Lídři EU jednají o přístupu k Turecku a Bělorusku, Babiš chce řešit také koronakrizi

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se pokoušejí sjednotit rozdílné pohledy svých států na vztahy s Tureckem a případné přijetí sankcí vůči běloruskému režimu. Předseda Evropské rady Charles Michel krátce před začátkem summitu prohlásil, že evropský blok hodlá usilovat o stabilitu ve východním Středomoří a chce se postavit za své členy Řecko a Kypr. Ostrovní stát přitom blokuje přijetí sankcí vůči běloruskému režimu a svůj souhlas podmiňuje podporou tvrdšího přístupu vůči Turecku, což je krok, se kterým řada unijních zemí váhá. Podle Andreje Babiše (ANO) by Evropská unie měla na běloruský sankční seznam zařadit i běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka. Prezidenti a premiéři unijních zemí by podle něj neměli spojovat reakci na vývoj v Bělorusku s postihy vůči Turecku.

Unijní diplomacie připravila seznam čtyř desítek činitelů odpovědných za volební manipulace a násilné potlačování protestů v Bělorusku. Mezi lidmi, jimž chce evropské společenství zmrazit majetek a zakázat vstup na své území, však Lukašenko zatím nefiguruje.

"Ty sankce by měly být uvaleny právě na něj, protože on je tím, kdo dělá násilí na Bělorusech," řekl českým novinářům v Bruselu Babiš. Část států zatím Lukašenkovo zařazení na seznam blokuje, neboť by to podle nich zkomplikovalo možný dialog s Minskem. S ohledem na Lukašenkův trvající tvrdý přístup k opozici a odmítání jakýchkoli ústupků však podpora pro jeho potrestání mezi unijními státy stoupá.

Charles Michel sice původně chtěl na úvod jednání diskutovat o vztazích evropského bloku s Čínou, rozhodl se však začít aktuálnějším tématem Turecka, o němž lídři diskutují společně s otázkou Běloruska. Podle unijních zdrojů je však zatím debata bezvýsledná.

"Chceme více stability a předvídatelnosti. Zcela solidárně stojíme za Řeckem a Kyprem," řekl při příchodu na čtvrtečním jednání Michel, který schůzkám šéfů států a vlád unijních zemí předsedá. Naznačil tím, že se bude snažit lídry EU přimět k větší podpoře středomořských členů společenství. Schválení přímých postihů vůči Turecku se však podle diplomatů čekat nedá.

Nikósie požaduje potrestání lidí a společností odpovědných za průzkumnou tureckou těžbu u kyperského pobřeží, což však odmítá řada unijních států včetně předsednického Německa.

"Chci zdůraznit, že naše vztahy s Tureckem jsou přirozeně velmi složité a že přes všechny komplikace je ve velkém zájmu Evropské unie rozvíjet skutečně konstruktivní vztahy," prohlásila krátce před jednáním německá kancléřka Angela Merkelová.

Její země spolu s některými dalšími státy včetně Česka chce předejít zhoršení vztahů s partnerem v NATO, který v rámci migrační dohody pomáhá brzdit příliv běženců do Evropy. K dialogu EU s Ankarou krátce před summitem vyzývali i někteří turečtí vládní politici.

Zatímco řecký premiér Kyriakos Mitsotakis dal před summitem najevo vůli vyzvat Ankaru k dialogu, kyperský prezident Nikos Anastasiadis naznačil, že nehodlá ustoupit od tvrdšího požadavku.

"Očekávám, že Evropská rada zaujme výrazný a rozhodný postoj, který ukončí diplomacii válečných lodí," napsal Anastasiadis před jednáním na twitteru v narážce na vojenské patroly ve Středomoří.

Lídři zejména pobaltských států naproti tomu před začátkem vrcholné schůzky vyzývali k tomu, aby summit schválil sankce proti běloruským představitelům, na nichž se státy s výjimkou Kypru shodly již před měsícem. "Je zcela nepředstavitelné, že jsme na tu situaci vůbec nezareagovali," řekl novinářům před jednáním litevský prezident Gitanas Nauséda.

Pokud se však nepodaří státníkům zlomit kyperské veto příslibem tvrdšího postoje k Turecku, patrně se shodnou pouze na výzvě k ukončení násilností vůči běloruským demonstrantům a k uspořádání nových voleb.

Babiš chce jednat i o Covidu-19

Babiš dal před jednáním najevo, že by s kolegy z unijních zemích rád probral i nutnost větší spolupráce v boji proti koronavirové nákaze. Covid-19 však na programu summitu není.

"Konečně bychom se o tom měli detailně pobavit, protože si myslím, že spolupráce epidemiologů v rámci Evropy nefunguje," prohlásil český premiér s tím, že na téma při jednání upozorní. Podotkl, že během jarní první vlny si unijní země slíbily lepší kooperaci, která však při posledních jednáních ministrů zdravotnictví nebyla převedena v praxi.

Česko patří v současnosti k zemím, v nichž se v přepočtu na obyvatele šíří covid-19 vůbec nejrychleji. K větší koordinaci jednotlivých opatření či společným nákupům léků, zdravotnického materiálu či ochranných prostředků dlouhodobě vyzývá členské státy Evropská komise. Země se však nechtějí vzdát své suverenity v rozhodování o zdravotní politice a dosud s výraznějším sladěním postupu proti pandemii váhají.