Bývalí letci RAF unesli tři letadla najednou, jejich útěk rozlítil komunisty

Největší letecký útěk

Bývalí letci RAF unesli tři letadla najednou, jejich útěk rozlítil komunistyNOVÉ
Letoun Douglas DC-3 Foto:

Foto: Wikimedia Commons/ FOTO:FORTEPAN / Lissák Tivadar, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=50819090

2
Domov

Echo24

Tíživá situace, politická šikana a nedobré vyhlídky po komunistickém puči v Československu vedly na přelomu 40. a 50. let minulého století tisíce lidí k emigraci. Cesta do svobodného světa však byla stále těžší, a tak se mnozí ve snaze překročit hranice uchýlili k netradičním možnostem. Důkazem je i koordinovaný únos tří letadel vnitrostátních linek, který 24. března 1950 provedli bývalí váleční českoslovenští letci britské Royal Air Force (RAF).

Piloty sloužící za války v Británii považovalo komunistické vedení za nedůvěryhodné až nepřátelské. Většina jich odešla do civilního letectví. Nový režim je však šikanoval, mnozí skončili ve vězení. Ti, kteří ještě mohli létat, byli staženi z mezinárodních linek a nasazeni na vnitrostátní lety, kterých tehdy bylo mnohem více, než v současnosti. Řada jich se však obávala osudu svých vězněných kolegů a rozhodla se pro emigraci.

Ke své akci si vybrali linky z Brna, Bratislavy a Ostravy do Prahy. Ty obsluhovaly americké letouny Douglas DC-3 Dakota, tehdy největší stroje Československých aerolinií až pro 26 cestujících. Aby mohli zemi opustit i s rodinami, cestovaly manželky pod dívčími jmény. Cílem byla americká vojenská letecká základna v Erdingu nedaleko Mnichova.

Hlavním organizátorem akce byl tehdy devětadvacetiletý Vít Angetter, bývalý pilot u 312. stíhací perutě RAF. Ten byl druhým pilotem letu v 6:30 z Brna, kde na palubě byli do akce zasvěceni ještě radiotegrafista-navigátor Kamil Mráz a letuška Ludmila Škorpíková. Vzhledem k tomu, že kapitán letadla, rovněž bývalý příslušník RAF Josef Klesnil, se během letu přiznal, že podobnou akci také chystá, uskutečnil se únos bez problémů. Aby se však pilot mohl vrátit pro rodinu, byl naoko omráčen (o několik měsíců později přešel s rodinou přes hranice do Německa). Mechanik, který byl komunistou, byl spoután. Letadlo, z kterého emigrovalo i několik dalších cestujících, v pořádku přistálo v Erdingu. Angetter poté mimo jiné sloužil u amerického letectva a pracoval pro CIA. Zemřel v USA v roce 2009.

Únosy letadel v Ostravě a Bratislavě

Ve zhruba stejný čas se uskutečnil i únos dalších dvou letounů, a to letů v 6:39 z Ostravy a v 7:29 z Bratislavy. V Ostravě byli hlavními postavami únosu dva bývalí příslušníci RAF Ladislav Světlík, který byl pilotem letu, a Viktor Popelka, který nastoupil jako cestující. Dvojice musela zpacifikovat ostatní členy posádky, avšak pouze hrozbou zbraní bez použití násilí. Do Německa se letem dostala i Květa Doležalová, manželka pilota letu z Bratislavy, s půlročním synem. Popelka poté rovněž pracoval pro CIA a řadu let létal u RAF. Zemřel v roce 1971 v Londýně. Světlík odešel do Británie, kde létal jako dopravní pilot. Zemřel v roce 2008 na Novém Zélandě.

Třetí unesené letadlo z Bratislavy mělo patrně nejsložitější úlohu. Odlet se pozdržel kvůli špatnému počasí a také proto, že komunistům byly podezřelé dvě z pasažérek – Anna Vrzáňová, matka krasobruslařky Áji Vrzáňové, která emigrovala už dříve, a Anna Dohalská, vdova po Němci popraveném odbojáři Zdeňku Bořku Dohalském. Možnou komplikací mohl být i fakt, že letadlo muselo překonat rakouské území, které bylo v té době v sovětské zóně. Let však proběhl bez problémů a nad Lincem, který již ležel v americké zóně, dokonce dostal doprovod amerických stíhaček.

Kapitánem letu byl někdejší pilot RAF Oldřich Doležal, na únosu se podíleli i další váleční veteráni pilot Bořivoj Šmíd a navigátor Stanislav Šácha, ale i mechanik Ján Královanský a letuška Eva Vysloužilová. V emigraci zůstala řada dalších cestujících toho letu. Oldřich Doležal létal i v exilu pro civilní letecké společnosti, působil také jako spolupracovník exilové informační agentury Free Czechoslovakia Information Service. Zemřel v roce 1983 v Británii. Šmíd zemřel při havárii v Anglii v květnu 1951 a Šácha v Kalifornii v lednu 1986.

Z celkem 83 cestujících ve třech letadlech jich zůstalo v zahraničí po přeletu do Německa dvacet pět.

Největší hromadný letecký útěk z komunistického Československa komunistický režim velmi rozlítil. Většina jeho účastníků byla v nepřítomnosti odsouzena k vysokým trestům. Stíháni byli i jejich skuteční i domnělí spolupracovníci a příbuzní. Únos byl vzápětí také propagandisticky literárně zpracován a tehdy začínající režisérská dvojice Ján Kadár a Elmar Klos natočila hvězdně obsazený film Únos, jehož děj však měl se skutečností pramálo společného a ideologickým protizápadním vyzněním sloužil komunistické propagandě.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Čtěte také: Temná skvrna poválečného Československa. Masakr na Švédských šancích