Restituenti budou dál dostávat náhradní pozemky, Ústavní soud zrušil „tečku“

Ústavní soud (ÚS) zrušil takzvanou druhou restituční tečku, stát by proto měl i po 1. červenci poskytovat restituentům náhradní pozemky, nejen finanční odškodnění. Zrušení novely schválené v roce 2016 úspěšně navrhla skupina 18 senátorů.

Soud sporná ustanovení novely několika zákonů zrušil s platností ke konci letošního června. V jednomyslně přijatém nálezu uvedl, že i kdyby zbývalo třeba už jen jediné neskončené restituční řízení, není správné vytvářet nerovnost mezi více skupinami restituentů.

Právě na nerovnost mezi lidmi, kteří už získali pozemkovou náhradu, a restituenty, jejichž nárok by se takto uspokojit nepodařilo, upozorňovali senátoři zastoupení Tomášem Grulichem. Druhá skupina restituentů už by dostala jen peněžní náhradu, podle senátorů vyplácenou ve zcela nedostatečné výši.

„Tato novela zákona o půdě tedy představuje pouze snahu státu, respektive Státního pozemkového úřadu, skrýt vlastní neschopnost restituční nároky řádně a včas vypořádávat,“ stálo v senátorském podnětu.

Podle ústavních soudců by podobná právní úprava připadala v úvahu v situaci, kdy státu zcela „dojdou“ vhodné náhradní pozemky. „ÚS nemá k dispozici přesvědčivé indicie, jež by jej mohly vést k úsudku, že stát skutečně již není schopen poskytnout oprávněným osobám náhradní pozemky,“ konstatoval soud.

S druhou restituční tečkou nesouhlasil ani Spolek pro ochranu zájmů restituentů. Podle ÚS není smyslem dnešního nálezu „jednou provždy“ možnost restituční tečky vyloučit. Musela by však více brát v úvahu legitimní očekávání restituentů.

Čtěte také: Babiš souhlasí se zdaněním církevních restitucí. Není to nic nového, řekl

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.