Snad se z toho poučil aspoň Tálibán, říká Václav Pecha, šéf rekonstrukčního týmu v Logaru

ECHOPRIME

Snad se z toho poučil aspoň Tálibán, říká Václav Pecha, šéf rekonstrukčního týmu v Logaru
Z České republiky asi málokdo strávil v Afghánistánu tolik času jako Václav Pecha. V zemi se účastnil nejrůznějších humanitárních projektů, pomáhal zorganizovat první tamější parlamentní volby a v letech 2008 až 2009 působil jako šéf českého provinčního rekonstrukčního týmu v Logaru. Foto: Ondřej Besperát
1
Týdeník

Ondřej Šmigol

Pád Kábulu a chaotické stažení západních vojsk z Afghánistánu je dějinnou událostí, o které se bude vyučovat na vysokých školách a o níž budou napsány tlusté knihy. Zatím se Západ snaží zorientovat a pochopit, jak se vlastně stalo, že banda vousatých fundamentalistů porazila nejmocnější alianci na světě. Z České republiky asi málokdo strávil v Afghánistánu tolik času jako Václav Pecha. V zemi se účastnil nejrůznějších humanitárních projektů, pomáhal zorganizovat první tamější parlamentní volby a v letech 2008 až 2009 působil jako šéf českého provinčního rekonstrukčního týmu v Logaru. Hovoří o příčinách afghánské katastrofy a jejích důsledcích pro region i širší svět.

Jaké jsou dlouhodobější důvody toho, co se stalo v Afghánistánu? Asi to můžeme nazvat porážkou.

Nechci se přidávat do zvětšujícího se tábora revizionistů, protože tam nepatřím, ale je samozřejmě nasnadě si zodpovědět, jak dlouho tohle šlo udržet. Prostě Washington se rozhodl a Biden neměl moc možností poté, co mu Trump v podstatě to pole sice vyklidil, ale nechal mu tam hodně nášlapných min, co se týče Afghánistánu. Myslím si, že nešlo udržovat dále kábulskou vládu, měla mizernou podporu, velmi špatně komunikovala se zbytkem Afghánistánu, potlačovala opozici. V podstatě se USA a Tálibán v Kataru na něčem dohodly. Z čehož vyplývá, že to teď budou házet jeden na druhého. Lidé z tajných služeb, kteří mohou mluvit, řekli jasně, že už několik měsíců varovali Bidena před odchodem, že Afghánistán padne rychleji, než byly oficiální odhady. Ale myslím si úplně na rovinu, že ta historie toho, co se stalo, se začala psát v roce 2005. A to během prvních demokratických voleb, kdy Američané odmítli, aby Tálibán byl vůbec zařazen mezi subjekty, které do nich šly. Zopakovala se ta chyba, kterou jsme viděli v Iráku, debaasizace, tedy totální odstranění strany Baas. V politické detalibanizaci, tam bychom měli hledat kořeny dnešní situace.

Jaký má obyčejný Afghánec vztah ke kábulské vládě? A k Tálibánu?

My jako Západ jsme udělali chybu, že jsme se snažili soustředit na městská centra. My jsme vlastně našli lidi, kteří mluvili prakticky naší řečí, stačilo, že nám říkali, co jsme chtěli slyšet, a my jsme si mysleli, že tím vítězíme. Vsadili jsme všechno na Karzaje a pak se ukázalo, že to není úplně ono, tak se šlo o jeden level dolů, na guvernéry. Říkali jsme si, že když to budeme zvládat na provinční úrovni, bude to dobré. To se ukázalo také jako marné. Tak jsme šli ještě níž, začali jsme vlastně etablovat distriktní týmy, tam jsme se snažili dotlačit je k dobrému vládnutí. A ani to nešlo. Takže někdy v roce 2009 nebo 2010 jsme zjišťovali, že nic z toho úplně nefunguje. V roce 2013 jsme se rozhodli, že jediné, co můžeme dlouhodobě dělat, je podporovat a budovat afghánskou armádu a policii, což se nakonec ukázalo jako totálně zbytečné. A proč? Protože jaký měli ti chlapi důvod bránit utíkajícího prezidenta? Žádný. Jeden starý Afghánec mi řekl: „Afghánce si nemůžete koupit, ale můžete si ho najmout.“

Celý rozhovor s Václavem Pechou si přečtěte na ECHOPRIME nebo v tištěném Týdeníku ECHO. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 199 korun za měsíc zde.