Putinovo fiasko. Odhodil pero poté, co Arménie odmítla podepsat komuniké

V arménském Jerevanu v těchto dnech probíhá setkání členů Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti. A ukazuje nebývalý nesoulad mezi členy. Arménie během jednání otevřeně přiznala, že očekávala vetší podporu v konfliktu s Ázerbájdžánem. Kazašský prezident Tokajev zase vyzýval k příměří mezi Ruskem a Ukrajinou. Představy Ruska a jeho nejbližších spojenců se rozcházejí. Ukázal to konec setkání v Jerevanu. K šoku ostatních arménský premiér Nikol Pašinjan odmítl podepsat závěrečné komuniké setkání.

Zatímco na posledním setkání v květnu v  Moskvě členové organizace slavili třicetileté výročí a úspěšnou pomoc Ruska Kazachstánu zpočátku roku, na současném setkání vedli mnohem více konfrontační rozhovory. Už v úvodním slově si předsedající Arménie postěžovala na nedostatečnou podporu ze strany ostatních spojenců.

„Skutečnost, že členství Arménie v organizaci nezabránilo Ázerbájdžánu v agresivním krokům vůči Arménii, a že jsme se dodnes nebyli schopni dohodnout na úrovni organizace na adekvátní odpovědi, je skličující,“ uvedl Pašinjan v úvodním slově. Zároveň uvedl, že takovéto situace velmi poškozují prestiž celé organizace. Neopomněl přitom zmínit, že reakce spojenců na napětí v Kazachstánu z ledna bylo téměř okamžité. Také upozornil, že jeho země čelila v posledních dvou letech nejméně třem útokům ze strany Ázerbájdžánu, bez jakékoliv reakce organizace.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov ujišťoval během jednání o nutnosti a funkčnosti organizace. Peskov uvedl, že v regionu je o spolupráci v rámci organizace velký zájem, a že je nutné vyjednat mírovou smlouvu mezi Arménií a Ázerbájdžánem.

Ujišťování ze strany Ruska však nebylo nic platné. Na konci summitu k velkému překvapení ostatních, odmítl arménský premiér Pešijan podepsat text o bezpečnostních opatřeních v Arménii a závěrečné komuniké. Záběry ze slavnostního podpisu závěrečného komuniké, tak končí fiaskem. Prezident Putin na nich zahazuje připravené pero a běloruský prezident Alexandr Lukašenko zděšeně gestikuluje. Kazašský prezident Tokajev jen chladně zandal pero zpět do saka.

Nikol Pashinyan refused to sign a declaration following the Collective Security Treaty Organization (CSTO) summit.

In fact, it means that the CSTO has collapsed completely.

Putin dropped his pen, Lukashenko is shocked. pic.twitter.com/lqPwusW4Gi

— Anton Gerashchenko (@Gerashchenko_en) November 24, 2022

„Absence jasného politického posouzení situace může nejen znamenat, že Organizace odmítá své spojenecké závazky, ale může být také Ázerbájdžánem interpretována jako zelená k další agresi proti Arménii… V této podobě se vší úctou nejsem připraven tyto dokumenty podepsat,“ odůvodnil své kroky Pašinjan.

Pašinjanovi vadila absence jakéhokoliv politického vyjádření k řešení konfliktu. „Toto jsou velmi důležité body. O problémech, které zajistí dlouhodobý mír v regionu bychom měli jednat,“ uvedl k celé situaci Pašinjan. „Je jen vzácně možné dosáhnout dohody na všech důležitých bodech, ale celkově byla naše společná práce velmi intenzivní a užitečná,“ uvedl Putin. V posledním roce například stoupl export z Arménie do Ruska o 80 %.

Boje mezi Arménií a Ázerbájdžánem silně propukly opět letos v září a země hlásí nižší stovky mrtvých. Rusko po posledním konfliktu v roce 2020, ve kterém Arménie ztratila část území, zanechala v Arménii 2000 vojáků mírových jednotek. Ty ovšem nezabránily opětovnému propuknutí konfliktu. Zároveň policie v Jerevanu čelila stovkám demonstrujícím, kteří žádali, aby Arménie ze společenství vystoupila.

Během jednání se také dostal ke slovu znovu zvolený prezident Kazachstánu Kasym Tokajev. Ten vyzval k příměří mezi Ruskem a Ukrajinou. „Jakákoliv válka končí mírovými jednáními. Musíme využít každé příležitosti, abychom dosáhli alespoň příměří. Istanbulská jednání nám daly naději. Přesto z mnoha důvodů se nedošlo ke shodě. Nemůžeme dovolit, aby bratrské ruské a ukrajinské národy šly svými vlastními cestami po tucty či stovky let s tolika zraněními,“ uvedl Tokajev.