Důchodci mají brát i příští rok méně než za Kalouska. Babiš tasí rouškovné

PŘEDVOLEBNÍ DÁRKY

Důchodci mají brát i příští rok méně než za Kalouska. Babiš tasí rouškovné
Domov

Ladislav Šustr

Vláda Andreje Babiše se v současné době předhání s částkami, o které navýší penze na příští rok. Hnutí ANO spolu s ČSSD se zatím překřikují s výší částek a společně si i pohrávají s myšlenkou, že důchodcům poskytnou jednorázový příspěvek. Kritici upozorňují, že bonus není ničím jiným než dárkem před blížícími se volbami. Faktem zůstává, že bez tzv. rouškovného by průměrná penze dosahovala pouze 41 procent průměrné mzdy. V době vlády Miroslava Kalouska na ministerstvu financí přitom průměrná penze dosahovala úrovně 42 až 44 procent.

Z 2,4 milionu důchodců v České republice se stává žádaná komodita. Přetahují se o ně vládní strany sociální demokracie a hnutí ANO, které jim chtějí co nejvíce dopřát na penzích. Zákonná valorizace má zvednout důchody o zhruba 850 korun. Tím by průměrný důchod měl vzrůst až na 15 351 korun. V první čtvrtletní byla průměrná mzda ve výši 34 077 korun a průměrný důchod tak představoval 41,4 procenta. Samotná valorizace by tak splnila slib vládního kabinetu, že do roku 2021 bude průměrný důchod vyšší než 15 tisíc korun.

Předseda vlády Andrej Babiš však po zákonném přidání vytasil částky 5 či 6 tisíc korun, které by se důchodcům měly přidat jednorázově. Sociální demokracie s tím okamžitě souhlasila a nadšení pouze brzdí ministryně financí Alena Schillerová, podle které je možné přidat maximálně 4 tisíce korun.

Premiér se usilovně snaží, aby po 7 letech, co se podílí na vládě, mohl konečně říct, že za něj dostávají důchodci více než za Miroslava Kalouska. Toho totiž Babiš nemůže vystát a pouští se s ním i na půdě sněmovny do ostrých konfliktů. Jménem někdejšího ministra financí a šéfa TOP 09 se zaklíná i ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová, která výši penzí připomněla i na sjezdu sociální demokracie na začátku března minulého roku.

Ta před svými spolustraníky obhajovala, proč vláda neustále dorovnává navýšení penzí o částku 900 korun každý rok. „A víte proč? Protože když se podíváme na poměr našeho průměrného důchodu k průměrné mzdě, tak je to dnes osmatřicet procent. Víte, že i za Kalouska měli naši senioři více? A proto si myslím, že jako sociální demokracie těch devět set průměrného navýšení musíme prosadit,“ řekla na sjezdu ČSSD Maláčová.

Důvodem, proč byla tehdejší průměrná penze k průměrné mzdě vysoká, je hospodářská krize. V ní totiž důchody rostly a mzdy se naopak snižovaly. Výše důchodů se totiž vypočítává nejčastěji podle výše inflace nebo spotřebního koše. V roce 2013 byl průměrný důchod 10 970 korun a průměrná mzda 24 534 korun. Od té doby procento průměrného důchodu k průměrné mzdě neustále klesalo.

Příspěvek jako dárek

Jednorázový bonus je podle vyjádření zástupců vlády kvůli prožitému stresu důchodců v době koronavirové krize a s tím spojenými náklady. Podle člena poradního týmu Národní ekonomické rady vlády Lukáš Kovandy ale takový příspěvek nedává ekonomicky žádný smysl. „Ve skutečnosti jde v případě rouškovného mnohem spíše než o stres důchodců o jejich voličskou přízeň. Početná a loajální část elektorátu se u volební urny umí odvděčit. Navíc mnozí penzisté mají pocit, že vláda na jaře třeba právě OSVČ „rozdávala až příliš“ a začínají se bát, že na ně nezbyde, ba že se dokonce jejich životní úroveň zhorší. Vládní strany, tedy hnutí ANO i ČSSD, nechtějí riskovat, že si penzisty rozezlí natolik, že ti u voleb začnou dávat hlas někomu jinému. Proto svorně – a mediálně synchronizovaně – si nyní za peníze daňového poplatníka hodlají přízeň důchodců pojistit, případně koupit zpět. Opatření má vyjít státní kasu na zhruba 17 miliard korun,“ uvedl Kovanda.

Podle něj je nedůstojné, jak se po částech důchodcům přihazuje a přitom vláda absolutně rezignovala na důchodovou reformu. „Teprve reforma penzí zajistí, že důchodci budou mít více peněz, aniž by se stát dále trvaleji zadlužoval,“ uvedl Kovanda.

Kabinet Andreje Babiše sice rozjel důchodovou komisi v loňském únoru, přesto se jejím výsledky nehodlá premiér řídit. Expertní skupina totiž primárně řešila nízké penze u žen a dřívější odchod do důchodu pro vybrané profese.

Odborníci však varují, že se komise a také samotná vláda má zabývat spíše penzijní reformou. Měla by se zajímat také o to, jak bude systém vypadat, odkud bude mít příjmy, jak vysoký bude poměr důchodu ke mzdě a kolik si na penzi budou muset spořit lidé.

Podle propočtů je totiž zřejmé, že penzijní soustava nebude bez reformních změn udržitelná. Největší problémy by se mohly vyskytnout za 15 let, kdy začnou odcházet do důchodu ročníky ze 70. let. Výdaje by tak mohly podle nedávného vyjádření zástupců ministerstva práce být ročně až o čtyři procenta HDP vyšší než příjmy, v dnešních cenách by tak schodek mohl činit ročně téměř 200 miliard korun.