Prezident ignoruje fakta a podpořil komunistické zločiny
Politická aréna
Prezident Miloš Zeman ztrácí soudnost. Ve dnech, kdy si připomínáme sedmdesáté výročí bolševického puče, prohlásil, že se zúčastní letošního dubnového sjezdu Komunistické strany Čech a Moravy. To je nehorázné. Komunisté popravili 247 lidí, další tisíce zemřely na následky nelidského zacházení v lágrech a věznicích. Téměř tři sta lidí byly zabity při pokusu o přechod hranic, dvě stě padesát tisíc obyvatel včetně mého otce a mé tety bylo z politických důvodů uvězněno. Na dvě stě tisíc našich spoluobčanů uteklo před rudým terorem do zahraničí. To jsou smutná čísla, která si musíme pořád připomínat.
Pravdou také je, že členové současné Komunistické strany Čech a Moravy, která je přímou pokračovatelkou KSČ, zločiny spáchané rudou partají bagatelizují nebo o nich otevřeně lžou. Podle nich se převrat v únoru 1948 odehrál ústavní a nenásilnou cestou, protože nekomunističtí ministři sami podali demisi.
To ovšem není pravda. Jednalo se v podstatě o ozbrojený puč, ve kterém se pracovalo se strachem z vyzbrojených Lidových milicí. Lidové milice byly Komunistickou stranou vyzbrojené oddíly civilistů, které působily jako taková komunistická obdoba nacistických SA. Již v roce 1947 zorganizovali komunisté pumový atentát, při kterém měli být zabiti tři nekomunističtí politici včetně tehdejšího ministra zahraničí Jana Masaryka.
V oněch neblahých únorových dnech pak byly protizákonně prohledávány sekretariáty nekomunistických stran, a rovněž ministrům v demisi protiprávně samozvané akční výbory zabraňovaly ve stupu na ministerstva, přičemž i podle tehdejší Ústavy člen vlády zůstával ve funkci až do doby než prezident republiky jmenoval jeho nástupce. Nehledě k tomu, že soudruzi vedeni Klementem Gottwaldem tehdy velmi tvrdě tlačili na už nemocného prezidenta Edvarda Beneše s tím, že když demisi ministrů nepřijme, vypuknou v ulicích krvavé masakry a nepokoje.
A tohle všechno současná rudá partaj obhajuje. Komunistka a bývalá poslankyně Marta Semelová dokonce tvrdí, že Milada Horáková, kterou v zinscenovaném procesu popravil komunistický režim, byla odsouzena a popravena právem.
Je nemyslitelné, že by ve Spolkové republice Německo třicet let po skončení II. světové války nějaká strana údajně polepšených nacistů hlásala, že ten nacismus nebyl tak strašný a že díky koncentrákům dal Hitler lidem práci a velké sociální výhody. Taková strana s takovými názory by tam samozřejmě nemohla existovat, a bylo by nemyslitelné, aby měla přízeň hlavy státu.
To, že prezident Zeman vystoupí na sjezdu KSČM, dokazuje, že tento člověk už ztratil soudnost a úctu k prezidentskému úřadu, jež zastává. Jeho podpora straně, která stála za stovkami nevině popravených a desetitisíci nevinně odsouzených je činem, proti kterému je nutné aktivně vystoupit.