„Bič“ na ředitele Dvořáka i možná změna poměru sil. Začal výběr nových kandidátů do Rady ČT

V době, kdy začali poslanci posuzovat kandidáty na nové členy Rady České televize, se opět projevují napjaté vztahy mezi částí radních a vedením televize. Kritikům generálního ředitele Petra Dvořáka se v radě podařilo prosadit usnesení, podle kterého nesplnil povinnost odpovědět na stížnost, což jí otevírá možnost hlasovat o jeho odvolání. Radní Hana Lipovská Dvořáka obviňuje z „kličkování“ a „vytáčení“, jiní radní naopak usnesení kritizovali jako účelové.

V úterý začalo na sněmovním volebním výboru slyšení kandidátů do Rady ČT. Z 56 kandidátů vybere volební výbor 12 kandidátů pro plénum sněmovny. Na každé volné místo v radě tak budou mít poslanci na výběr ze tří lidí. Poslanci vybírají čtyři členy Rady České televize náhradou za ty radní, kterým skončí mandát. K 30. květnu skončí mandát Jaroslavu Dědičovi, Jaroslavu Maxmiliánu Kašparů, Jiřímu Kratochvílovi a místopředsedovi Rady Danielu Váňovi.

Rada v současném složení pak na posledním zasedání schválila usnesení o zaslání dopisu generálnímu řediteli ČT Petru Dvořákovi, v kterém mu vytýká, že nesplnil povinnost odpovědět na stížnosti na svou osobu, kterými se rada podle zákona zabývá. Vyjádření totiž místo něj podepsal ředitel korporátních vztahů Vít Kolář, uvedla radní Hana Lipovská, která usnesení formulovala. Porušení zákonných povinností pak patří podle zákona o České televizi mezi jeden z důvodů, který dává radě právo generálního ředitele odvolat. Stížnost se týkala potenciálního střetu zájmů Petra Dvořáka, jehož partnerka vede galerii Leica Gallery Prague, která se objevila v reportážích České televize.

Část radních s tímto výkladem nesouhlasila a považují usnesení za zbytečné či účelové. Radní Zdeněk Šarapatka ho označil za „bič“ na ředitele Dvořáka. „Argument, že já musím všechny věci podepisovat nebo dokonce sepisovat je úplně mimo veškeré zvyklosti,“ uvedl na zasedání sám Dvořák s tím, že se takto stížnosti řeší už od jeho nástupu a jde jen o účelovou snahu schválit usnesení o tom, že chybuje, což v tomto případě popírá. Redakce deníku Echo24 se s dotazy ke kritice usnesení obrátila na radní Lipovskou, ta však zatím nereagovala.

Naopak radní Roman Bradáč, bývalý redaktor ČT, s usnesením „v podstatě“ souhlasí, nemyslí si, že by šlo o hlasování, které by mělo být přípravou pro radikální změnu. „Chci věřit, že jde spíše o snahu části rady o změnu komunikace s generálním ředitelem,“ uvedl pro deník Echo24 Bradáč. Ke kritikům generálního ředitele se řadí i předseda rady Pavel Matocha, který na svém Facebooku popsal chování generálního ředitele Dvořáka jako „obstrukční“ a „neakceptovatelné“.

Podle radního Šarapatky však může dojít situace k odvolání právě v souvislosti s výběrem nových kandidátů do rady sněmovnou. „V Radě ČT už nejde o koncesionáře, ale o politickou trestnou výpravu hlasovací většiny za odvolání generálního ředitele Petra Dvořáka,“ uvedl na svém Facebooku. Při prvním úterním veřejném slyšení kandidátů před sněmovním výborem zaznívalo jako témata především hospodaření České televize, kandidáti však debatovali i o vyváženosti televize či jejím zpravodajství.

Například bývalý předseda Rady ČTK a dlouholetý šéf sportovní redakce Českého rozhlasu Miroslav Augustin uvedl, že výše koncesionářských poplatků je dostačující a že ČT chudobou netrpí. O vhodnosti poplatků jako způsobu financování ČT mluvili i další kandidáti. Novinář a publicista Pavel Černocký řekl, že by se v radě věnoval především politické vyváženosti. Zajímal by se o to, aby vysílání bylo vyvážené, nikdo nebyl preferován, ale ani ostrakizován, a aby prostor pro politické strany byl úměrný volebním výsledkům.

Rada má 15 členů, které volí a odvolává Poslanecká sněmovna. Má je volit tak, aby v ní byly zastoupeny významné regionální, politické, sociální a kulturní názorové proudy. Rada mimo jiné volí generálního ředitele ČT. Prostřednictvím Rady ČT uplatňuje veřejnost svoje právo na kontrolu veřejnoprávní televize.