Ekonomickou krizi znepříjemňuje inflace, lidem se prodražuje nákup potravin

Inflace, která se i nadále pohybuje v České republice kolem tříprocentní hladiny, prodražuje nákupy milionům Čechů. Mnozí z nich mají navíc ekonomické potíže v souvislosti s ekonomickou krizí vyvolanou celosvětovým šířením čínského viru SARS-CoV-2. Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) meziročně inflace vzrostla o 0,3 procenta na 2,9 procentního bodu. Zdražilo například ovoce, tabákové výrobky nebo maso a uzeniny.

Alkohol byl ve srovnání s loňským říjnem letos dražší o 3,5 procenta, tabákové výrobky o více než 14 procent. Za maso se platilo zhruba o pět procent více, uzeniny zdražily bezmála o šest procent. Ve stravovacích službách Češi platili o 5,3 procenta více.

Citelně zdražilo například ovoce, a to téměř o 14 procent proti stejnému období předchozího roku. Nárůst je způsobený hlavně výkyvy počasí v některých státech a také restrikcemi v souvislosti s vývojem pandemie koronaviru. Lidé si připlatí více také za pivo, průměrně o 4,2 procenta. Nezdražovaly ale jen potraviny. Nahoru šly i ceny bytů, vodného či stočného.

Zdražování výrazně zpomalí až v dalším roce, odhadují analytici

Inflace se už několik měsíců pohybuje kolem třech procent a analytici v blízké době neočekávají její výraznější pokles. Lidé, kteří mají v posledních měsících finanční potíže spojené s ekonomickou krizí, si tak prozatím na výraznější zpomalení zdražování musejí počkat.

„Pod třemi procenty se inflace pravděpodobně udrží i v závěrečných dvou měsících letošního roku. Výraznějšího zvolnění inflace ke dvěma procentům se však dočkáme až v příštím roce,“ uvedl analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.

Říjnová inflace sice oproti té zářijové mírně poklesla, nicméně pořád atakuje tři procenta. Podle ekonoma Národní ekonomické rady vlády (NERV) v tom roli hrají také vládní programy na podporu ekonomiky. Ty mimo jiné uměle udržují zaměstnanost.

„Zvolnění inflace však bylo v případě jádrových složek poměrně mírné. Nadále se totiž do značné míry udržoval trend charakterizující první vlnu pandemie koronaviru a její následný dozvuk, spočívající v určité obdobě stagflace. Citelný útlum ekonomické aktivity během první vlny pandemie vyvolal jen nečekaně slabé protiinflační tlaky. A to z důvodu předpandemického přehřátí ekonomiky, které po propuknutí koronavirové krize bylo ještě s to tlumit dezinflační a deflační tendence. Navíc tyto tendence tlumily také rozsáhlé vládní programy na podporu ekonomiky, poptávky i zaměstnanosti,“ sdělil deníku Echo24 Kovanda.

Brambory nejlevnější za posledních šest

Některé komodity v říjnu naopak zlevnily. Výrazně klesla například cena brambor, čemuž pomohla letošní dobrá sklizeň, které pomohlo příznivé počasí s dostatkem srážek. Brambory meziročně zlevnily o 18,5 procenta na průměrnou cenu 12,44 korun za kilogram. Jde o nejnižší cenu této potraviny od října 2016.

Kvůli letošní vysoké úrodě brambor upozorňují někteří zemědělci na nízké výkupní ceny brambor ze strany obchodních řetězců. Například podle Viktora Kopačky, ředitele podniku VESA Velhartice, který je jedním ze dvou největších šlechtitelů brambor v ČR, se brambory v současnosti vykupují i pod hranicí nákladů, což je pro pěstitele značně nerentabilní.

Ve velkoobchodech ceny klesly pod pět korun, v balicích centrech jsou dokonce kolem 2,50 Kč, což už je pod náklady, upozorňuje Viktor Kopačka. Podle něj jsou teď v malém do velkoobchodů těžko prodejné kromě prodeje přímo z farmy, kde se ceny pohybují od osmi do deseti korun za kilogram.