Potřebná reforma důchodů v nedohlednu. Maláčová odkládá představení změny penzí
Důchodová reforma
Nové
Shutterstock
Po skoro roce činnosti důchodové komise není jasné, jaké závěry členové expertní skupiny představí. Původně totiž měly být výsledky známé už na podzim, poté v prosinci a nyní se představení parametrů důchodové změny má odehrát v lednu příštího roku. Zároveň se však ozývají hlasy, že vláda důchodovou reformu nepředstaví a ani neuskuteční, protože na podstatné změny není dost času.
Důchodová komise začala se záměrem dílčích změn v penzích fungovat od února letošního roku. Jasné parametry a jaké změny se důchodů dotknou však stále nejsou známy. „Zásadní témata se začnou diskutovat od ledna. Spadá sem rozdělení pilíře, výše minimálního důchodu, technické parametry zásluhového důchodu a příjmy,“ řekla pro Echo24 předsedkyně komise Danuše Nerudová.
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová, která se na činnosti komise také podílí, přitom chtěla výsledky představit už v letošním roce. Záměr však dvakrát posunula. Změna se týká také samotných závěrů, protože Maláčová dříve mluvila o chystaných změnách jako o reformě. Poté obrátila a spolu s Nerudovou změny nazývají jako koncepční změny na výdajové straně důchodového systému. „Bráním se slovu reforma. Takovou důchodovou reformu, jakou předvedla pravice, tady nechceme, reforma představuje hazard,“ prohlásila Jana Maláčová.
Komise v minulosti řešila rozdělení prvního důchodového pilíře na nultý, který by byl čistě solidární. Zavedl by se tak minimální důchod a z prvního pilíře by se stal čistě zásluhový. „Co se týká výše minimálního důchodu, tak se pohybujeme někde v rozmezí velmi hrubě cca 6 až 10 tisíc korun. Samozřejmě materiál bude obsahovat vyčíslení celkových výdajů dle jednotlivé úrovně minimálního důchodu. Obecně v tuto chvíli je 170 tisíc důchodců s důchodem do 10 tisíc korun,“ řekla pro Echo24 Nerudová.
Další diskutované změny se týkají například odchodu do důchodů, kdy by se ve 30. letech měl věk penze zastavit na 65 letech. Členové také řešili různá opatření ke snížení rozdílu mezi penzemi mužů a žen a také dřívější odchod do důchodu pro náročné profese.
Reformu se nepodaří schválit
Kritické a skeptické hlasy se proti důchodové reformě ozývají zejména od ministryně financí Aleny Schillerové (ANO). Podle ní se zásadní reformu nepodaří schválit, protože k tomu není dostatek času. Naposledy to řekla v polovině prosince na setkání lídrů průmyslu a exportu v Praze. „Jsem skeptická k tomu, že by tato vláda přijala jasnou důchodovou reformu. Času ale příliš nezbývá,“ uvedla Schillerová. „Já samozřejmě neznám kontury toho návrhu. Jsem skeptická k tomu, zda, když máme rok a tři čtvrtě do voleb v roce 2021, bude schopná tato vláda přijmout takovou právní úpravu, která by znamenala komplexní důchodovou reformu z pohledu udržitelnosti veřejných financí,“ sdělila Alena Schillerová.
Původně k velké reformě byla odmítavá i ministryně práce a sociálních věcí. „Velkou reformu, která ze dne na den změní celý systém, nepotřebujeme. Také to v České republice neumíme dělat – koneckonců historie to potvrzuje. Co my ale potřebujeme, tak je průběžná, kontinuální adaptace celého systému, protože naše společnost se mění. My bychom na to měli být schopni reagovat průběžně, nikoliv jednou za dlouhý časový úsek,“ řekla na březnovém sjezdu úřednických odborů Jana Maláčová.
Echo24
Reformu důchodů přitom Česká republika nutně potřebuje. Odborníci totiž varují, že systém je neudržitelný a za deset let se dostaví kolaps. Do roku 2060 by pak mohl deficit rozpočtu dosáhnout pěti procent HDP. Otázka důchodové reformy se řeší téměř dvacet let. Žádná komise, která měla penzijní reformu připravit, se zatím nedostala k řešení systémových změn.
Důchodové komise
Expertní skupina Maláčové není první a jedinou, která se snaží změnit důchody. Jednou z prvních komisí byla dočasná parlamentní skupina vedená Bohuslavem Sobotkou před devatenácti lety. Po dvou letech však skončila bez jasného výsledku. Následující dvě komise pod vedením Vladimíra Bezděka měla znatelnější výsledky. Jeho první komise se shodla na tom, že je potřeba zvýšit důchodový věk nebo usnadnit možnost práce po jeho dosažení. Závěr komise pak upozorňoval, že současný systém beze změn by výhledově v roce 2065 způsobil kumulovaný deficit kolem 110 procent HDP.
Druhá Bezděkova komise začala fungovat za vlády Jana Fischera v roce 2010. Výsledkem její práce bylo uskutečnění druhého důchodového pilíře zavedeného následující Nečasovou vládou. Bezděkova komise také přišla s návrhy dvou zásadních změn. Obě varianty počítaly se snížením pojistného na sociální zabezpečení a snížením stropu pro placení pojistného. Navíc by se zavedla jednotná sazba DPH v hranici devatenácti procent. Zároveň by se měla posílit role individuálního spoření, kterou by podporoval stát.
Další komise vznikla za Sobotkovy vlády a skupinu vedl Martin Potůček. Kromě zrušení druhého pilíře měla komise přijít i s dalšími návrhy. Na konci působení představila sbližování odvodů živnostníků s odvody zaměstnanců a zaměstnavatelů či povinné spoření společností na dřívější penzi pracovníkům v náročných profesích. Nic konkrétního ale neprosadila.
