Británie se bojí apokalyptického růstu cen potravin. Královský bankéř přiznává bezmoc

CENY POTRAVIN

Británie se bojí apokalyptického růstu cen potravin. Královský bankéř přiznává bezmoc
Ilustrační snímek Foto: Shutterstock
1
Svět

Děsivý růst cen potravin a příprava na velkou nezaměstnanost. Černé scénáře očekává britská centrální banka, která v současné době bojuje s vysokou inflací. Ta se odráží zejména na ceně potravin a také u vysokých cen energií. Šéf centrální banky dokonce uvedl, že se očekává apokalyptický růst cen potravin zejména pro chudé a rozvojové státy. Británie přitom vstupuje do obtížného období s nejnižší nezaměstnaností za posledních 48 let. To se však může rychle změnit, protože tlak na vyšší růst mezd požene inflaci ještě výše.

Státy se nyní potýkají s problémy, které jsou důsledkem spousty koronavirových lockdownů a také ruské invaze na Ukrajinu. V různých obchodech dochází ke zdražování, které zatím nebere konce. Odhady centrálních bank ukazují, že největší zdražování teprve přijde a výrazný pokles by mohl nastat až během příštího roku. Stejně tomu tak je i ve Velké Británii, kde centrální banka nabízí velmi temné scénáře.

Guvernér britské centrální banky Andrew Bailey totiž v minulém týdnu předstoupil před poslance dolní komory parlamentu, kde se pustil do otevřeného prohlášení k současnému stavu. Inflace ve Velké Británii totiž dosahuje 9 procent a je tak nejrychlejší od roku 1982. Ceny táhnou vzhůru zejména paliva, energie nebo potraviny.

Bailey zároveň zmínil, že centrální banka počítala s daleko nižší inflací na letošní rok. Problémem však je ruská invaze na Ukrajinu, která do růstu cen zasadila další ránu. Ve svém prohlášení také varoval, že válka a koronavirová krize budou mít velmi tvrdý dopad na rozvojové a chudé země. Guvernér centrální banky konkrétně uvedl Egypt a Tunisko, které jsou velmi závislé na dovozu ukrajinské pšenice a oleje.

Bailey dodal, že jeho obavy se prohloubily poté, co hovořil s ukrajinským ministrem financí Serhijem Marčenkem na jednání Mezinárodního měnového fondu. „Řekl, že problém není ani tak ve vypěstování plodin, ale spíše s jejich exportem. V tuto chvíli neexistuje způsob, jak potraviny dostat ven. Je to stále horší, nejenom pro Velkou Británii, ale pro rozvojový svět,“ řekl Bailey. „Omlouvám se, že jsem se vyjádřil apokalypticky, ale je to skutečná starost,“ dodal.

Británie očekává, že devítiprocentní inflace není u konce. Centrální banka totiž v predikci naznačuje, že jen růst cen potravin bude okolo deseti procent. Bankovní rada proto začala zvyšovat úrokové sazby. Bailey také varoval před dalším navyšováním mezd a vyzval vysokopříjmové zaměstnance, aby šli příkladem. „Jedná se o společenskou otázku. Nepřísluší mi chodit a komentovat co mají lidé dělat,“ řekl guvernér.

Na první pohled se přitom může zdát, že Velká Británie na tom není tak ekonomicky špatně. Míra nezaměstnanosti klesla od ledna do března na 3,7 procenta a je tak nejnižší za posledních skoro 50 let. Vše však drtí vysoká inflace, která se podepsala nad největším poklesem reálných příjmů od roku 2013.

Další tlak na růst mezd tak podle varování centrální banky může ještě zrychlit inflační spirálu a podepsat se na vysoké nezaměstnanosti. Prognóza totiž varuje před stále rostoucími ceny energií, které oslabují spotřebitelskou poptávku. Do konce roku tak může způsobit i prudký pokles produkce.