Budeme si povinně platit víc na důchod? Maláčová uvažuje nad změnou systému
Důchodový systém
NOVÉ
2
Ministryně práce a sociálních věcí uvažuje nad tím, že by dosud dobrovolný třetí pilíř mohl být povinný. Počítá s tím jeden z návrhů, které probere důchodová komise. Ta bude tvořena jak politiky ze všech sněmovních stran, tak odboráři, zaměstnavateli a členy seniorských organizací. Maláčová chce také zvýšit důchody ženám a vyřešit předčasné penze u fyzicky náročných zaměstnání. Experti však varují, že tyto dvě změny nepředstavují žádnou reformu. Podle propočtů není současná penzijní soustava bez reformních kroků udržitelná.
Třetí pilíř v současné době tvoří doplňkové penzijní spoření a využívá ho čtyři a půl milionů Čechů. Povinně by ho mohla navrhnout důchodová skupina, která se nyní skládá na ministerstvu práce a sociálních věcí. „Jedná se o jeden z mnoha námětů pro důchodovou komisi. Vyjádřit se pak mohu, až to bude předmětem jednání důchodové komise,“ řekla pro Echo24 Jana Maláčová s tím, že jednání nejspíš proběhne na jaře letošního roku.
V programovém prohlášení vlády se obě strany zavázaly k vytvoření týmu k důchodové reformě. Ta by měla mít za úkol například oddělit důchodový účet od státního rozpočtu. Hnutí ANO se spolu se sociální demokracií dohodlo na dvou tématech důchodové reformy. Tedy dřívějším odchodu do penze u vybraných profesí a také řešení nižších penzí u žen. To však napadají odborníci, podle kterých se nejedná o žádnou reformu.
Z možného povinného třetího pilíře nejsou nadšené ani opoziční strany. „Povinné spoření v rámci soukromých fondů Piráti nepodporují. Jedním z námi podporovaných řešení je například možnost dobrovolného spoření na státní účet nad rámec povinného pojištění. Inspiraci bychom mohli hledat také například u státního fondu, který funguje v Norsku,“ řekl pro Echo24 Tomáš Martínek.
Místopředsedkyně výboru pro sociální politiku Markéta Pekarová Adamová upozorňuje, že si sociální demokraté nepohrávají s myšlenkou povinného třetího pilíře poprvé. „Je nutné nejprve znát detaily, nicméně už v minulém volebním období se ČSSD plíživými kroky snažila z třetího pilíře udělat jimi zrušený druhý pilíř. Pokud to bude uchopeno šířeji a bude se jednat o dobře nastavený systém, který už nebude pouhou kosmetickou změnou, ale skutečnou reformou, tak budeme jedině rádi. Po důchodové reformě volá TOP 09 již několik let - a zatím marně. Jsme připraveni na její podobě s vládními stranami spolupracovat, aby byla dlouhodobě udržitelná. Zatím však neznám bližší detaily a proto nechci jásat předčasně,“ řekla pro Echo24 Markéta Pekarová Adamová.
Důchodový systém je neudržitelný
Návrh povinného třetího pilíře kritizuje také další z místopředsedů výboru. „V návrhu paní ministryně vidím spíše politický marketing a snahu se zviditelnit než promyšlený krok jak řešit důchodovou reformu. Třetí pilíř je a byl koncipován jako dobrovolný a nic bych na tom neměnil. Snad je to pouze z neznalosti, ale takto se důchodová reforma opravdu dělat nedá,“ řekl pro Echo24 Jan Bauer.
Vláda už v září odhlasovala větší důchody průměrně o 900 korun měsíčně. Důchodová novela počítá i s jiným složením penze. Nově se pevný díl důchodu posiluje a od letošního roku bude odpovídá deseti procentům průměrné mzdy místo dřívějších devíti procent.
Podle expertů je současný důchodový systém bez potřebných reforem neudržitelný. Problémy by mohly nastat zhruba za patnáct let. „V současné době veřejné finance nemají nějaký významnější problém, ten se začne objevovat až někdy po roce 2030, kdy se začne dostávat důchodový systém do deficitu v souvislosti se silnými ročníky 70. let a jejich odchody do důchodu,“ řekl dříve člen Národní rozpočtové rady Jan Pavel.
Změnit by se to dalo v případě, že by proběhla „nějaká ne úplně kosmetická úprava důchodového systému“. Politici podle Pavla musí najít takový systém, který zabrání obrovským deficitům. Zároveň musí také zajistit, aby byl dostatečně sociálně citlivý a neuvrhne důchodce do existenčních problémů. V opačném případě by výdaje na důchody mohly být ročně o čtyři procenta HDP vyšší než příjmy. K poměru k dnešním cenám by tak schodek mohl činit ročně až 200 miliard korun.
