Nebezpečný trend. V některých krajích nedokončí základní školu až 16 % dětí
vyloučené lokality
NOVÉ
3
Česká ekonomika zažívá v posledních letech nebývalou prosperitu, republika se také může pyšnit nejnižší mírou nezaměstnanosti v Evropě. Přesto se za posledních deset let ztrojnásobil počet vyloučených lokalit a neustále také roste počet žáků, kteří nedokončí ani základní školu. V některých krajích se jedná skoro o 16 % žáků.
Na rostoucí počet upozornila v nedělních Otázkách Václava Moravce ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). „Počet vyloučených lokalit za posledních 10 let se i přes veškeré intervence z evropských fondů ztrojnásobil. V tuhle chvíli jich máme více než 600. Je to koncentrováno především ve třech krajích. V Moravskoslezském, v Ústeckém a v Karlovarském,“ řekla. Navíc upozornila na fakt rostoucí negramotnosti v těchto lokalitách. „Když jsem před deseti lety pracovala na ministerstvu pro místní rozvoj a měli jsme tam delegaci Evropské komise, tak nám říkala, že je výborné, že české děti ve vyloučených lokalitách nejsou negramotné. To už dnes bohužel pravda není, dodala.
Ministerstvo školství Maláčovou však opravuje, že se o gramotnost nejedná. „Pod pojmem gramotnost chápeme schopnost číst, psát a zvládat základní početní úkony. Při absenci těchto schopností hovoříme o analfabetismu nebo negramotnosti. Lze obecně konstatovat, že ze základních škol nevycházejí žáci, kteří by byli z tohoto pohledu zcela negramotní (s výjimkou určitých vážných zdravotních překážek). Statistiky o počtu negramotných nesbíráme,“ uvedla pro Echo24 tisková mluvčí ministerstva Aneta Lednová.
Spíše než o gramotnost se tak jedná o problém předčasných odchodů ze škol. Ve zmíněných krajích dosahuje počet žáků, kteří nedokončí ani základní školu k 16 %. „Vlastní průzkumy a analýzy MPSV nemá, ale vycházíme z analýz Agentury pro sociální začleňování. Ty říkají, že počty, těch, kteří předčasně odešli ze vzdělání, rok od roku rostou. V roce 2013 šlo o 5,4 % žáků, kdežto v roce 2017 to bylo již 6,7 % dětí. Analýzy rovněž uvádí, že ze vzdělávání odchází předčasně zhruba dvě třetiny dětí ze sociálně vyloučených lokalit. Nejhorší situace je v Ústeckém a Karlovarském kraji, kde nedokončilo základní vzdělání 15,6 % žáků,“ uvedla Maláčová pro Echo24. Dodala pak, že ve školním roce 2017/2018 ukončilo předčasně školní docházku 3495 žáků.
Podle ministerstva školství za to mohou především rodinné poměry, ve kterých žáci vyrůstají. „V souvislosti s předčasnými odchody ze vzdělávání hraje významnou roli socio-ekonomické zázemí rodin, a potažmo tedy i celková situace v jednotlivých regionech (k nárůstu předčasných odchodů dochází především v krajích, které se dlouhodobě potýkají se socio-ekonomickými problémy, včetně nezaměstnanosti na úrovni regionálního trhu práce a omezené možnosti uplatnění a integrace sociálně vyloučených lokalit),“ uvedla Lednová.
Foto: Echo
Přesto je Česko podle ministerstva na tom v rámci Evropy slušně. „Česká republika patří tradičně mezi země EU s nejnižším počtem osob předčasně odcházejících ze vzdělávání. Navzdory tomu se v posledních několika letech projevuje mírný nárůst výše předčasných odchodů ze vzdělávání. Riziko ohrožení školním neúspěchem dále neúměrně navyšuje výrazná disproporce sledovaných výsledků počtu předčasných odchodů v jednotlivých krajích ČR,“ uvedla Lednová.
Ministerstvo zároveň představilo, jakým způsobem by chtělo situaci řešit. „Je zřejmé, že rozsah předčasných odchodů ze škol (zachycený ve školních matrikách) je v principu vyšší než výsledný počet osob, které skutečně vzdělávání opustí. Rozdíl souvisí s opakovanými návraty do vzdělávání, které jsou v současnosti poměrně časté. Pro prevenci předčasných odchodů ze vzdělávání existuje celá škála intervencí zahrnujících opatření na úrovni struktury a průchodnosti vzdělávacím systémem a celkové flexibilní profilace vzdělávacích drah žáků, a dále opatření na úrovni škol, např. zkvalitnění školních poradenských služeb, zlepšení dostupnosti kariérového poradenství atd., a celkově včasné identifikace žáků ohrožených předčasným odchodem ze školy,“ sdělila Lednová pro Echo24.
V ČR se plní povinná školní docházka (nejde jen o základní školu, ale dříve i o zvláštní školu, pomocnou školu, nebo dnes ZŠ praktická, speciální školy). Povinnost školní docházky je dána školským zákonem a vztahuje se i na cizince. Pro ty, kteří vůbec nechodili do školy kvůli svému hlubokému mentálnímu postižení, se nabízejí programy, které odpovídají jejich možnostem. Lidé s určitým stupněm mentálního postižení se však číst a psát nenaučí, zůstanou tedy negramotní i po absolvování těchto programů.
Ti, kdo nemají ukončené základní vzdělání, si jej mohou kdykoliv dodělat na základních školách formou kurzu. Podle školského zákona (§ 55, odst. 3): „Pro osoby, které nezískaly základní vzdělání, může základní a střední škola po projednání se zřizovatelem a krajským úřadem organizovat v souladu s rámcovým vzdělávacím programem základního vzdělávání kursy pro získání základního vzdělání.“ Tyto kurzy mohou probíhat v denní nebo v dálkové formě a nejsou limitovány věkem.
