Kolumbijská univerzita odhalila Havlovu bustu

Při příležitosti 100. výročí vzniku Československa byla ve čtvrtek na prestižní Kolumbijské univerzitě v New Yorku odhalena busta někdejšího československého a českého prezidenta Václava Havla. Ceremoniálu se zúčastnili mimo jiné bývalá americká ministryně zahraničí Madeleine Albrightová, ekonom Jan Švejnar, který byl na Kolumbijské univerzitě v roce 2012 jmenován profesorem, a prezident Kolumbijské univerzity Lee Bollinger.

Odhalení busty v Lowově pamětní knihovně a následná diskuse o Havlově odkazu dnešku byly součástí každoročního sympozia World Leaders Forum, na které Kolumbijská univerzita zve státníky, intelektuály a další vlivné osobnosti z celého světa, aby hovořili o globálních výzvách a perspektivách. Albrightová navíc na Kolumbijské univerzitě získala v roce 1975 doktorát, když obhájila práci o Pražském jaru.

Bronzová busta od sochařky Marie Šeborové bude v budově zvané Rotunda umístěna dočasně. Švejnar ČTK řekl, že v budoucnu by měla zdobit průčelí nové univerzitní budovy, která je nyní ve výstavbě.

Iniciativa odhalit bustu Havlovi na prestižní univerzitě vzešla právě od Švejnara. S nápadem souhlasili Bollinger i Knihovna Václava Havla. "Je třeba zdůraznit, že jde o vskutku významné místo, protože Kolumbijská univerzita je spolu s Harvardovou univerzitou nejprestižnější ve Spojených státech," řekl Švejnar. "Je to velká pocta a uznání Havlových myšlenek," zdůraznil. V areálu univerzity přitom podle něj mají busty tak zásadní osobnosti historie USA jako Thomas Jefferson a Alexander Hamilton.

Pražská rodačka Albrightová na dnešním ceremoniálu pronesla projev o Havlově odkazu a o globálních výzvách dneška. Připomněla mimo jiné pouta, která Havla vázala k New Yorku a samotné Kolumbijské univerzitě, na níž v roce 2006 strávil sedm týdnů jako rezidenční umělec. Školu ale navštívil i během své první cesty do Spojených států v roce 1968.

Albrightová v té souvislosti připomněla i významné "osmičky" české historie a několik svých osobních vzpomínek na setkání s Havlem. Připomněla také legendární Havlův projev v americkém Kongresu. "Bylo to opravdu pozoruhodné, lidé poslouchali tak pozorně," vzpomínala Albrightová. Připomněla, že Havel mimo jiné žádal o pomoc pro Rusy, aby se tak napomohlo jejich cestě k demokracii. "Byl to velmi idealistický projev," řekla Albrightová. Zdůraznila však, že jádrem Havlova poselství byla snaha lidi a národy spojovat, a nikoli rozdmýchávat konflikty či šovinismus.

Podle Albrightové by byl Havel nadšený poctou, které se mu ve čtvrtek na Kolumbijské univerzitě dostalo. Svůj projev zakončila česky heslem "Pravda vítězí" ze standardy českého prezidenta.

Následovala pódiová diskuse s Albrightovou, kterou moderoval Švejnar. Albrightová začala zamýšlením nad vlivem technologického pokroku na dění ve světě. Připomněla například úlohu sociálních sítí na takzvané arabské jaro, konkrétně v Egyptě, kde se neorganizované masy scházely právě díky nim. Slavná Čechoameričanka, která měla na rameni odznak s Havlovou fotografií, připomněla i to, jak technologie podle ní vnímal právě Václav Havel. Ten údajně kladl důraz na to, aby lidé při jejich využívání neztráceli svou důstojnost.

Řeč přišla i na žhavě aktuální témata. Například mladý tazatel z Venezuely se ptal na možné řešení současné krize v jeho zemi. Albrightová zdůraznila, že venezuelský režim je třeba vystavit mezinárodnímu tlaku, a to i prostřednictvím Organizace amerických států (OAS) a OSN.

Studentka z Číny se ptala na současný vztah mezi USA a Čínou. Podle Albrightové by měly obě mocnosti více dbát na spolupráci, než se vnímat jako konkurenti. Nejvíce se však obává možného konfliktu v Jihočínském moři, kde má Čína řadu územních nároků.

Na přetřes přišla i americká vnitropolitická aktualita, spor o kandidáta Bílého domu na soudce Nejvyššího soudu USA Bretta Kavanaugha, kterého už tři ženy obvinily ze sexuálních přečinů z dob studií. "Nechápu, proč je takový tlak na to, aby nebyli zapojeni další svědci a FBI," poznamenala k tomu mimo jiné někdejší politička Demokratické strany.

Česká studentka se ptala, jak je možné, že necelých 30 let po pádu komunismu a sedm let po Havlově úmrtí se ve střední Evropě rozmáhají protiimigrační sentimenty a populismus. "Tuto otázku si pokládám také," připustila Albrightová. Zdůraznila přitom, že věří v politické strany. Je však podle ní třeba bojovat proti korupci, protože "korupce je rakovinou demokracie". Švejnar, který byl Havlovým ekonomickým poradcem, k tomu podotkl, že zmíněné negativní jevy jsou důsledkem selhání politických elit.

Čtěte také: Britové v kauze Skripal identifikovali třetího člena ruské rozvědky