„Řešíme, jak se dostat domů, nálada je depresivní,“ říká český student v Petrohradě

Západní svět sleduje hrůzy, které rozpoutal Vladimir Putin zahájením ruské invaze na Ukrajinu. O tom, čeho se ruští vojáci na ukrajinském území dopouští, ale běžní Rusové příliš nevědí. Jak v Moskvě, tak v druhém největším Petrohradě policie navíc všechny protesty pacifikuje. Ekonomické sankce s tvrdým dopadem si ale obyvatelé uvědomují a o své úspory v bankách se logicky obávají. Jinak město žije na první pohled v klidu, nic se nezměnilo, říká student pražské Univerzity Karlovy, který aktuálně působí na Petrohradské státní univerzitě. Redakce s ním mluvila krátce po tom, co ministerstvo zahraničí vyzvalo všechny Čechy, aby Rusko opustili.

Pokud by nepřišla oficiální výzva k opuštění země, bylo by moudré v Petrohradě za aktuální situace dál zůstávat?

Byl jsem rozhodnutý zůstat, tou výzvou se pro mě ale změnila situace. Čekal jsem ještě, jak se k tomu postaví pražská univerzita. Až dnes (28. února, pozn. red.) mě kontaktoval koordinátor zahraničních studijních pobytů s tím, že se mám spojit s velvyslanectvím a co nejdříve se vrátit domů (například Masarykova univerzita v Brně již o víkendu vypověděla smlouvy se všemi ruskými univerzitami, pozn. red.).

Co petrohradská univerzita, vyjadřuje se k tomu nějak, nebo vedení mlčí?

Dostali jsme jen uklidňující e-mail, kde se psalo, že město i univerzita žijí dál svým životem, že se nic neděje a nemění. Ale zároveň nám byla nabídnuta i psychologická pomoc.

Jaká panuje na první pohled atmosféra?

Bydlím zhruba půl hodiny od centra Petrohradu. Člověk by tu nepoznal, že se něco vůbec děje, všichni se chovají naprosto běžně. Je to paradoxní, když kousek odtud probíhají protesty. Když skončily první protesty, bylo centrum obsazené, na každé křižovatce policisté, ale druhý den už to vypadalo úplně jinak. Jako pozorovatel z toho příliš nevyčtete. Nervozita je hlavně jen mezi studenty, kteří řeší, kdy odjet, a jak se vůbec domů dostanou. Poslední dny tu byla nálada trochu depresivní.

Hodně se mluví o sáhodlouhých frontách u poboček bank nebo u bankomatů, kdy se Rusové snaží rychle vybrat své vklady. Děje se to i dál od centra?

V bance jsem byl naposledy ve čtvrtek, tedy v ten první den invaze. I když samozřejmě nemůžu příliš srovnávat, musím říct, že mě překvapilo, kolik tam bylo lidí. V tu chvíli se přitom o nějakých tvrdších ekonomických sankcích stále spíš jen uvažovalo. Dnes ráno jsem ale ještě zkusil výběr u místní pobočky Sberbank, bylo to bez problému. Lidí tu pár bylo, ale žádná hysterie. Je to však menší pobočka na sídlišti dál od centra.

Jednou ze sankcí má být blokace mezinárodních platebních společností jako MasterCard nebo Visa. To ale zřejmě dopadá jen na v Rusku vydané platební karty.

Já jsem zatím jako cizinec žádné takové omezení nepocítil, v obchodech platím běžně kreditní kartou a problém jsem neměl. Na druhou stranu, někteří zdejší zahraniční studenti tvrdili, že měli s bezhotovostní platbou potíže. Ty obavy z toho, že platby nebo výběry přestanou fungovat a nebude možné koupit si třeba ani jízdenku domů, pociťuje ale asi hodně lidí.

Jak je to s blokováním některých webů a přístupem na sociální sítě?

Už není možné přihlásit se na Twitter. Což může být pro někoho vzhledem k situaci, kdy odtud čerpal hodně informací, docela frustrující. A na mobilu se už nedostanu ani do aplikace Messenger, ale je to různé. Na počítači s přihlášením problém nemám. Jiní studenti kolem mě zase tvrdí, že mají přístup do všech sítí a aplikací.