Přezdívka „Venezuela“ Maláčové nevadí, označení „dávkomat“ však považuje za hanlivé
Maláčová v Partii
NOVÉ
Foto: Jan Zatorsky
Ministryni práce a sociálních věcí Janě Maláčové (ČSSD) nevadí její přezdívka „Venezuela“. Naopak označení „dávkomat“ považuje za urážlivé. Ministryně v nedělním pořadu Partie v televizi Prima obhajovala změnu příspěvku na bydlení pro rodiče záškoláků, kterou navrhuje. Kolem zvolení ombudsmana Stanislava Křečka podle ní panuje zbytečná hysterie.
Ministryně Jana Maláčová si během působení ve své funkci vysloužila několik přezdívek od svých politických oponentů. Jednou z nich je „Venezuela“, kterou se snaží opozice označit, že je rozdávačná. Podle jejích slov jí tato přezdívka nevadí: „Když jsem byla jednou na výjezdu v Moravskoslezském kraji, tak za mnou přišla paní ředitelka jedné ze škol, která mi říkala, že její žáci to vnímají pozitivně. Je to láskyplná přezdívka.“
Druhou přezdívku, s níž ji konfrontovala moderátorka Primy, byl „dávkomat“. O té ministryně předtím neslyšela, ale považuje ji za hanlivou: „Spíš to svědčí o neznalosti kompetenčního zákona, protože ministr práce a sociálních věcí řeší většinou sociální situaci občanů přes dávky a pokud by to nedělal, tak by byl asi špatný ministr,“ okomentovala tohle označení.
Kromě přezdívek se Maláčová vyjádřila i o rozepřích uvnitř ČSSD, konkrétně o sporu s Jaroslavem Foldynou, který se nechal slyšel, že buď odejdou místopředsedové sociální demokracie, nebo on. Ministryně je toho názoru, že by se tyhle věci neměly vzkazovat přes média: „Špinavé prádlo se pere doma, není dobré, abychom si to vzkazovali přes média,“ nicméně odstupovat prý nehodlá.
Stydím se za Jaroslava Foldynu a distancuji se od jeho slov na účet Člověka v tísni. Jaroslav Foldyna nemůže mluvit za @CSSD. Dnes dokázal, že má do sociálního demokrata hodně daleko. Člověk v tísni odvádí skvělou práci v Česku i ve světě.
— Jana Maláčová (@JMalacova) February 12, 2020
„Křeček by měl dostat šanci“
Došlo i na otázku volby nového ombudsmana, kterým se stal ve středu Stanislav Křeček. Podle místopředsedkyně sociální demokracie si Křeček zaslouží šanci a s jeho zvolením nemá problém: „Já si myslím, že hysterie kolem volby ombudsmana Křečka není na místě a každý, kdo se dostane do funkce, by měl dostat šanci.“
Zveličují se podle ní také změny daně na pivo. Hospodští se od května budou muset vyrovnat s třemi sazbami na pivo, které se budou odvíjet od toho, v čem si zákazník pivo odnese nebo k čemu ho spotřebuje, více čtěte zde. K prezentování svého vyjádření k této problematice však potřebuje čas a celou situaci si zanalyzovat: „Je potřeba to zjednodušit, ale není potřeba to mediálně rozmazávat a dělat z toho super problém,“ okomentovala daňové změny.
Jana Maláčová mluvila i o situaci kolem důchodů. Jak již v minulosti řekla, věk odchodu do důchody zvedat nehodlá. V plánu nemá ani zvedat sociální pojištění, které označuje již teď za velmi vysoké. „Další možnost je, že velká část lidí si bude spořit v soukromí, když to velmi zjednoduším,“ mluví o další možnosti, nicméně ani tento způsob získání peněz na důchody podle jejích slov sociální demokraté nepodporují. Financování důchodů vidí ve financování ze státního rozpočtu nebo má v plánu podívat se na systém daní.
Obhajovala změnu příspěvku na bydlení pro rodiče záškoláků
Ministryně práce a sociálních věcí dále uvedla, že chce za pomoci evropských fondů nastavit systémovou sociální práci na obcích. Ředitelé škol či starostové by mohli požádat například o peníze na dodatečné školní psychology či sociální pracovníky, pokud obce vykazuje znaky vyloučené lokality. O detailech opatření se nyní jedná.
Obhajovala také plán ministerstva práce od roku 2021 nahradit nynější příspěvek a doplatek na bydlení novým přídavkem. Jeho přidělení podmiňuje spoluprací příjemců s úřadem práce a řádnou školní docházkou jejich dětí.
Podle novely se změnami dávek na bydlení by se mohla dávka na půl roku snížit, pokud by předškolák či školák zameškal z jiných než zdravotních důvodů víc než sto hodin za pololetí. To kritizovaly například organizace, které se zaměřují na vzdělávání a sociální problematiku, podle kterých by sankce zhoršila situaci chudých rodin a k lepšímu vzdělávání dětí by nepřispěla.
Maláčová uvedla, že zřízení systémové sociální práce v obcích by mělo pomoci k tomu, aby děti do školy chodily. Nelze se podle ní spokojit s odpovědí, že i když bude přídavek na bydlení navázán na školní docházku, děti stejně do školy chodit nebudou.
„Chceme přicházet se sociální prací v obcích. To znamená, že buď ředitelé škol, ale je to všechno ještě v jednání, nebo starostové obcí, budou moci požádat, pokud budou splňovat určitá kritéria, znaky vyloučených lokalit, o finanční prostředky na dodatečné sociální pracovníky, školní psychology a tak dále. Nechtěla bych ale, aby od rána do večera administrovali evropské projekty, ale aby to bylo prostřednictvím takzvaných šablon, bez administrativní zátěže,“ řekl Maláčová.
Dodatečná a dobře zaplacená odborná pomoc by měla podle ministryně odostřit sociální problémy ve vyloučených lokalitách. „Ale aby rodiče měly zájem spolupracovat se sociálními pracovníky, musí přijít i to, že na ně bude vyvíjen nějaký tlak,“ doplnila. Zmínila, že za posledních 10 let se počet vyloučených lokalit ztrojnásobil. V Ústeckém či Karlovarském kraji je 16 procent dětí bez ukončené povinné školní docházky, poznamenala Maláčová.
Podle návrhu ministerstva práce by o dávku na bydlení mohli přijít také lidé, kteří by se nesnažili pracovat a nespolupracovali by s úřadem práce.
