Kia Sorento: Evoluce naftového SUV
Střední SUV v podobě Sorenta se objevilo v roce 2002 a od té doby se vyvíjí a zlepšuje. Aktuální čtvrtá generace splňuje představu rodinného SUV se vším podstatným.
Sorento současné generace bylo poprvé předvedeno před dvěma lety. Design je hodně dospělý, přední část je snadno rozeznatelná, ta zadní trochu připomíná jiné vozy. Celek splňuje představu o multifunkčním SUV. Proti předchůdci lze zaznamenat nepatrný nárůst rozvoru (plus 10 mm) a celkové délky (taktéž plus 10 mm).
Stejně jako v případě většiny dalších mainstreamových automobilek i zde existuje možnost hybridní a plug-in hybridní verze (vždy ve spojení s turbobenzinovým motorem 1.6 Gdi, který jsme testovali například v modelu ProCeed), s ohledem na tradici jsme vyzkoušeli osvědčený turbodiesel 2,2 litru. Pod názvem CRDi se skrývá jednotka o výkonu 193 k, která na přední nebo všechna kola posílá točivý moment 440 Nm. Sorento sice patří do rodiny středních SUV, ale není to žádný drobeček, pohotovostní hmotnost je 1,9 tuny. V praxi to znamená v rámci třídy průměrné dynamické parametry – zrychlení na stovku za 9,2 s (verze s pohonem 4x4) a maximální rychlost lehce přes 200 km/h. Vznětový agregát se nezapře a při nastartování je trochu slyšet. Za jízdy je ale jeho projev příjemně utlumen a funguje docela příjemně – v nízkých otáčkách čeká na nádech, ve středních má největší sílu a dál už ho nemá smysl vytáčet. Ostatně osmistupňový automat DTC vás stejně nenechá a včas a nerušivě odřadí. Klasický neduh v podobě pomalé reakce na rozjezd z místa je v této třídě klasika, u Sorenta nepříliš rušivá. Celý pohon nabízí řadu různých režimů, ale jako obvykle jsou změny mezi Comfort a Sport nevýrazné a poněkud zbytečné.
Zadní náprava se v terénu připojuje sama, systém 4x4 umožňuje přenést dozadu až 50 % točivého momentu. Při jízdě mimo zpevněný povrch se hodí menší kola – základem jsou 17palcová, ideálem 18palcová, na efekt pak dvacítky s nízkou pneumatikou. Z hlediska komfortu jízdy bychom volili menší kola.
Sorento jezdí velmi sebejistě. Řízení sice nenabídne řidiči velkou odezvu nebo informace o dění pod předními koly, ale to už je dnes běžné. Zase je příjemné, že se s autem snadno manévruje a zatáčí. Hezky se dávkují také brzdy. Velká kola se širokými pneumatikami znamenají docela solidní jistotu při rychlejších průjezdech, ale vysoká karoserie, přirozená nedotáčivost a celkový styl vozu stejně vyhovují spíš klidnějšímu ježdění. Potom se Sorento může chlubit slušnou spotřebou kolem 7 litrů nafty na 100 km.
Vnitřní prostor prvního a současného Sorenta nelze srovnávat. Zatímco dříve jsme se museli spokojit s tvrdými a vlastně celkem nehezkými plasty, dnes nás vítá moderní prostředí, ve vyšších výbavách čalouněné kůží a s hezkými použitými dekory. Sedadla jsou průměrná a očekávaná – tělo moc nedrží, ale úroveň komfortu při delší jízdě je slušná. I vzadu se sedí příjemně, a to minimálně ve dvou. V nabídce je pěti- a sedmimístná verze, ta první nabídne zavazadlový prostor 705 až 2100 litrů (metoda VDA). Pokud jen trochu efektivně pracujete s prostorem, pro rodinu se dvěma dětmi to rozhodně stačí.
Dnešní interiéry jsou samozřejmě digitalizované. Na Sorentu je chvályhodné, že mu stále zůstalo dost funkčních mechanických tlačítek a závislost na středovém displeji není úplná. Koncept ovládání je vlastně docela fajn. Trochu horší je to s asistenčními systémy – jestliže nás před lety rozčiloval systém start/stop (který už dnes vnímáme jen hrubším startem na křižovatce), dnes je to systém držení v pruzích. V Sorentu opět tradičně příliš aktivní a velmi otravný, s nutností ho vypínat po každém nastartování přes menu displeje…
Sorento splňuje představu normálního SUV, které zvládne rodinné nároky. Vznětový čtyřválec umí jezdit úsporně a má dost síly. Základní verze začíná na 1,1 milionu Kč, testovaná téměř vrcholná verze stojí od necelých 1,4 milionu Kč. S příplatky zhruba o 200 000 Kč víc. Normální cena v rámci segmentu.
Plusy: Spotřeba, vnitřní prostor, schopnosti.
Minusy: Chybí cit v řízení, těžkopádnost, asistenty.
