Putin a Si Ťin-pching si notují. Uzavřeli bezlimitní dohodu proti Západu

Čína a Rusko využili zahajovací den zimních olympijských her v Pekingu k uzavření takzvané bezlimitní dohody. Oficiálně se tak spojili proti „odporu“ Ukrajiny a Tchaj-wanu. Ruský prezident Vladimir Putin a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching se na jednání v Pekingu zavázali k hlubší spolupráci proti Západu, Čína mimo jiné podpořila ruský požadavek, aby Ukrajina nebyla přijatá do NATO. Obě země se chtějí podporovat v řadě oblastí včetně například kontroly internetu.

Putin a Si Ťin-pching v Pekingu uzavřeli dohodu a prohlásili, že vztah mezi Ruskem a Čínou je mnohem silnější, než kdy bylo jakékoliv spojenectví v období studené války. Uzavřeli společnou dohodu, v níž se zavázali mimo jiné k vzájemné podpoře proti odporu ze strany Ukrajiny a Tchaj-wanu. Společně budou rozvíjet také umělou inteligenci či kontrolu na internetu. V takzvané bezlimitní dohodě nechybí ani spolupráce na vesmírném rozvoji.

„Přátelství mezi našimi dvěma zeměmi nemá žádné limity, neexistuje žádná zapovězená oblast spolupráce,“ uvedli prezidenti ve společném prohlášení podle agentury Reuters. Nevyloučili ani spolupráci vojenskou. Zatímco Čína odsoudila snahu Ukrajiny dostat se do NATO, Rusko se zase ohradilo proti snahám Tchaj-wanu o zisk nezávislosti.

Reuters upozorňuje, že načasování této dohody má velkou symboliku, neboť k ní došlo v den zahájení zimních olympijských her v Pekingu, vůči kterým řada států včetně České republiky a USA vyhlásila diplomatický bojkot. Dohoda signalizuje nejsilnější a nejvíce nátlakové vyjádření o spolupráci mezi Čínou a Ruskem a je založena mimo jiné na stejných pohledech na lidská práva a demokracii, píše Reuters.

První krok: Plyn a ropa pro Čínu

Putin využil této příležitosti a vyhlásil také novou dohodu o dodávkách plynu a ropy mezi Ruskem a Čínou v odhadované hodnotě 117,5 miliardy dolarů (2,5 bilionu korun). Rusko tak pracuje na posilování vývozu na Dálný východ v době zvýšeného napětí ve vztazích s evropskými zeměmi ohledně Ukrajiny.

Rusko je třetím největším dodavatelem energií do Číny. Posilováním svých obchodních vztahů s Čínou se snaží snižovat závislost na tradičních evropských odběratelích energie. „Naši naftaři připravili velmi dobrá nová řešení ohledně dodávek uhlovodíků do Čínské lidové republiky,“ řekl Putin na setkání se Si Ťin-pchingem. „A byl učiněn krok vpřed v plynárenském průmyslu,“ dodal.

Ruská plynárenská společnost Gazprom se dohodl, že bude čínské státní energetické společnosti CNPC dodávat ročně deset miliard krychlových metrů plynu z ruského Dálného východu. Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova byla dohoda sjednána na 25 let. Hodnota těchto dodávek by se podle propočtů agentury Reuters mohla pohybovat kolem 37,5 miliardy dolarů (téměř 799 miliard korun).

Ruský ropný gigant Rosněfť navíc podepsal se CNPC dohodu o dodání 100 milionů tun ropy přes Kazachstán v příštích deseti letech. Podle Rosněfti má tato smlouva hodnotu 80 miliard dolarů. Nové dohody podpořily kurz ruského rublu i ruský akciový trh, včetně akcií firem Rosněfť a Gazprom.

Rusko je největším dodavatelem plynu do Evropy. V souvislosti s napětím kolem Ukrajiny se objevily obavy z narušení plynulosti těchto dodávek. Nová dohoda s Čínou by však neumožnila Moskvě přesměrovat plyn určený pro Evropu, protože se týká plynu z ostrova Sachalin. Ten není propojen s ruskou sítí plynovodů pro dodávky do Evropy, upozorňuje Reuters.

Gazprom v dnešním sdělení uvedl, že plánuje zvýšit vývoz plynu do Číny na 48 miliard krychlových metrů ročně, mimo jiné pomocí nově dohodnutého plynovodu, který bude ročně transportovat deset miliard krychlových metrů plynu z ruského Dálného východu. Gazprom ale neupřesnil, kdy hodlá tohoto cíle dosáhnout. Podle dříve představených plánů měly dodávky ruského plynu do Číny do roku 2025 dosáhnout 38 miliard krychlových metrů.

Rusko nyní dodává plyn do Číny prostřednictvím plynovodu Síla Sibiře, který zahájil provoz v roce 2019, a prostřednictvím zásilek zkapalněného zemního plynu (LNG). Vloni Rusko do Číny vyvezlo 16,5 miliardy krychlových metrů plynu. Z toho 10,5 miliardy přepravil plynovod Síla Sibiře, který také není propojen s plynovody dodávajícími plyn do Evropy.