V zasažené věznici v Olenivce se nacházeli také zajatí členové pluku Azov

V zasažené věznici v Olenivce se nacházeli také zajatí členové pluku Azov
Ukrajina se pře s Ruskem, kdo zasáhl věznici Olenivka Foto: Shutterstock
1
Svět

Představitelé separatistické doněcké republiky DNR dnes oznámili, že ukrajinská armáda ostřelovala území, které na východě země ovládají, a zasáhla přitom věznici v obci Olenivka. Při útoku podle nich zemřelo 40 ukrajinských válečných zajatců a dalších 130 utrpělo zranění. V této trestanecké kolonii se nacházejí ukrajinští vojáci, včetně příslušníku pluku Azov. Generální štáb ukrajinských ozbrojených sil provedení útoku popřel a obvinil z něj naopak ruské invazní síly. Moskva se tak podle něj snaží Kyjev obvinit z válečných zločinů a zároveň skrýt mučení a popravy vězňů.

Podle serveru Meduza proruští separatisté ve věznici v Olenivce drží někdejší obránce mariupolských železáren a oceláren Azovstal, včetně členů pluku Azov. Ukrajinští obránci Azovstalu se dostali do zajetí invazních ruských a proruských sil v květnu, kdy se po dlouhých a těžkých bojích vzdali. Separatisté mezitím avizovali, že chtějí příslušníky ukrajinského pluku Azov a dalších ukrajinských jednotek postavit před soud kvůli údajným válečným zločinům. Mnozí Ukrajinci členy pluku Azov uctívají jako hrdiny, Moskva je vykresluje jako neonacisty.

Profil pluku Azov

Původně prapor Azov se zformoval jako dobrovolnická jednotka v květnu 2014 v Berďansku a zpočátku spadal pod ukrajinské ministerstvo vnitra. U zrodu Azova stál Andrij Bileckyj, známý z ukrajinské krajně nacionální a neonacistické scény, někdy přezdívaný Bílý vůdce. Myšlenka nových jednotek rekrutovaných z řad dobrovolníků se u nové kyjevské vlády zrodila po pádu proruského prezidenta Viktora Janukovyče v březnu 2014. Kyjev tehdy rozpustil nechvalně známé policejní jednotky Berkut podezřelé ze střelby do demonstrantů. Od té doby Azov bojoval proti ruským separatistickým silám ve válce na Donbasu. Od listopadu 2014 spadá pod oficiálním názvem Oddělení speciálních operací Azov pod Ukrajinskou národní gardu. V roce 2017 se prapor rozrostl na pluk a v poslední době měl podle odhadu katarské stanice Al-Džazíra asi 900 členů.

Od počátku své existence Azov čelí podezření, že jeho základem jsou radikálové a neonacisté, a to přestože ho zpočátku podle časopisu The Algemeiner i dalších médií financoval ukrajinský miliardář židovského původu Ihor Kolomojskyj, také někdejší ochránce tehdejší televizní hvězdy Volodymyra Zelenského. Americká Sněmovna reprezentantů například v roce 2015 schválila dodatek k zákonu o zahraniční vojenské pomoci, v němž zakázala americkým instruktorům podílet se na výcviku příslušníků Azova. Příslušníci praporu byli v dodatku označeni za neonacisty a rasisty. Dodatek byl později zrušen. Vedení Azova se takovým nálepkám brání.

Mluvčí Azovu Andrij Ďačenko v roce 2015 uvedl, že přibližně deset až 20 procent členů tvořili neonacisté. Původně měla jednotka ve znaku například takzvaný vlčí hák, který za druhé světové války používaly nacistické divize. Na vlajce se také nacházel okultistický symbol černého slunce.

V Mariupolu, který je symbolem zkázy způsobené ruskou invazí na Ukrajinu, jsou příslušníci pluku Azov vnímáni jako hrdinové a obránci města. V roce 2014 se jim podařilo strategický přístav znovu dobýt z rukou ruských a proruských separatistických sil, což je podle některých analytiků důvodem, proč je nyní město zcela v troskách.

Na začátku července oznámili proruští separatisté na východě Ukrajiny, že se chystají postavit před soud více než 500 zajatých vojáků pluku Azov a dalších ukrajinských jednotek kvůli údajným válečným zločinům spáchaným v separatistické Doněcké lidové republice. Obvinění podle ruské agentury TASS sahají od účasti v nezákonné ozbrojené formaci přes působení proti zájmům DNR a spolupachatelství při pokusu o násilné uchopení moci při porušení ústavy DNR až po postoupení výcviku s cílem spáchání zločinů.

Ruský Nejvyšší soud má také příští týden opět projednávat žádost generální prokuratury, která chce prohlásit pluk Azov za teroristickou organizací.