Dvojí maturity. Jak naložit víc „talentovaným“ a neurazit ostatní

Návrh na dvě podoby maturitní zkoušky se nezamlouvá všem. Proti se ohradil například předseda Asociace češtinářů Josef Soukal. Podle něho by navržené úpravy mohly vést pouze ke snížení počtu neúspěšných maturantů, což nepovažuje za pozitivní. Několik levelů maturitní zkoušky by ale uvítal místopředseda sněmovního výboru pro vzdělání Marek Výborný (KDU-ČSL). Podle něj je ale namístě, aby se otevřela i debata nad tím, zda skutečně některé obory, které dneska mají povinnost být ukončeny maturitní zkouškou by neměly být spíše zařazeny mezi obory zakončené závěrečnou zkouškou, jak uvedl pro Echo24.

Ministr školství Petr Gazdík (STAN) společně s think-tankem Univerzity Karlovy Vzdělávání 21 představili návrh nové podoby maturitních zkoušek. Ta by do budoucna mohla mít dvě podoby, jednu pro ty studenty, kteří složení maturitní zkoušky potřebují ke studiu na vysoké škole, druhá by byla pro studenty, kteří by jí potřebovali pro výkon povolání, na vysokou školu by jim ale nestačila.

S takovou podobou maturitních zkoušek nesouhlasí například předseda Asociace češtinářů Josef Soukal. Podle něj obsahuje návrh nedomyšlené věci a nadále ignoruje zásadní problémy maturity, jak je vnímá Asociace češtinářů. „Jediné, co návrh opravdu přináší, je snížení počtu neúspěšných maturantů, což ovšem není nic pozitivního,“ uvedl. Pokud by se státní maturita vyhradila jen pro „velmi talentované“, musela by se podle něj „úroveň maturitních testů výrazně ztížit, protože v současnosti je dokáže složit i část žáků základních škol,“ řekl. Podotkl, že podle zkušeností učitelů navíc žádná forma zkoušek nezaručí proměnu obsahu.

Nedomyšlené věci, které Soukal zmiňuje, by ale mohly být předmětem debat na toto téma. Diskuzi o školství zřejmě dvojí maturity ovládnou na dalších několik měsíců, připustil místopředseda sněmovního výboru pro vzděláníMarek Výborný (KDU-ČSL).„My jsme se k tomu jako koalice zavázali v našem programovém prohlášení vlády a v koaliční smlouvě a teď nastává ten čas, který bude v řádu měsíců, minimálně do konce tohoto roku, možná že ještě i o něco déle, kdy se o tom povede jak ta odborná debata, tak politická debata na půdorysu celé vládní koalice,“ řekl Výborný pro Echo24.

Sám prý ale s návrhem souhlasí. „Považuji to za logickou a rozumnou úvahu v situaci, kdy skutečně máme maturitní zkouškou zakončené různé typy a formy studií od učňovských oborů až po gymnázia. Tak to v tuto chvíli samozřejmě dává nějaký smysl. Beru to jako začátek nějaké veřejné odborné debaty na toto téma,“ řekl. „Naznačená cesta může být jedním z možných řešení nějakého revidovaného konceptu maturit,“ dodal.

Prestiž maturitní zkoušky

Nabízí se však otázka, zda by dvě podoby maturit neubraly na prestiži této zkoušky. „To si nemyslím, je to právě naopak,“ odpověděla na otázku redakce Echo24 předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová, která je rovněž jednou z autorek návrhu.

Stejný názor má i Výborný. „Pracuje se s konceptem tzv. profesní maturity, která zjednodušeně řečeno by byla vstupenkou do zaměstnání tam, kde podle soustavy kvalifikací je potřeba nějaká forma maturitní zkoušky a zároveň by pak byl vyšší level maturitní zkoušky, který by byl „vstupenkou“ na vysokou školu, tedy podmínkou postupu na terciální vysokoškolské vzdělávání. Což podle mého názoru nic nevypovídá o tom, že by to snižovalo renomé nebo prestiž maturitní zkoušky jako takové. Prostě jí pouze odstupňujeme,“ uvedl Výborný pro Echo24.

„Myslím si, že dobrý řemeslník a dobrý učeň nepotřebuje mít plnohodnotnou maturitu, ale musí mít ty znalosti, kompetence a dovednosti, které potřebuje k tomu výkonu práce, na kterou se připravoval,“ dodala ještě Schejbalová.

