Sněmovna nestihla v pátek závěrečné schvalování energetické novely, která by po poslaneckých úpravách mohla omezit peníze ze státního rozpočtu vyplácené na podp ...
V Německu se rozjel obří finanční skandál kolem platební společnosti Wirecard, který může otřást západními financemi podobně jako v roce 2001 série obřích účetních podvodů v čele s energetickým kolosem Enron ve Spojených státech. Enron, následovaný dalšími firmami WorldCom nebo Tyco, tehdy rozložil důvěru v auditory, kteří selhali v roli hlídačů. Místo aby podvody v účtech firem odhalili, kryli je. Velká pětka největších světových auditorských firem, jejichž razítko bylo do té doby považované za značku prověřených účtů, se tehdy zúžila na čtyřku. Auditor Enronu, firma Arthur Andersen, skončil. Jeho značka byla tak poškozená, že nedovolovala další existenci.
Teď je v podezření z krytí podvodů nejen auditor, jímž je v tomto případě Ernst & Young (EY), ale dokonce regulátor německého kapitálového trhu BaFin.
Wirecard, poskytující platební služby ve stylu PayPal, bývala považována za německou technologickou hvězdu. Naději, že i v Německu, které v informačních technologiích nikdy úplně nepatřilo k lídrům, se zrodilo něco, co může být alespoň v regionálním měřítku srovnatelné s technologickými hráči ze Silicon Valley. Ve čtvrtek 25. června ale Wirecard vyhlásil insolvenci. Věřitelům dluží čtyři miliardy eur (107 miliard korun). Vyšlo najevo, že Wirecardu chybí asi 1,9 miliardy eur (téměř 51 miliard korun). Společnost přiznala, že účty, kde mají peníze být, asi vůbec neexistují. Auditor EY svého klienta obvinil ze sofistikovaného podvodu.
Úřady v Německu a Rakousku prohledaly sídla Wirecard, za poslední měsíc už podruhé. Hledají důkazy v kauze účetního skandálu, který tuto německou finanční společnost přiměl vyhlásit insolvenci a vedl k zadržení jejího bývalého šéfa. O odkup aktivit firmy, která teď bojuje o přežití, je podle sdělení insolvenčního správce přesto velký zájem. Podle aktuálních informací z neděle 5. července měla o aktiva zájem mimo jiné největší německá banka Deutsche Bank, která sama v minulosti čelila vyšetřování z podvodů a od amerického regulátora dostala za podvody při finanční krizi roku 2008 pokutu 14 miliard dolarů (308 miliard korun).
Velké razie ve Wirecard se prvního července zúčastnilo dvanáct mnichovských vyšetřovatelů doprovázených 33 policejními úředníky, IT specialisty z řad policie a pomáhali jim policisté z Rakouska. Prohledávali pět sídel firmy – tři v Německu, včetně centrály na mnichovském předměstí v Aschheimu, a dvě v Rakousku. Najít se snažili především důkazy proti bývalému šéfovi firmy Markusi Braunovi, který je podezřelý z účetních podvodů a z manipulace akciovým trhem. Braun i bývalý provozní ředitel Wirecardu Jan Marsalek, který je na útěku, jsou Rakušané.
Evropská komise se odhodlala k bezprecedentnímu kroku. Pověřila unijního regulátora, aby kvůli kolapsu Wirecard prošetřil postup německého spolkového úřadu pro finanční dozor (BaFin). Bývalý provozní ředitel firmy, o jehož zadržení usiluje německá prokuratura, byl minulý týden na Filipínách, odkud podle pátečního sdělení místních úřadů odcestoval do Číny. Mluvčí německé vlády k případu Wirecard řekl, že vyvolává obavy.
Evropská komise v dopise pověřila Úřad pro dohled nad trhy a cennými papíry (ESMA), aby vyhodnotil, zda byla reakce německého spolkového úřadu pro finanční dozor na kritický audit poradenské společnosti KPMG adekvátní. Předběžná analýza unijního regulátora má být hotova nejpozději do poloviny července. Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) je nezávislý subjekt Evropské unie, jehož úkolem je zlepšovat ochranu investorů a přispívat ke stabilitě a řádnému fungování finančních trhů.
KPMG v auditu zveřejněném v dubnu uvedla, že nedokáže ověřit hotovostní zůstatky v úhrnu jedné miliardy eur, a zpochybnila akviziční účetnictví Wirecardu. Nemohla dohledat ani stovky milionů eur v peněžních zálohách obchodníkům. Podle dvou zdrojů německého listu Der Spiegel se na společnost EY chystá podat žalobu kvůli její roli ve skandálu japonská technologická a investiční skupina SoftBank, která do Wirecardu loni vložila peníze. „EY za to nese odpovědnost,“ řekl agentuře Bloomberg analytik Neil Campling ze společnosti Mirabaud. „Byli podvedeni jako všichni ostatní, ale jako auditoři to měli prohlédnout. Je s podivem, že se pod účetnictví za rok 2018 podepsali,“ dodal. Bývalý provozní ředitel Wirecardu Jan Marsalek, o jehož zadržení usiluje německá prokuratura, přicestoval v úterý na Filipíny. Ve středu ale z města Cebu odletěl do Číny, sdělil agentuře Reuters filipínský ministr spravedlnosti Menardo Guevarra. Německá policie minulý týden propustila na kauci pět milionů eur (133 milionů korun) bývalého šéfa společnosti Markuse Brauna. Policie jej podezírá, že nadhodnocoval příjmy podniku a lhal o jeho skutečném stavu, aby firmu zatraktivnil před investory.
Podobně jako tehdy u Enronu stále padá otázka, jak je možné, že letadlo jménem Wirecard mohlo letět tak dlouho. A to, co vychází na povrch, ukazuje, že v Německu vedou stopy ještě dál než tehdy při podvodech v Americe. Už v této chvíli je přinejmenším velmi vážné podezření, že podvody Wirecard kryl přímo BaFin jako regulátor trhu. Vyplouvá na povrch, že místo aby vyšetřoval a prověřoval, co se skutečně děje ve firmě, zaměřoval se naopak svým vyšetřováním na novináře a investory, kteří na podvody Wirecard upozorňovali.
Německý bankovní systém patří k velmi tvrdě regulovaným. Některé typy operací, běžné v anglosaském světě, v oficiálních německých bankách nejsou možné. Právě proto vznikla jakási šedá zóna, v níž se pohybovala mimo jiné právě Wirecard. Teď se v Německu rozjíždí házení odpovědnosti za obří podvod z jednoho na druhého. Regulátor BaFin, který je i pod palbou Bruselu, hází odpovědnost za bavorskou vládu, protože Wirecard sídlí v Mnichově. A upozorňuje, že selhala i německá Budesbanka, která také nese za kontrolu firem jako Wirecard zodpovědnost. Vypadá to, že německý systém je účetním podvodem výrazně prorostlejší, než byl v případě Enron ten americký.
00:01
