Plejáda Gottwaldů. Takhle dopadli prezidenti ve filmech, podívejte se

Od Tomáše Garrigue Masaryka po Václava Havla. Jakému prostoru se jednotlivým československým prezidentům dostalo na filmovém plátně a na televizních obrazovkách? O tématu přednášel v Informačním středisku Poslanecké sněmovny historik z Ústavu pro studium totalitních režimů Petr Kopal. 

První československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk se poprvé dostal na televizní obraz v rámci pětidílného seriálu Gottwald z roku 1986. „Rámuje první díl, který je zasazen do roku 1929,” řekl historik Petr Kopal s tím, že se v úvodu dílu Beneš s Masarykem radují z krize komunistů. „V závěru jsou konfrontováni s tím, že komunisté přežili tuto krizi a jejich vliv je posílen,” dodal Kopal. Seriál režíroval Evžen Sokolovský, Masaryka ztvárnil Gustav Opočenský. „Pane Beneši, já už tady nebudu, ale vy s nimi budete mít spoustu starostí,” řekl ke konci prvního dílu prorocky Masaryk.

Masaryk se dále objevil ve filmu Štěpána Skalského Člověk proti zkáze, který pojednává o posledních dnech života Karla Čapka. Masaryk hraný Svatoplukem Benešem se s Čapkem vídal na setkáních pátečníků. „Téma hovorů nejsou komunisté, ale jaké má obyčejný člověk možnosti zabránit válce,” řekl historik Kopal.

Další snímek s Masarykem přišel až v roce 2013, kde vystupuje v cyklu České století. Roli Masaryka si zahrál Martin Huba. Mezi další a novější filmy patří nepochybně dvoudílný Zločin v Polné z roku 2016, který se zabývá hilsneriádou.

Beneš ve stínu Gottwalda

Masarykův nástupce Eduard Beneš se poprvé objevil v normalizačních filmech ze 70. let minulého století. „Jakýsi monopol na jeho ztvárnění měl Jiří Pleskot. Nehrál ho v podstatě nikdo jiný,” řekl Kopal. Výjimkou je seriál Gottwald, kde si Beneše zahrál Ladislav Lakomý. „V komunistických televizních a filmových reprezentacích se prezident Beneš podobně jako Masaryk ocitá ve stínu Klementa Gottwalda,” uvedl Kopal. Beneš se poprvé na filmovém plátně objevil v roce 1972 ve válečné triologii Otakara Vávry Dny zrady, Sokolovo a Osvobození Prahy. Ukázka zde.

V Českém století je podle slov historika Kopala Beneš „nejvýznamnější historickou personou”. V centru dění je ve druhém dílu Den po Mnichovu. „Benešovu portrétu načtrnutému na malém prostoru nelze upřít snahu o složitost, o různé odstíny,” komentoval Kopal. Beneš byl v seriálu ztvárněn dvěma herci – Janem Novotným a Martinem Fingerem. Seriál podle historika není koncipovaný jako boj o pravdu, ale boj o moc.

Naposledy ztvárnil Edvarda Beneše herec Oldřich Kaiser ve filmu Masaryk, který popisuje osudy Jana Masaryka a českého národa v době před a po podpisu Mnichovské dohody režiséra Julia Ševčíka.

Poslední role Hrušínského

„Emil Hácha se jako filmová postava neobjevuje snad vůbec,” uvedl Kopal. Objevil se poprvé jako televizní postava v roce 1993 v Noci rozhodnutí, kde Hácha odjíždí do Berlína, aby odsouhlasil vznik Protektorátu Čechy a Morava v roce 1939. Jednalo se o poslední filmovou roli Rudolfa Hrušínského. Podívejte se zde.

Plejáda Gottwaldů

Klement Gottwald se poprvé objevil ve filmu Výstraha z roku 1953, který byl natočen podle scénáře Marie Majerové. O dva roky později se objevil v Tankové brigádě, v obou filmech Gottwalda ztvárnil Jiří Dohnal. „Následuje celá plejáda Gottwaldů ve Vávrově válečné trilogii v sedmdesátých letech,” řekl Kopal. V posledním díle byl herec Bohuš Pastorek coby Gottwald dabován Miroslavem Zounarem. „Není známo, proč se tvůrci rozhodli k tomuto řešení,” dodal Kopal.

Gottwald v televizním seriálu z roku 1986 v podání Jiřího Štěpničky.

Postava Klementa Gottwalda se objevila v Přitažlivosti země z roku 1978, Poémě o svedomí nebo seriálu Roky prelomu z roku 1989. Nechyběl samozřejmě ani v seriálu České století, kde ho ztvárnil herec Jiří Vyorálek.

Zápotocký, Novotný a Svoboda bez filmu

Antonín Zápotocký se nikde přímo jako československý prezident neobjevuje. „Druhý dělnický prezident sám nikde není exponován jako československý prezident, ale jako předseda odborů nebo jako předseda vlády,” popisuje Kopal. „Nejvíce prostoru se mu dostává v Karlíkově filmu Dvacátý devátý z roku 1984,” dodal s tím, že jeho roli ztvárňoval především Adolf Filip. Podívejte se zde.

Podobně na tom je s absencí filmového zpracování i Antonín Novotný. „Antonín Novotný je figura problematická, to se odrazilo v televizních interpretacích,” uvedl historik. „Vlastně nemá žádnou,” dodal s tím, že existují jen možné variace na Novotného. Za nejpravděpodobnější z nich považuje film Ucho, jeden z nejtypičtějších trezorových filmů, který měl premiéru až po roce 1989.

Ludvík Svoboda se objevil ve Vávrově válečné triologii, největší prostor ale dostal ve dvoudílném televizním filmu Brána k domovu. „Ludvík Svoboda většinou nikde nefiguruje jako československý prezident,” řekl Kopal. „Je buď bojovník na východní frontě, nebo po boku Gottwalda v roce 1968, to ale jen zcela okrajově,” dodal. Jeho role se objevuje i v Českém století v dílu Musíme se dohodnout. „Vystupuje zde jako nesporná autorita, kterou respektují nejen domácí politici, ale i sověti,” komentoval Kopal.

Emil Horváth ztvárnil roli Ludvíka Svobody v Českém století

O ztvárnění dalšího československého prezidenta Gustava Husáka se ve starších filmech postaral herec Michal Dočolomanský. Vystupoval v seriálu Gottwald, Rocích prelomu, Povstalecké histórii nebo Vítězném lidu. V Českém století si Husáka zahrál Jan Greššo.

Tonda Blaník jako Havel

Poslední československý prezident se objevuje v Českém století, kde si jeho roli zahrál Marek Daniel. Herec Daniel, který ztvárňuje fiktivního lobbistu Tondu Blaníka populárního ze satirického seriálu Kancelář Blaník. Do kin míří jeho film Prezident. „Blaník se coby Masaryk 21. století rozhodl kandidovat na prezidenta,“ komentoval Kopal.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Čtěte také: „Hitlerův Titanic“ stál život devět tisíc lidí. Spekuluje se o velkofilmu