Pozitivní zprávy posledních dnů: ceny elektřiny i plynu vypadají „nadějněji“

Energetické trhy jsou stále nebývale turbulentní, přeci jen už však není nutné označovat je za utržené ze řetězu. Pozitivní zprávou posledních dnů byl pokles cen elektřiny na denním neboli spotovém trhu. Cenotvorba elektřiny je navázaná na plyn, k poklesu cen tedy přispělo i to, že se situace na trhu s plynem uklidňuje. Neteče k nám už žádný ruský plyn, zásobníky se přitom podařilo naplnit téměř na 90 procent. Ve srovnání s koncem srpna, kdy elektřina atakovala dříve nepředstavitelných 1000 eur za MWh, což evropské státy konečně donutilo k zásahům, klesla její cena na příští rok o více než polovinu. Pokud by dál klesaly ceny na spotovém trhu, bylo by to nadějné i pro další zlevnění kontraktů na příští roky.

U elektřiny od začátku října dosahovala průměrná cena na denním trhu kromě několika málo výjimek maximálně 200 eur za MWh. V těchto dnech se ceny opět začaly o něco více zvedat. V září se ovšem hodnoty na denním trhu běžně dostávaly až ke 400 eur za MWh. Ceny plynu se na spotovém trhu v září vyšplhaly nad 200 eur za MWh, zatímco v uplynulých říjnových dnech padaly už i pod hranici 100 eur za MWh.

Co se pak týče kontraktů na příští rok, elektřina se nyní na pražské energetické burze prodává za 420 eur za MWh, plyn za 174 eur za MWh. Pro srovnání, na konci srpna se roční kontrakt na elektřinu obchodoval za téměř rekordních 1000 eur. Nyní jde tedy o více než poloviční pokles.

Podstata takzvaného „merit oderu“ tvořícího základ unijního burzovního obchodování s elektřinou tkví v tom, že se cena elektřiny odvíjí od ceny takzvaného závěrného zdroje. Tím jsou momentálně plynové elektrárny a plyn je stále velmi drahý.

Situace na trhu s plynem se však alespoň prozatím zdá se uklidňuje. Eviduje se rekordní objem dodávek plynu z Německa do Česka od ruského vypnutí plynovodu Nord Stream na konci srpna. Trhy navíc reagují na doručení plynu ze Spojených států. Odtud přivezl zkapalněný plyn tanker do terminálů v nizozemském Eemshavenu. Ten má být převeden do plynného stavu a přepraven do Česka, kde má sloužit pro pokrytí spotřeby zákazníků ČEZ, zbytek má pak být uložen do zásobníků a nabízen dalším obchodníkům.

Plynové zásobníky se daří plnit navzdory tomu, že do Česka ruský plyn neteče už více než měsíc. Zdroje tak nyní pocházejí zejména z Norska nebo z výše zmíněných LNG terminálů. „Ačkoli jako provozovatel infrastruktury nemáme přesné informace o zdrojích plynu, kvalita plynu na německo-české hranici naznačuje, že se jedná o směs různých zdrojů, například norského plynu a LNG dováženého do terminálů LNG v Belgii nebo Nizozemsku,“ uvedl pro deník Echo24 mluvčí provozovatele přepravní soustavy v Česku Net4Gas Vojtěch Meravý.

Podle údajů organizace Gas Infrastructure Europe byly zásobníky plynu v Evropské unii začátkem minulého týdne plné z více než 89 procent. V Česku naplněnost činila přes 86 procent. Více jsme psali zde.

K dalšímu sražení cen elektřiny by mohlo dojít zavedením celounijního stropu na plyn, což mnoho členských států požaduje. Evropská komise je podle její šéfky Ursuly von der Leyenové připravena jednat o zavedení cenového stropu na plyn používaný k výrobě elektřiny. Komise také uvažuje také o zastropování ceny plynu při dovozu, které by bylo dočasným řešením do spuštění nového mechanismu pro stanovování cen na unijním trhu. Není však příliš pravděpodobné, že by se na nějaké podobě zastropování EU shodla na dalším summitu v Bruselu ke konci října.