Podle Výborného je ale důležité, aby všichni měli možnost splnit maturitní zkoušku vyšší úrovně. „Je důležité, aby tam byla zachována prostupnost, to znamená, aby bylo možné si například ten vyšší stupeň té zkoušky dodělat v případě, že by měl student zájem postoupit na vysokou školu,“ doplnil Výborný pro Echo24.

Možnost volby maturitní zkoušky by podle Schejbalové měly mít všechny střední školy, i gymnázia. „Pokud si gymnazista zvolí, že nechce jít na vysokou školu, tak nechť si udělá pouze profilovou část,“ uvedla Schejbalová. Na otázku, zda si nemyslí, že by rozdělení studentů ve třídách na ty, kteří by dělali maturitní zkoušku pro studium na vysoké škole a těch, kteří by dělali tzv. profesní maturitní zkoušku, jednoznačně neodpověděla. „Já mám hlavně pocit, že na některých školách v současné době místo aby připravovali žáky ještě více intenzivněji na tu práci, na kterou se připravují, tak je připravují právě na maturitní zkoušku, aby uspěli,“ uvedla šéfka Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová.

Podle Výborného by vykonávání různých levelů maturitní zkoušky v rámci jedné třídy na výuku neměl mít vliv. „Bude to předmětem odborné debaty, která se povede v příštích měsících,“ řekl Výborný. „Na druhou stranu, my si potom musíme hlavně říci, jakou úroveň má která konkrétní škola, nebo respektive výuka kterého konkrétního oboru garantovat. Tam musí být nějaká státní garance u těch jednotlivých oborů a vše ostatní potom musí být svobodnou aktivitou nebo svobodným rozhodnutím toho žáka,“ dodal Výborný na dotaz Echo24.

Nezájem o učňovské obory nehrozí

Vyvstává také otázka, zda dva druhy maturitní zkoušky neodradí studenty, kteří by normálně na maturitní obor nešli. Potom by ubylo absolventů s výučními listy. Některé nabízené učňovské obory v České republice jsou čtyřleté a jsou zakončené maturitní zkouškou, jiné jsou tříleté a zakončuje je závěrečná zkouška, po jejímž splnění učeň obdrží výuční list.„Úroveň tzv. profesní maturity musí být výrazně vyšší než podmínky pro závěrečnou zkoušku na učňovských oborech,“ říká jednoznačně Výborný na dotaz redakce Echo24. „To si myslím, že by na to nemělo mít vliv,“ odpověděla na stejnou otázku Schejbalová.

„Náročnost a podmínky musí být jasně odstupňované. Současně myslím, že je na místě otevřít i debatu nad národní soustavou kvalifikací a nad tím, zda skutečně některé obory, které dneska mají povinnost být ukončeny maturitní zkouškou, zda je to důvodné, anebo zda by naopak ani u nich neměla být ani ta profesní maturita a měli by být spíše zařazeny mezi obory zakončené závěrečnou zkouškou, mezi ty učňovské,“ míní Výborný. „To je věc, která podle mého názoru je dlouhodobým problémem v České republice a to potom graduje skutečně velmi komplikovaným konceptem současné maturitní zkoušky, kdy pro studenty gymnázia je ta laťka v případě společné části až nedůstojně nízko a naopak pro studenty učňovských oborů s maturitou je to často laťka, která téměř nejde překonat. A to z objektivních důvodů, protože například nemají tolik hodin výuky matematiky a podobně,“ dodal.

Součástí klasické maturity, která je podmínkou pro studium na vysoké škole, by podle návrhu think-tanku měla být stejně jako nyní státní neboli společná část. Ve státní části maturit by se měl zachovat didaktický test z češtiny a druhý z matematiky nebo cizího jazyka. Profesní maturita, která by postačovala pro výkon povolání, by se skládala pouze ze školní neboli profilové části. Její součástí by měly zůstat kromě jiného písemná a ústní zkouška z češtiny a cizího jazyka.

Podle návrhu think-tanku by žáci měli mít na složení maturity stejně jako dosud tři pokusy v období pěti let po ukončení školy. Na gymnáziích by podle návrhu mohla být součástí maturity i dobrovolná maturitní práce a její obhajoba. Na středních odborných školách by měli maturanti obhajovat absolventskou práci.