Tři žaludy, nebo oříšky? Norové si budou vybrat mezi českou a místní Popelkou

Příští rok budou zřejmě o přízeň diváků v norské televizi na Štědrý den soupeřit dva filmy o Popelce. Veřejnoprávní televize NRK vysílá již od roku 1975 česko-německou pohádku Tři oříšky pro Popelku s Libuší Šafránkovou v hlavní roli. Pro Nory byl tento snímek doposud nedílnou součástí Vánoc, ve zhruba pětimilionové zemi ho na Štědrý den každoročně sleduje na 800.000 lidí. Práva na norský remake snímku režiséra Václava Vorlíčka Tři přání pro Popelku, který měl v Norsku premiéru letos v listopadu a v Česku ve čtvrtek, koupila televize TV2, napsal deník Verdens Gang.

Nový film vznikl ještě se souhlasem Vorlíčka, který zemřel před dvěma lety, a hlavní roli Popelky v něm ztvárnila norská zpěvačka Astrid Smeplassová. Recenze v norském tisku jsou smíšené. Podle listu Verdens Gang se norskému snímku podařilo český film z roku 1973 celkem úspěšně zmodernizovat, na to, aby českou Popelku nahradil a stal se vánoční tradicí, je to ale nejspíš málo.

"Na rozdíl od česko-německého filmu, do nějž se Norové iracionálně zamilovali, je v novém filmu scéna, kde se líbají dva muži, a tváře, které nejsou výhradně bílé," píše Verdens Gang s odkazem mimo jiné na herce Cengize Ala s tureckými kořeny, který v norské verzi hraje prince. Další změnou je, že Popelka nemá oříšky, ale žaludy.

Velké chvály se dočkala představitelka Popelky Smeplassová. "Devět a půl z deseti popových hvězd je paralyzováno, má-li před kamerami ztvárnit někoho jiného než sebe sama. Smeplassová si to ale užívá. A my si to užíváme s ní," píše Verdens Gang. "Scénář má pro ni v podstatě jen dva úkoly - buď vypadat hodně smutně, nebo hodně šťastně. To není na roli mnoho, ale Smeplassová tyto požadavky plní s vřelostí a sebejistotou," dodává Verdens Gang.

"Přesvědčivý výkon popové hvězdy ale ještě nedělá dobrý film, natož pak takový, k němuž se budou chtít diváci každoročně vracet. A jako celek působí Tři přání pro Popelku, bohužel, dost uspěchaným dojmem. Navzdory krásným záběrům norských hor a velkolepé orchestrální hudbě," uvádí Verdens Gang.

Podobně vyznívá i recenze v deníku Dagbladet, podle níž se autoři filmu nedokázali rozhodnout, pro koho je snímek určený. "Vybírat lze nejméně ze tří skupin. Tou první jsou dospělí tradicionalisté, kteří chtějí mít ve filmu vše tak, jak to bylo v české verzi. Pak jsou tu sebeironičtí znalci Popelky, kteří chtějí mít ve filmu narážky na původní snímek, a pak jednoduše ti, kteří se často dívají na filmy o princeznách," píše Dagbladet. "Na snaze zacílit na více skupin najednou není nutně nic špatného. Film Tři přání pro Popelku ale neklouže hladce mezi cílovými skupinami; on mezi nimi přeskakuje. Výsledkem je schizofrenická směs, která sotva může někoho uspokojit," dodává Dagbladet.

"Film Tři přání pro Popelku stačí na to, aby uspokojil nejmenší diváky, zvlášť pak ty, kteří znají nazpaměť Ledové království. Starší děti a dospívající by ale klidně snesli větší dávku dramatu a romantiky," uvádí Verdens Gang. Všem pak bude podle deníku chybět nezapomenutelný hlas vypravěče Knuta Risana, který v překrývacím norském dabingu, kdy je na pozadí slyšet čeština, namluvil u české Popelky všechny postavy.

"Tři přání pro Popelku budou potřebovat od TV2 veškerou pomoc, aby se staly v Norsku vánoční tradicí, a jsou rozhodně příliš slabé na to, aby nahradily kýčovitou klasiku zpoza železné opony," konstatuje Verdens Gang.