Inflační probuzení

Inflační probuzení
Zásahy států neblaze formovaly ekonomiky všude po světě. Foto: Shutterstock
1
Úhel pohledu

Markéta Šichtařová

ÚHEL POHLEDU: Nemám moc dobrou zprávu: Inflace nabírá na obrátkách. Ne že by to prozíraví nečekali už několik let na základě znalosti toho, jak vehementně centrální banky tlačí peníze do ekonomiky. Nicméně tváří v tvář realitě je dnes přesto leckdo zaskočen. Přeci jen něco jiného je, když před inflací a obecně před tím, že monetární politika se dobrých 13 let provádí úplně špatně, varují ekonomové. Vždyť přeci ekonomové se strefují na úrovni cvičených šimpanzů, praví okřídlené úsloví. A něco jiného je být s nárazem reality konfrontován osobně.

Spotřebitelské ceny v ČR vzrostly v září proti srpnu o 0,2 %. To by ještě šlo. Horší je ale meziroční srovnání. Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v září o 4,9 %, což bylo o 0,8 procentního bodu víc než v srpnu.

Inflačního rizika si je dobře vědoma Česká národní banka, která v rámci snahy o potlačování inflace na svém posledním zasedání zvýšila úrokové sazby o 0,75 bodu. Jenže samozřejmě efekt tohoto kroku nebude patrný hned, a navíc ani po delší době nebude mít moc velký efekt, protože inflace není způsobena pouze vysokou poptávkou (na kterou by vyšší úroky vliv měly), ale hlavně také uměle sníženou nabídkou, kterou poškodily státní regulace po celém světě, ať už v souvislosti s covidem nebo třeba se zelenou politikou. A oslabenou nabídku vyšší úroky rozhodně nezlepší.

Proto berme jako fakt, že se v nejbližší době bude tempo inflace dál držet na několikanásobku cíle České národní banky. Připomínám, že cílem a úkolem České národní banky (ČNB) je držet tempo inflace +/- jeden procentní bod kolem 2 %.

Když se na věc podíváme detailněji, ceny služeb rostou rychleji než ceny zboží. Ceny zboží úhrnem vzrostly o 4,4 % a ceny služeb o 5,7 %. Nedostatek lidí se bude dál projevovat naplno, což bude ceny služeb tlačit stále výš. A proč služby zdražují víc než zboží? Protože stát. Protože program Antivirus. Ten znemožnil propouštění a tím se postaral o nedostatek lidí na trhu práce.

Z jednotlivých oblastí ženou tempo meziroční inflace nahoru zejména dvě oblasti - bydlení a doprava. V oddíle bydlení zrychlil růst cen nájemného z bytu na 3,3 % (v srpnu 2,5 %). Když se ale podíváme na tzv. imputované nájemné (náklady vlastnického bydlení), vidíme růst o 10,3 %. V pozadí najdeme růst cen stavebních materiálů a cen nových bytů pro vlastní bydlení, v menší míře i růst cen stavebních prací. A proč právě bydlení? Protože stát. Nejen ten náš. Obecně stát jako instituce. Naivní, ideologicky podbarvené pokusy centrální bank prakticky po celém světě „zachraňovat“ hospodářský růst srazily dlouhodobě úrokové sazby v některých zemích až do záporných hodnot, jinde k nule. Investice do bydlení se tak stala v prostředí nízkých výnosů a levných hypoték prakticky jedinou přijatelnou a bezpečnou investiční příležitostí. A to se postaralo o růst cen bydlení.

Dopravu zdražil zejména meziroční růst cen pohonných hmot. Ty narostly o 20,4 %. Navíc byly také vyšší ceny automobilů o 6,0 % (v srpnu o 5,3 %). Největší česká automobilka Škoda Auto do konce roku omezí nebo úplně zastaví výrobu kvůli nedostatku čipů. A proč? Protože stát. Protože paralyzované odběratelsko-dodavatelské řetězce.

Zdražují energie. Uhlí, plyn, elektřina… A proč? Protože stát. Ne ten náš – obecně stát jako faktor ve světě. Bizarní emisní povolenky, odstavování jádra, odstavování uhelných elektráren. Vynucovaný přechod na elektromobilitu, kterou je nutno dotovat, protože jinak o ni není zájem a je tak drahá, že spotřebitel si ji sám od sebe nekoupí.

Peněz mezi lidmi je historicky nejvíc, protože od roku 2008 centrální banky tisknou a tisknou peníze. Poptávka je tedy rekordní. Nabídka není, protože podniky nemají z čeho vyrábět – chybí jim materiály, chybí jim komponenty. Kde jsou peníze a není zboží, tak musí být inflace. Je to matematicky logické, už to víc logické být nemůže. To pouze progresivističtí snílci se od roku 2008 bili do prsou, že jsou schopni zastavit hospodářský cyklus, jsou schopni odstranit recese, jsou schopni tisknout peníze bez inflace. Pouze progresivističtí snílci na tvrzení, že jsme permanentně 13 let v krizi, reagovali popudlivě výkřiky: „Dezinformace!!!

13 let byl vyspělý svět v hospodářské krizi, aniž by si toho byl vědem. Krize totiž není stav, kdy statisticky klesá HDP. Krize je stav rozvratu, stav nerovnováhy. Byli jsme v krizi, pouze její symptom v podobě poklesu HDP byl zamaskován rostoucím objemem peněz v oběhu. Jeden ze symptomů krize byl skryt. Maskovat realitu ovšem nelze donekonečna.

To, co dnes vidíme, není důsledek covidu. Je to jen další dějství nikdy neskončené krize, která vypukla v roce 2008 a uvrhla ekonomický svět do hluboké nerovnováhy, ta nerovnováha nebyla nikdy srovnána. Inflace bude trvat.