Putinovo fiasko. Odhodil pero poté, co Arménie odmítla podepsat komuniké

NAPĚTÍ MEZI RUSKÝMI SPOJENCI

Putinovo fiasko. Odhodil pero poté, co Arménie odmítla podepsat komuniké
Arménský premiér Nikola Pašinjan odmítl podepsat závěrečné komuniké zasedání Organizace o kolektivní bezpečnosti. Foto: Shutterstock
1
Svět

V arménském Jerevanu v těchto dnech probíhá setkání členů Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti. A ukazuje nebývalý nesoulad mezi členy. Arménie během jednání otevřeně přiznala, že očekávala vetší podporu v konfliktu s Ázerbájdžánem. Kazašský prezident Tokajev zase vyzýval k příměří mezi Ruskem a Ukrajinou. Představy Ruska a jeho nejbližších spojenců se rozcházejí. Ukázal to konec setkání v Jerevanu. K šoku ostatních arménský premiér Nikol Pašinjan odmítl podepsat závěrečné komuniké setkání.

Zatímco na posledním setkání v květnu v  Moskvě členové organizace slavili třicetileté výročí a úspěšnou pomoc Ruska Kazachstánu zpočátku roku, na současném setkání vedli mnohem více konfrontační rozhovory. Už v úvodním slově si předsedající Arménie postěžovala na nedostatečnou podporu ze strany ostatních spojenců.

„Skutečnost, že členství Arménie v organizaci nezabránilo Ázerbájdžánu v agresivním krokům vůči Arménii, a že jsme se dodnes nebyli schopni dohodnout na úrovni organizace na adekvátní odpovědi, je skličující,“ uvedl Pašinjan v úvodním slově. Zároveň uvedl, že takovéto situace velmi poškozují prestiž celé organizace. Neopomněl přitom zmínit, že reakce spojenců na napětí v Kazachstánu z ledna bylo téměř okamžité. Také upozornil, že jeho země čelila v posledních dvou letech nejméně třem útokům ze strany Ázerbájdžánu, bez jakékoliv reakce organizace.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov ujišťoval během jednání o nutnosti a funkčnosti organizace. Peskov uvedl, že v regionu je o spolupráci v rámci organizace velký zájem, a že je nutné vyjednat mírovou smlouvu mezi Arménií a Ázerbájdžánem.

Ujišťování ze strany Ruska však nebylo nic platné. Na konci summitu k velkému překvapení ostatních, odmítl arménský premiér Pešijan podepsat text o bezpečnostních opatřeních v Arménii a závěrečné komuniké. Záběry ze slavnostního podpisu závěrečného komuniké, tak končí fiaskem. Prezident Putin na nich zahazuje připravené pero a běloruský prezident Alexandr Lukašenko zděšeně gestikuluje. Kazašský prezident Tokajev jen chladně zandal pero zpět do saka.

„Absence jasného politického posouzení situace může nejen znamenat, že Organizace odmítá své spojenecké závazky, ale může být také Ázerbájdžánem interpretována jako zelená k další agresi proti Arménii… V této podobě se vší úctou nejsem připraven tyto dokumenty podepsat,“ odůvodnil své kroky Pašinjan.

Pašinjanovi vadila absence jakéhokoliv politického vyjádření k řešení konfliktu. „Toto jsou velmi důležité body. O problémech, které zajistí dlouhodobý mír v regionu bychom měli jednat,“ uvedl k celé situaci Pašinjan. „Je jen vzácně možné dosáhnout dohody na všech důležitých bodech, ale celkově byla naše společná práce velmi intenzivní a užitečná,“ uvedl Putin. V posledním roce například stoupl export z Arménie do Ruska o 80 %.

Boje mezi Arménií a Ázerbájdžánem silně propukly opět letos v září a země hlásí nižší stovky mrtvých. Rusko po posledním konfliktu v roce 2020, ve kterém Arménie ztratila část území, zanechala v Arménii 2000 vojáků mírových jednotek. Ty ovšem nezabránily opětovnému propuknutí konfliktu. Zároveň policie v Jerevanu čelila stovkám demonstrujícím, kteří žádali, aby Arménie ze společenství vystoupila.

Během jednání se také dostal ke slovu znovu zvolený prezident Kazachstánu Kasym Tokajev. Ten vyzval k příměří mezi Ruskem a Ukrajinou. „Jakákoliv válka končí mírovými jednáními. Musíme využít každé příležitosti, abychom dosáhli alespoň příměří. Istanbulská jednání nám daly naději. Přesto z mnoha důvodů se nedošlo ke shodě. Nemůžeme dovolit, aby bratrské ruské a ukrajinské národy šly svými vlastními cestami po tucty či stovky let s tolika zraněními,“ uvedl Tokajev.