Válka, která nikdy neskončila. Zemřely v ní tři miliony lidí

K nejkrvavějším konfliktům 20. století patří tříletá korejská válka, kterou 25. června 1950 zahájil vpád severokorejských jednotek do Jižní Koreje. Ve válce zahynuly nejméně tři miliony lidí, z toho nejvíce Korejců (přes milion a půl) a asi milion Číňanů. Asi čtyři miliony lidí pak ztratily po rozdělení poloostrova možnost kontaktu s rodinami na druhé straně hranice. Následky války bez vítěze, jež skončila uzavřením pouhého příměří, trápí Korejce dodnes.

Již v průběhu druhé světové války se Spojenci dohodli, že po pěti letech společné správy vznikne na Korejském poloostrově jednotný stát. Korea byla podle ujednání v srpnu 1945 rozdělena 38. rovnoběžkou, přičemž sever se ocitl pod vlivem SSSR a na jihu měly hlavní slovo Spojené státy. V roce 1948 vznikla na severu Korejská lidově demokratická republika a na jihu Korejská republika. Vlády obou zemí se přitom prohlašovaly za jediné legitimní představitele celé Koreje a pokusy o vyřešení situace diplomatickou cestou selhávaly.

Sovětsko-amerického soupeření využil severokorejský vůdce Kim Ir-sen, jemuž se na jaře 1950 podařilo přesvědčit nejvyššího sovětského představitele Josifa Stalina o tom, že se v případě masivního vojenského úderu jihokorejská vláda rychle zhroutí. Severokorejské jednotky tak zahájily 25. června 1950 vpád do Jižní Koreje. Dva dny po útoku Rada bezpečnosti OSN na jednání, kterého se ale nezúčastnil SSSR, označila KLDR za agresora a vyzvala světové společenství k jejímu odražení.

Americký prezident Harry Truman souhlasil s vysláním svých jednotek (do bojů zasáhly 4. července 1950) na pomoc jihokorejské armádě a postupně se připojily i další země. Narychlo sestavené a špatně vyzbrojené americké posily ale byly spolu s jihokorejskými oddíly zahnány komunistickou armádou na ústup. V srpnu 1950 ovládala severokorejská vojska asi 90 procent území Jižní Koreje, kde byly okamžitě zaváděny komunistické pořádky, od zákazu činnosti nekomunistických stran a organizací po zestátňování průmyslu a pozemkovou reformu.

Jihokorejci s Američany ovládali nevelké území na jihovýchodě poloostrova známé jako pusanský perimetr. K obratu ve válce došlo díky zapojení sil OSN a protiútoku vedenému jejich vrchním velitelem Douglasem MacArthurem. Zkušený vojevůdce nařídil svým jednotkám postupovat za 38. rovnoběžku směrem k hranici s Čínou v přesvědčení, že Číňané do konfliktu nevstoupí. Když pak více než 1,3 milionu čínských „dobrovolníků“ zaútočilo na konci října 1950 na pozice jednotek OSN, byli Spojenci vrženi zpět za 38. rovnoběžku.

Po devíti měsících tuhých bojů se fronta korejské války stabilizovala a v červenci 1951 válčící strany začaly vyjednávat. Složité a dlouhé rozhovory dospěly k dohodě o příměří, která byla podepsána v roce 1953. Podél 38. rovnoběžky vzniklo demilitarizované pásmo, které dnes patří k nejpřísněji střeženým hranicím světa. Sjednaný klid zbraní měla a dodnes má zajišťovat a kontrolovat Vojenská komise pro příměří a Dozorčí komise neutrálních států (DKNS).

Po konci války uvalily USA na KLDR sankce, které v pozměněném stavu platí dodnes. Spojené státy žádají, aby se Pchjongjang vzdal vývoje jaderných zbraní, a teprve potom chtějí odvolat sankce uvalené na KLDR za její jaderné a raketové zbrojní testy. Pchjongjang požaduje postupné rušení hospodářských sankcí výměnou za dílčí kroky v odzbrojovacím procesu. Jednání o denuklearizaci KLDR se ocitla na mrtvém bodě od neúspěšného summitu amerického prezidenta Donalda Trumpa se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem loni v únoru v Hanoji.

Obě Koreje v roce 1991 podepsaly dohodu o usmíření, neútočení, vzájemné výměně a spolupráci. První setkání vůdců obou korejských států se uskutečnilo v roce 2000, kdy se sešel tehdejší jihokorejský prezident Kim Te-džung se severokorejským diktátorem Kim Čong-ilem. Napětí na Korejském poloostrově se začalo stupňovat od března 2013, kdy Severní Korea vypověděla všechny dohody o neútočení se svým jižním sousedem. Pchjongjang také zrušil dohodu o příměří z roku 1953, jíž korejská válka skončila.

Nejvyšší představitelé korejských států se v roce 2018 sešli na třech summitech a slíbili, že budou pracovat na úplném odstranění jaderných zbraní z poloostrova. Od té doby ale vzájemné vztahy opět výrazně ochladly.