2 komentář

Proč bylo nutné omezit ústavní svobody

Témata:

„Jak víš, nemám medicínu obzvlášť v lásce,“ řekl kriminální komisař Bärlach svému lékaři. „Takhle mluví člověk, kterému jsme pomohli!“ zasmál se doktor Hungertobel. „Ovšem neštěstí není proto o nic menší,“ mínil Bärlach. Kdo zná scénku z povídky Friedricha Dürrenmatta, ten si na ni musel vzpomenout ve chvíli, kdy stát na výzvu lékařů omezuje ústavní práva, mezi nimi i tak důležitá, jako jsou svoboda pohybu a svoboda shromažďování. Jistě, doktoři chtějí pomoci, ovšem neštěstí není proto o nic menší.

Nároky lékařského stavu, včetně toho českého, jsou přitom spornější než operace doktora Hungertobela, která Bärlachovi prodloužila život o rok. Stále totiž existují dvě možnosti výkladu, čím vlastně epidemie nového koronaviru hrozí. Převládající mínění postupně převažuje k tomu, že onemocnění Covid-19 není jen obyčejná nebo pouze o něco horší chřipka a že jde o nesrovnatelně větší nebezpečí.

Otázka však zní, o jaké nebezpečí vlastně jde. Existují údaje o tom, jak rychle se koronavirus šíří a kolik lidí na něj umírá, ovšem těmto číslům se nedá moc věřit. Něco podobného jsme zažili s prasečí chřipkou v letech 2009 až 2010. Hygienici zjistili, že tato „horší“ chřipka nakazila jeden půl milionu lidí, z nichž pak osmnáct tisíc, tedy něco přes procento, zemřelo. Ovšem zároveň existují odhady, že ve skutečnosti se nakazilo stokrát víc lidí, kteří na ni nebyli testováni. V takovém případě by byla tzv. smrtnost prasečí chřipky zanedbatelná.

S koronavirem je to podobné. Nakaženo bylo včera zhruba 140 tisíc lidí, avšak tento počet je závislý spíše na průběhu testování než na postupu nemoci. Údaje Světové zdravotnické organizace o smrtnosti dosahují v průměru 3,6 procenta. V jednotlivých zemích se přitom pohybuje od 0,6 procenta ve Švýcarsku a 0,8 procenta v Koreji až po 6–7 procent v Číně a Itálii. Může to být doklad kvality zdravotnických systémů, ale také důvod k pochybnostem o kvalitě statistiky.

Největším rizikem je nedostatek lékařů

Na první pohled nepřesvědčí ani vysvětlení, v čem je koronavirus nejvíc nebezpečný. Pokud lidé po jeho ataku umírají, pak za to může zápal plic, ovšem stejné riziko s sebou přece nese i ta nejobyčejnější chřipka, jíž ročně padnou v Česku za oběť stovky lidí. Lékaři však dnes tvrdí vážnou věc, podle které koronavirus napadá zvlášť agresivně plíce a ty pak se rychle zahltí hlenem. Pacient následkem toho nemůže dýchat bez ventilátoru a ve chvíli, kdy se případy hromadí, nemusí být k dispozici dostatek ventilátorů a především doktorů, kteří je umějí zavést. Samozřejmě nikdo neví, jestli bude tolik nakažených s komplikovaným zápalem plic, přesto tak zní hlavní věcný argument, proč je třeba omezit ústavní práva. Epidemii se vyplatí zdržet, aby pacientů nebylo najednou příliš mnoho.

Stát pod nátlakem lékařů zvolil strategii předběžné opatrnosti a zhruba do dvou týdnů se uvidí, jestli zvolil správnou cestu, jestli to přehnal, anebo prostě nevybral správné řešení.

Nástup koronaviru vzbudil kromě státních zásahů nejčernější obavy, proto je dobré připomenout, čím skutečně není. Především nemá nic společného s morovými epidemiemi, kde nakažení obvykle znamenalo smrt. Koronavirus SARS-CoV-2 není tak agresivní jako virus HIV, proti kterému musí pacient brát léky do konce života. Také se proti němu snadněji hledají obranné prostředky než například proti rakovině, protože jde přece jde o vetřelce zvenku. Svědčí o tom i fakt, že u jednoho z léků už probíhají klinické zkoušky, tedy poslední fáze vývoje.

 

EchoPrime

od 249 Kč

Získejte to nejlepší za méně jak 40% ceny! Unikátní web bez reklam EchoPrime, denní komentáře Echo24 a Týdeník Echo v digitální podobě.

Více info

/
komentátor

Petr Holub (*1958) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy a stáž v Sociologickém ústavu Akademie věd. Jako novinář pracuje od roku 1992, naposledy v denících Aktuálně.cz a MF Dnes, a úzce spolupracuje s Českým rozhlasem. Zaměřuje se na ekonomický rozměr politiky a na změny ve společnosti, které nastaly po pádu komunistického režimu. Žije v Praze a Českých Budějovicích.

Názory Více

Online zprávy Více