Babiš se chlubí záchranou živnostníků. Ti si však pomohli hlavně sami

POMOC ZA KORONAVIRU

Babiš se chlubí záchranou živnostníků. Ti si však pomohli hlavně sami
Premiér Andrej Babiš (ANO). Foto: Jan Zatorsky
Ekonomika

Premiér Andrej Babiš (ANO) se pochlubil, že se nenaplnila kritika, podle které vláda svým jednáním během pandemie likvidovala živnostníky. Důkazem je podle něj to, že jejich počet v minulém roce vzrostl. Podle některých ekonomů však podnikatelé za své přežití vděčí především sami sobě a za růstem jsou i trendy, které s vládou nijak nesouvisí.

Premiér ve svém komentáři pro „holdingový“ deník Mladá Fronta DNES označil kritiku ze strany opozice za „blbost“ a nefér předvolební kampaň. „Stále se nenaplňují nesmyslné prognózy, podle nichž prý vládní restrikce a údajná nedostatečná podpora ze strany státu způsobí pokles počtu živnostníků. A víte proč? No protože naše vláda živnostníkům ve skutečnosti pomáhá mnohem víc než všechny předchozí vlády. A navíc jim co nejvíc usnadňujeme i život,“ uvedl Babiš v komentáři, který zveřejnil i na svém facebooku.

Jako argument uvádí premiér to, že podle dat České správy sociálního zabezpečení loni počet OSVČ meziročně narostl zhruba o 20 tisíc, což byl procentuálně jeden z nejvýraznějších nárůstů posledních let. Vláda podle premiéra pro živnostníky mimo jiné zajistila „masivní podporu“ v rámci koronavirové pomoci či přišla se stravenkovým paušálem či paušální daní pro OSVČ. Ta ovšem platí až od letošního roku.

Podle odborníků však stojí za silným nárůstem počtu živnostníků v pandemickém roce 2020 celá řada důvodů, na které vláda neměla žádný vliv. Podnikatelé se tak museli spolehnout především na své finanční rezervy a snahu přeorientovat se na fungování během pandemie, roli v nárůstu počtu živnostníků pak hrály i přechody na „švarcsystém“ či nové trendy zejména mezi mladšími lidmi.

Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy si tak například řada živnostníků díky úsporám z předchozích let mohla „koupit čas“ a adaptovat se na nové podmínky, jako například restaurace, které začaly nabízet donášku. Roli podle něj hrál i mírný nárůst nezaměstnanosti, kdy propuštění řešili výpadek příjmů založením živnosti. Případně právě změny pracovněprávních poměrů, které byly pro firmy zatížené pandemií finančně úspornější.

Podle hlavní analytičky Hospodářské komory Kariny Kubelkové hrají v rostoucím počtu živnostníků roli především tři faktory. Kromě již zmiňovaných změn pracovních poměrů kvůli nákladům práce na zaměstnance jde také o společenský posun ve vnímání práce či momentální stav ekonomiky z hlediska nedostatku kvalifikovaných pracovníků. „Ideálem mnoha zejména mladších nebo hmotně zajištěných lidí je pozice ,freelance‘ ve smyslu nikoliv soustavně vykonávat nějakou ekonomickou aktivitu, ale jen tu a tam v míře nezbytně nutné, aby mohly být primárně vykonávány alternativní aktivity,“ uvedla pro deník Echo24 Kubelková.

Napjatá situace na trhu práce, v níž chybí kvalifikovaní lidé, pak podle ní umožňuje řadě zaměstnanců přivýdělek vedle hlavního zaměstnání. „Vzhledem k tomu, že napjatá situace na trhu práce bude pokračovat, pozice ,freelancerů‘ je stále více populární, a zároveň není chystaná zásadní změna současného nastavení regulatorního rámce, předpokládáme, že počet OSVČ by mohl růst i nadále, a to bez ohledu na koronavirovou či jinou pomoc vlády,“ dodala Kubelková.

„Sečteno, podtrženo: živnostníkům loni k ,přežití‘ pomohl hlavně jejich důvtip, nápaditost a schopnost improvizace a adaptace,“ dodal pro deník Echo24 Lukáš Kovanda. Svou roli podle něj hrála i vládní pomoc ekonomice a to v otázce udržení míry nezaměstnanosti a to jak přímou i nepřímou podporou.

Tu však lze podle něj označit spíše za „svépomoc“, jelikož ji financoval „vládní dluh“. „Z něj se financují kompenzační programy nebo Antivirus. Ve finále tedy živnostníky zachraňuje daňový poplatník. Vláda sama žádné peníze nevydělává, jen rozděluje část hrubého zisku živnostníků a firem. Živnostníci tedy vlastně tak trochu zachraňují sami sebe. Své nynější přežití si zase pěkně zaplatí. Až budou opět moci vydělávat. A platit daně. Ty daně se zvýší, aby z nich mohl být splácen nyní enormně navýšený vládní, respektive veřejný dluh,“ dodal Kovanda.

Hospodářská komora v minulém roce upozorňovala na to, že vláda slibovala podnikatelům zasaženým krizí podporu až 1,2 bilionu korun. Podle prezidenta komory Vladimíra Dlouhého pak vláda prezentovala plánovaný obří schodek rozpočtu veřejnosti jako důsledek pomoci pro podnikatele, ačkoliv ke konci roku kompenzace tvořily jen zhruba pětinu. Podle propočtů se tak fakticky vyplatilo na přímé podpoře jen 23 miliard korun. Daňové úlevy a odklady plateb pak vyšly na 87 miliard a celková pomoc dosáhla 110 miliard korun.