Finále bitvy o nižší daně. Senátoři budou tepat Babiše za 130miliardovou sekyru

Senát jako poslední záchranu nyní potřebuje předseda vlády Andrej Babiš, který se s ministryní financí Alenou Schillerovou velmi snaží změnit podobu vládního daňového balíčku. V něm je totiž obsažený návrh na zrušení superhrubé mzdy a následné snížení daní, které by se dotklo více jak čtyř milionů zaměstnanců. V Senátu se ve čtvrtek odehraje souboj s návrhy, jakou podobu by daně měly v příštím roce mít. Nejpravděpodobnější zůstává varianta, že zůstanou sazby 15 a 23 procent s kompenzacemi pro obce a kraje.

Změna daní v daňovém balíčku se stane největší změnou, kterou Babišova vláda ve svém volebním období zřejmě uskuteční. Sněmovna předlohu protlačila 20. listopadu ve dvě hodiny ráno, přičemž největší rozruch vyvolalo zrušení superhrubé mzdy. Ta by se měla nahradit snížením daní ve výši 15 procent a horní sazbou 23 procent. Kromě toho prošlo po zásahu Pirátů navýšení základní daňové slevy na poplatníka ze současných 24 840 korun na 34 000 korun. Tento krok má za následek, že snížení daní pocítí i zaměstnanci s nižšími příjmy. Celý vládní daňový balíček ale připraví veřejné rozpočty v příštím roce o 130 miliard korun, z toho 31 miliard sebere obcím a 12 miliard krajům.

Senátoři tak nyní budou pracovat hned s několika návrhy, jak návrh přepracovat a odeslat zpět Poslanecké sněmovně. Kompromisní varianta počítá se zásahem 100 miliard do veřejných rozpočtů s tím, že by se sleva na poplatníka zvýšila jen o 3 tisíce korun a zachovaly by se sazby 15 a 23 procent. K tomu by se přidaly kompenzace krajům a obcím, které podporuje i premiér Babiš. Tato varianta prošla hospodářským výborem a souhlasí s ní kluby ODS a TOP, KDU-ČSL a senátoři z hnutí ANO.

Kromě tohoto návrhu padne i další varianta od senátora z klubu ODS Tomáše Goláně. Ten začal pozměňovací návrh připravovat hned po sněmovním hlasování a snaží se pro něj získat širokou podporu. Tu nachází zejména od klubu Starostové a nezávislí, kteří by nejradši celý zákon smetli ze stolu.

Podle Goláně by nižší sazba měla začínat na 18 procentech. Jeho návrh by pak zasáhl do rozpočtu jen 44 miliardami korun. „Jak je vidno, navrhuji variantu, která je mnohokrát výhodnější než ministryní deklarovaných 100 miliard korun v případě návrhu, který přijal hospodářský výbor,“ uvedl Goláň. Nejhorší variantou by dle něj poté bylo, kdyby byl celý zákon zamítnut a Senát by tím neukázal, jak může napravit takové návrhy.

Kromě rušení superhrubé mzdy bude tématem také zrušení pozměňovacího návrhu Mikuláše Ferjenčíka, který by chtěl zrušit daňovou výjimku pro osvobození příjmů z prodeje akcií, dluhopisů či podílových listů, jestli že od jejich nabytí uplynuly minimálně tři roky. Na příjmy, které by překročily hranici 20 milionů korun, by padla 23procentní daní, přičemž daň by dopadla na rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou akcií.

Tento návrh by měl podle odborníků negativní vliv zejména pro investory, a také by mohl rozjet vlnu arbitráží. To z toho důvodu, že by se zdanění mělo vztahovat i na cenné papíry, které byly nabyty před rokem 2021. Na zrušení tohoto návrhu je ale v Senátu široká shoda a bude obsaženo jak v Goláňově předloze, tak kompromisní variantě z hospodářského výboru.

Projednávání v horní komoře se bude také účastnit premiér Andrej Babiš a svůj úmysl zveřejnil na sociálních sítích. „Rozšířila se fáma, že chci ve čtvrtek strávit v Senátu jen 1,5 h a pak odletět do Bruselu na Evropskou radu. Není to pravda. V Senátu budu kvůli daňovému balíčku tak dlouho, jak bude třeba. I kdyby mě měl v Bruselu zastoupit polský premiér. Snad ale bude ta debata konstruktivní a pragmatická,“ uvedl Babiš.