Ve Francii je letos už více násilných činů než v období protestů žlutých vest

RŮST KRIMINALITY

Ve Francii je letos už více násilných činů než v období protestů žlutých vest
Protesty hnutí žlutých vest. Foto: Reuters
Svět

Echo24

Vraždy a násilné trestné činy jsou ve Francii za letošní první pololetí výrazně častější než před dvěma lety, v neklidné době protestního hnutí žlutých vest. Ukázala to analýza listu Le Figaro. Napětí ve společnosti stoupá a fyzických napadení nebylo nikdy více než za prvních šest měsíců tohoto roku. Stalo se celkem 350.000 útoků, zatímco loni za stejné období jich bylo 300.000.

Za první pololetí roku 2019 se takových útoků na fyzickou integritu stalo 320.000. Do statistiky spadají napadení všeho druhu, od útoků na ulici, ve škole i mezi partnery nebo v rámci rodiny, útoky na policii a policejní stanice, na hasiče. V průměru jich je ve Francii 2000 denně, vypočítává Le Figaro a dodává, že to jsou jen napadení oznámená na policii.

Letošní počty napadení proti loňsku stouply o 16 procent, vypovídací hodnotu tohoto nárůstu ale mírní skutečnost, že v loňském prvním pololetí Francouzi prožili dva měsíce v karanténě. Pokud se letošní čísla porovnají s rokem 2019, kdy byly po celé Franci četné protivládní protesty takzvaných žlutých vest, které mnohdy vyvolaly i potyčky, nárůst je o deset procent.

Četnost násilností je odlišná v jednotlivých částech země, v první desítce departementů je pět zámořských oblastí mimo evropské území Francie. Martinik, Guadeloupe nebo Guyana, které zažívají nejen sociální a migrační krizi, ale navíc bojují i s rozsáhlým obchodem s drogami. Z pevninské Francie je situace nejhorší v Paříži a sousedním departementu Seine-Saint-Denis, který je asi nejhorší francouzskou NO GO zónou, kde zákony republiky prakticky neplatí.

„Je to sociální boj: násilí je zakořeněno v nejchudších čtvrtích, které jsou někdy tak opomíjené, že v nich začaly bujet ekonomické a sociální problémy. (Násilí) dopadá hlavně na ty nejméně majetné,“ prohlásil v dubnu prezident Emmanuel Macron v rozhovoru s deníkem Le Figaro. Slíbil tehdy, že bude bojovat za „právo na klidný život“ pro všechny občany.

O nárůstu společenského napětí podle deníku Le Figaro svědčí i rostoucí počet vražd a pokusů o ně. Od ledna do června jich letos policie a strážníci ve Francii řešili více než 2200, což je o 12 procent více než za první pololetí roku 2019. K těmto číslům je potřeba připočíst dalších více než 600 lidí, kteří zemřeli na následky napadení nebo mají klasifikaci jako neúmyslné zabití. Při srovnání stejných období letos a před dvěma lety jejich počet vzrostl o sedm procent.

Čelo žebříčku vražd ovládla opět zámořská území Guyana a Guadeloupe, kde došlo ke zhruba 20 vraždám a k 80, respektive ke 43 pokusům o ně. V těsném závěsu následuje opět Paříž a nechvalně známé migrantské Seine-Saint-Denis. První pětici tentokrát uzavírá jihofrancouzská Marseille, kde bylo za první letošní pololetí zavražděno 29 lidí a dalších 62 jich pokusu o vraždu čelilo.

Zdánlivé zhoršení vykazují také statistiky o sexuálních útocích, podle statistického oddělení ministerstva vnitra ale může jít jen o vyšší podíl nahlášených napadení spojený s větší otevřeností společnosti a lepší péčí o oběti sexuálních zločinů.

Závěrem statistika nabízí i mírně optimistické údaje. Za první letošní půlrok například klesly počty krádeží vybavení aut, ozbrojených loupeží nebo vloupání.

Foto: Týdeník Echo