu aktuálním tématem zejména po nepříznivých výsledcích zpomalující ekonomiky z posledních měsíců. S řešením přišla sociální demokracie, která oprášila staré plány z dob Sobotkovy vlády. Tehdy socialisté navrhovali sektorovou daň, která by dopadla na banky či na vybrané druhy podnikání. S tím však nesouhlasí předseda vlády Andrej Babiš ani ministryně financí Alena Schillerová. V koalici však panuje shoda na zavedení digitální daně.
Ta by dopadla na velké nadnárodní korporace, mezi které patří Google či Facebook. Část opozice s vládním nápadem souhlasí. „Nevidíme důvod, aby například Google u nás platil jednotky milionů korun a Seznam stovky milionů,“ řekl pro Echo24 pirátský poslanec Mikuláš Ferjenčík. „Digitální daň podporujeme a sektorovou daň nevylučujeme. Myslíme si však, že tyto daně by měly být kompenzovány snížením zdanění práce. To je na místě, protože dnes lidé platí pětačtyřicet procent toho, co za ně zaměstnavatel odvede státu. To je veliké číslo, které bychom měli snížit,“ řekl dále Ferjenčík.
Nápad se zaváděním sektorové daně by však narazil u hnutí ANO a opoziční ODS. „Sektorovou daň na banky odmítáme, protože by se přenesla do cen spotřebitelů, případně by mohla snížit úvěrovou kapacitu bank. Je třeba připomenout, že banky jsou jedny z nejštědřejších plátců daní do rozpočtu vůbec. Zdanění digitálních společností je dnes tématem v řadě zemí, ale nejsem si jistý úspěšností těchto snah. Podívejme se nejprve na zkušenosti zemí, které je zavádějí. Ale opět, nikdy nebudeme hlasovat pro vyšší daňové břemeno, které by v jakékoliv, i nepřímé, formě zatížilo daňové poplatníky,“ řekl pro Echo24 ekonomický expert ODS Jan Skopeček.
Větším problémem pro vládu je podle Ferjenčíka i neschopnost vybírat daně z přidané hodnoty. Inkaso na konci března totiž zůstalo oproti minulému roku zhruba stejné na 62,7 miliardách korun. „Alarmující je, že stagnuje výběr DPH. Za minulý rok se za první tři měsíce vybralo stejně DPH, jako letos. To je varovné, protože stagnuje navzdory inflaci a ekonomickému růstu. Tam, kde bychom očekávali nárůst pět procent, je nula. Je to varovný trend,“ uvedl Ferjenčík.
Podle ekonomů není jasné, zda by digitální daň mohla být efektivní. V otázce digitální daně je těžké předvídat budoucí vývoj. Týkat by se měla nadnárodních korporací, pro které trh v České republice není klíčový, dopady na burze proto nejsou znatelné,“ řekl pro Echo24 hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.
Podle něj by zavedení sektorových daní sice zvýšilo příjmy do státního rozpočtu. Nebylo by to však v tak velkém objemu, jak si myslí. „Banky by se v rámci daňových optimalizací snažily snížit své zisky například nákupem produktů a služeb od svých matek v zahraničí. Rovněž by se snažily část svých nákladů přenést na klienty. Podobně by se mohly zachovat i digitální společnosti, u kterých by případné zavedení sektorové daně mohlo být účinné jen v případě společného postupu Evropské unie,“ řekl dále Křeček.
Bankovní daň navrhoval v minulosti tehdejší premiér Bohuslav Sobotka. Socialisté prosazovali, aby nejvyšší sazba 0,3 procenta platila pro banky s aktivy nad 300 miliard korun a nejnižší 0,05 procenta pro banky s aktivy do 50 miliard korun. Už tehdy ekonomové varovali, že se zavedení takového progesivního zdanění může státu vymstít. „Přestaňme se chovat jako hlupáci, banky zdaňují v Německu, na Slovensku, ve Francii. Nedělejme tady bankám daňový ráj,“ řekl v roce 2017 Bohuslav Sobotka.
Nápad vyššího zdanění obsahoval program, se kterým šli sociální demokraté do voleb před dvěma lety. „Banky působící v Česku dnes neúměrně těží ze svého postavení na českém trhu a vykazují vysoké zisky. Jen svým mateřským firmám v zahraničí odvádějí přes 50 miliard korun ročně. Zavedeme proto progresivní daně z bankovních aktiv velkých bank a zajistíme, aby malé banky měly spravedlivé podmínky na bankovním trhu,“ uváděl program strany, která poté dostala 7,27 procenta hlasů.
