Lékaři varují před tsunami chorob kvůli odložené prevenci, ta se propadla i u rakoviny

ZDRAVOTNÍ PÉČE

Lékaři varují před tsunami chorob kvůli odložené prevenci, ta se propadla i u rakoviny
Na riziko odkládání prevence kvůli epidemii covidu-19 upozorňovala řada odborníků již v průběhu minulého roku. Foto: Shutterstock
Domov

Odkládaná preventivní vyšetření, rostoucí potřeba alkoholu a cigaret či nedostatek pohybu. Lékaři varují před tím, že se po odeznění epidemie může Českem prohnat „tsunami“ kardiovaskulárních či metabolických chorob. Jak ukazují i průzkumy či data pojišťoven, ke značnému odkládání prevence dochází například i u onkologických onemocnění. Podle lékařů u některých pacientů převládly obavy z covidu nad strachem z rakoviny.

Odkládaná prevence a menší ochota spolupracovat s lékaři může podle odborníků vést k vážným dopadům, které se projeví až v době po konci epidemie covidu-19. Podle lékařů tak hrozí vlna kardiovaskulárních i metabolických chorob, která vznikne i následkem intenzivnějšího nezdravého životního stylu. Téma prevence řešili odborníci na výročním kongresu České kardiologické společnosti.

Je tak podle nich nutné preventivní prohlídky posílit a pracovat také na zvýšení ochoty pacientů spolupracovat. „Na nemoci srdce a cév ročně v Česku zemře 50 000 lidí. Musíme se co nejrychleji vrátit do normálního stavu a začít se chronickými nemocemi zabývat,“ uvedl předseda České internistické společnosti Richard Češka.

Na riziko odkládání prevence kvůli epidemii covidu-19 upozorňovala řada odborníků již v průběhu minulého roku. Psychiatr Cyril Höschl pak upozorňoval na to, že velká pozornost věnovaná covidu vede k tomu, že se lidé kvůli obavě z nákazy bojí chodit do nemocnic či do dalších zdravotnických zařízení. To se potvrzuje i v praxi.

Jak vyplynulo z průzkumu analytické společnosti IQVIA, pandemie covidu-19 způsobila značné zpoždění a narušení onkologické péče. Ke konci května uvedla třetina lékařů, že evidují zatím stále nižší počty vyšetřených pacientů než v době před epidemií. Z dat vyplývá, že po vypuknutí pandemie 44 procent českých onkologických lékařů vyšetřilo v roce 2020 na týdenní bázi méně pacientů než před pandemií. Více než polovina oslovených lékařů také připustila zpoždění operačních výkonů a obecně nižší počet žádanek na vyšetření onkologickým specialistou. Celá jedna třetina lékařů také zaznamenala zpoždění při zahájení léčby chemoterapií, uvedla analytická společnost.

Podle Petry Tesařové z onkologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze loni v ČR asi o sedm procent poklesl počet mamografií, které jsou preventivním vyšetřením karcinomu prsu. Ve VFN o necelou pětinu poklesl počet operací pro rakovinu prsu a lékaři zaznamenali zhruba o pět procent méně nových pacientek. Péče o ně byla podle Tesařové ve VFN po celou dobu pandemie zachována, problém ale byl na straně pacientek, které se bály nákazy covidem a přicházely pozdě s novými případy i s opakovaným onemocněním.

Dopady na preventivní péči se projevují i v datech zdravotních pojišťoven. Podle údajů, které představil náměstek ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) David Šmehlík, klesl o šestinu počet vyšetření, která mohou odhalit nádor tlustého střeva a konečníku, o osm procent se pak meziročně snížil počet screeningů na rakovinu prsu a děložního čípku.

Úbytek prevence pak zachycují i data některých dalších pojišťoven. „Je potřeba, abychom teď klienty přesvědčili, že je nutné screeningová vyšetření absolvovat. Myslím si, že u dospělých pacientů je možné propad screeningu dohnat bez toho, aby to mělo dopad na zdravotní stav našich klientů,“ řekl ředitel VZP Zdeněk Kabátek. VZP podle něj chystá informační kampaň na svém webu a facebooku, plánuje své klienty oslovit mailem a uvažuje i o rozesílání dopisů, v kterých by je na preventivní vyšetření upozornila.

Podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) jsou zhoubné nádory po kardiovaskulárních chorobách druhou nejčastější příčinou úmrtí v ČR. V roce 2018, z které má ÚZIS poslední kompletní data, lékaři zjistili nově 87 361 případů onemocnění rakovinou a zemřelo na tuto diagnózu 27 699 lidí. Se zhoubným nádorem se léčilo nebo s ním mělo nějakou zkušenost 594 637 lidí.