Kdo nás nejvíc ovlivňuje

Můj vzor. Moje inspirace. Můj osobní hrdina. Jako kdo bych chtěl/a být? Někdo si to přímo přiznává, přemýšlí o tom. Jiný to má zasuté v podvědomí a dojde mu to až ve chvíli, kdy se ho na to někdo zeptá. Vzory hledáme všichni. Obdivujeme je. Chceme se jim přiblížit. Hledáme vzory profesní. Inspirují nás umem, tvořivostí, bystrostí, nápady. Hledáme vzory charakterové. Ty, které nás inspirují odvahou, velkorysostí, schopností poprat se s potížemi. Hledáme vzory stylové. Ty, na nichž obdivujeme, s jakou elegancí, energií a optimismem umějí žít a vytvářet kolem sebe zajímavé a inspirativní prostředí.

Obzvlášť mocný vliv na nás mají ti, u nichž se pro nás všechny ty linie propojují. Vnímáme je jako komplexní osobnosti. Buď se s nimi identifikujeme, nebo jsou pro nás až nedostižnými ideály, které nás motivují a dávají nám energii a směr. Přes všechny řeči o tom, jak žijeme v éře až extrémního individualismu, kdy chce být každý výjimečný, je potřeba vzorů ve všech generacích věčná. Jen má různé podoby.

Zajímavé je, jak jsou lidem jejich vzory stále vzdálenější. Nepovažují za ně většinou ty, koho osobně znají. S kým se potkali, nebo aspoň měli možnost jeho život sledovat v reálném čase. Pro řadu lidí jsou jejich vzory vzdálené. Jsou to buď časem prověřené figury z historie, nebo světové špičky a celebrity ve svých oborech. Čím dál méně jsou to starší a erudovaní kolegové, doyeni těch branží. Moudří, zkušení, s životním příběhem, který táhne. Ubývají? Nebo je zaměření na historií prověřené figury či zahraniční vzory dáno tím, že čerpáme inspiraci z mnohem širšího prostoru?

Celý text si můžete přečíst na EchoPrime. Nebo v tištěném vydání Týdeníku Echo. Předplatit si jej můžete zde.