Faltýnek chce zkrátit řečnění poslanců. Užitečné, příště budeme vládnout my, říká ODS
Konec obstrukcí?
Nové
Jan Zatorsky
Dlouhé obstrukce ze strany opozice k vládnímu návrhu na vyšší daně rozčílily představitele hnutí ANO. Předseda poslaneckého klubu Jaroslav Faltýnek totiž přišel s návrhem, aby se vystupujícím poslancům zkrátila doba na řečnění. Reagoval tím na hodinové projevy šéfů klubů ODS a TOP 09, kteří se snažili svým vystoupením co nejvíce natáhnout čas. Jednat o změnách jsou připraveni Piráti a ODS, podle které se však nová pravidla mají zavést až na další funkční období, tedy nejpozději v roce 2021.
Dlouhé řečnění chce utnout vládní hnutí vedené Andrejem Babišem, které se proti zavedeným praktikám ve sněmovně už několikrát vymezilo. Sám současný premiér popsal dolní komoru parlamentu jako žvanírnu, do které nechce chodit právě kvůli dlouhým diskuzím. Změnit by to měl návrh Jaroslava Faltýnka, který už jednal se svým protějškem Jakubem Michálkem z Pirátů.
Případné změny by se měly schválit za rok a půl, aby v dalším volebním období mohla být novinka zavedena. Podle bývalého předsedy poslaneckého klubu ODS a dlouholetého poslance Marka Bendy by se úpravám jednacího řádu nebránil. „Já jsem hnutí ANO signalizoval, že jsme připraveni jednat o racionalizaci procesu jednání v Poslanecké sněmovně. I když si myslím, že dnešní absolutní binec je daný jejich neschopností, a ne chybou jednacího řádu,“ řekl pro Echo24 Marek Benda.
Občanskodemokratický poslanec navíc upozorňuje, že sněmovna už dnes může regulovat dobu vystupování. Podle jednacího řádu je možné, aby poslanci přijali usnesení na omezení řečnické doby, která nesmí být kratší než deset minut. Zároveň se sněmovna může usnést, že ke stejné věci může poslanec vystoupit nejvýše dvakrát.
„Předpokládáme, že od příštího volebního období budeme vládnout my, takže některé úpravy by mohly být užitečné. Tím rozhodně nechci osekat právo opozice, na to jsem byl dlouho členem vládních i opozičních uskupení. Dobře tedy vím, jak to funguje,“ řekl dále Benda, podle kterého by o změnách měla vést širší diskuze. „Všichni udávají německé a rakouské vzory. Jsou založeny na ústavní tradici, která je výrazně propartajní. Frakce hrají rozhodující roli. Naše ústavní tradice je výrazně individualistická a je také takto napsána. Návrhy by tak nesměly směřovat k tomu, že někteří nebudou mít vůbec šanci dostat ke slovu,“ řekl Benda.
Obstrukce chtěla zarazit už před několika lety tehdejší místopředsedkyně sněmovny Jaroslava Jermanová Pokorná (ANO). Tehdy navrhovala, aby poslanci hlásili dopředu kdo vystoupí a na jak dlouho. Narazilo to však na odpor pravicových stran a komunistů, kteří byli v opozici.
Echo24
Stejně jako Benda si i předseda klubu STAN Jan Farský myslí, že problém je spíše v neschopnosti současné vlády. „Změny jednacího řádu nejsou potřeba. Problém je, že ANO neumí vládnout. Kdyby jednali s opozicí, hledali by kompromisy a nesnažili si své návrhy tlačit jen silou, jednání sněmovny by bylo o moc efektivnější. Mimochodem, opozice zastupuje ve sněmovně více voličů než mají dohromady vládní strany. Není možné se je snažit umlčet,“ řekl pro Echo24 Jan Farský.
Obstrukční taktiku však využívali sociálnědemokratičtí poslanci v roce 2011, když byla u vlády ODS. Několika hodinové obstrukce trvaly několik dní a současný ministr kultury Lubomír Zaorálek tehdy postup opozice hájil a přirovnával ho k politice ve Velké Británii. „Zažil jsem tam příznačné hodiny, kdy se tam i přes noc nepřestalo jednat. Byly to neuvěřitelné scény, kdy ctihodní lordové spali na těch pryčnách mezi horní a dolní sněmovnou a jeden poměrně známý lord mi vehementně vysvětloval, proč nemůže uhnout, neboť se zrovna jednalo o v Británii tradiční práva,“ vzpomínal Zaorálek před osmi lety v pořadu Hyde Park.
echo
Strana ODS tehdy reagovala tím, že chtěla obdobnou změnu jednacího řádu. S tím se shodoval jak šéf klubu ODS Zbyněk Stanjura, tak předseda sociální demokracie Bohuslav Sobotka. Už tehdy poslanci navrhovali, aby se sněmovna inspirovala německým či rakouským modelem. Strany totiž mají pro svá vystoupení odvozený čas od toho, jaké je jejich zastoupení ve sněmovně. Například ve vyhrazené půl hodině může vystoupit jeden poslanec nebo také třicet zákonodárců na jednu minutu.
