O své peníze už se bojí i bohatí Češi. Prudká inflace jim otevírá nové obzory

Nečekaně prudká inflace není strašákem jen pro běžné domácnosti. Za významnou hrozbu ji začali považovat i velmi majetní Češi, kteří tak mění způsoby, jak si své bohatství udržet a nechat ho dále růst. Z tuzemských dolarových milionářů, kteří většinou zbohatli podnikáním, se tak začínají stávat větší investoři. Není tak již pro ně prioritou vracet vše zpět do byznysu, ale spíše zabránit tomu, aby jim inflace peníze požírala. Na tom, že proti inflaci se lze dnes bránit jedině vhodným investováním, se shoduje naprostá většina ekonomů a analytiků.

Inflace dosáhla už šesti procent a její tempo je mnohem rychlejší, než se očekávalo. Prudký růst cen dokonce překonává i odhady v prognózách České národní banky a resortu financí. Počítalo se, že inflace v lednu dosáhne na sedm procent. Tato hranice by však byla již překonána v listopadu, pokud by nedošlo k dočasnému odpuštění DPH u energií. Na začátek příštího roku se tak může počítat i s inflací desetiprocentní.

Z inflace a zdražování má značnou obavu většinová česká populace, na kterou skokové zvyšování cen dopadá výrazně už nyní. Nejvíce jsou inflací zasaženi ti, kteří mají peníze jen na aktuální spotřebu a nejsou schopni generovat přebytky, které by mohli investovat jako ochranu právě proti ztrátě hodnoty peněz.

Letos však nečekaně rychlé zvyšování cenové hladiny znepokojuje i ty majetnější. Podle průzkumu J&T Bank Wealth Report 2021 považuje téměř šedesát procent českých a slovenských dolarových milionářů inflaci za největší hrozbu pro udržení a růst svého bohatství v příštím roce.

Téměř všichni z oslovených milionářů pak očekávají, že se inflace bude pohybovat nad dlouhodobým inflačním cílem centrálních bank. Každý dvanáctý milionář dokonce očekává inflaci kolem deseti procent. Právě proto se mění jejich investiční chování a návyky. Nevracejí veškeré své finance zpět do firem, ale vrhají se do investic, a to i do těch rizikovějších, častěji. Díky rozvážnějšímu investování byli také schopni ustát covidovou krizi a i v těžších časech si připisovat zisky.

„Stále sílící inflace je po dvaceti třiceti letech opět tématem číslo jedna, a to na celém světě. O inflaci už však nemůžeme hovořit jako o dovezené, ale spíše jako o doma vytvářené, hnané rostoucími cenami služeb. Na začátku roku lze čekat i sedmiprocentní inflaci. Úrokové sazby se sice dostanou na úroveň 3,5 až 4 procenta, ale období zvýšené inflace nepřekonají,“ uvedl k tomu hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář.

„Skončila doba komfortní inflace, expanzivní monetární politika vyústila v přetlak hotovosti, a tak jsou dolaroví milionáři nuceni hledat příležitosti ke zhodnocení a uchování svého bohatství. I když jsou stále spíše konzervativními investory, začínají se více otevírat riziku. Klesá oblíbenost dluhopisů, směnek nebo termínovaných vkladů, naopak roste oblíbenost investic s nominální pružností, jako jsou nemovitosti, akcie či private equity investice,“ tvrdí obchodní ředitelka J&T Alena Tkáčová.

Na tom, že proti inflaci se lze bránit jedině vhodným investováním, se shodují jak ekonomové, tak tuzemští boháči. Naprostá většina dolarových milionářů se shoduje v tom, že významná část jejich investic, například investice do nemovitostí, jsou zároveň jejich zajištěním proti inflaci. Více než polovina z nich pak uvedla, že se chystají vyhledávat i rizikovější investice, u kterých lze čekat výnos vyšší, než je míra inflace. Devět z deseti movitých pak říká, že vývoj akcií za poslední dvě dekády ukazuje, že i přes poklesy v krizových obdobích se na nich dá dlouhodobě vydělat.

Mezi dolarovými milionáři lze najít nejčastěji podnikatele nebo vedoucí pracovníky. I přesto, že přibývá mladých dolarových milionářů, kteří svůj majetek postavili ryze na úspěšném podnikání, většinou je typický věk v této skupině lehce nad padesát let. S narůstajícím věkem první generace polistopadových úspěšných podnikatelů však dochází stále častěji k předávání rodinného byznysu nástupcům.

Podle ekonomů nabírá inflace nyní až vražedné tempo. „Z meziročního pohledu dosáhla míra inflace v listopadu na úroveň 6,0 procenta, což bylo o 0,2 procentního bodu více než v říjnu. Stejný růst spotřebitelských cen jsme naposledy zažili v říjnu 2008. Takové tempo inflace bude mít mnoho obětí. Tou hlavní budou úspory českých domácností, které postupně ztrácí svou kupní sílu,“ uvedl k tomu pro Echo24 hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.

Šestiprocentní inflace je nyní na trojnásobku cílované úrovně. Z tohoto důvodu mohou přijít další úpravy v měnové politice. ČNB však již pravděpodobně nebude zvyšovat úrokové sazby tak vysokým tempem jako doposud. Na předvánočním zasedání bankovní rady se počítá se zvýšením sazby, která je nyní na 2,75 procenta, o 0,25 procentního bodu. Vysoký růst úroků by totiž bránil oživení ekonomiky, k jejímuž vzpamatování dochází pomaleji, než se očekávalo.