2 vliv řepky na půdu

Řepka půdu neničí, hájí dále žlutý byznys Babiš. Odborníci jsou však přesvědčeni o opaku

NOVÉ

Témata: , , ,

Česká krajina v posledních týdnech opět výrazně zežloutla a zesílila tím i kritika vůči premiérovi Andreji Babišovi, jehož firmy ve svěřenském fondu z produkce řepky značně profitují. Šéf vlády sice tvrdí, že řepka nemá na půdu špatný vliv, což ale vyvracejí odborníci. Přestože řepka sama o sobě půdu nepoškozuje, je velmi náchylná k nemocem a proto musí být chemicky ošetřována, což půdě škodí. Pěstování řepky je navíc pro zemědělce výhodnější než produkce zeleniny, což má za následek rostoucí ceny. Psali jsme o tom zde.

„Zemědělci jsou vystaveni kritice, že ničí půdu a spodní vodu a tak dále. Není to pravda,“ zdůraznil Babiš v neděli na sněmu Agrární komory v Brně. Dodal, že dvě třetiny vypěstované řepky se používají na výrobu potravin, například olejů na smažení nebo majonézy. Na výrobu biopaliv se podle něj spotřebuje třetina řepky. Všechna média pak v titulcích citovala jeho slova, že čísla o soběstačnosti Česka v zemědělství jsou katastrofální. Ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD) v Brně podotkl, že řepka prospívá půdě a zadržuje vodu v krajině.

Podle kritiků je však řepka náročná na živiny i chemické postřiky a znehodnocuje půdu, znečišťuje vodu a půdu pesticidy a má dopady na zdraví zvířat a lidí žijících v okolí masivně chemicky ošetřovaných lánů. „Řepka obecně potřebuje velkou chemizaci, více než jiné plodiny. Potřebuje více pesticidů a herbicidů, čímž zvyšuje zátěž podzemních a povrchových vod, kam se část chemických přípravků dostane. Do vody se také dostane více nafty.“ uvedl již dříve pro Echo24 ekolog David Pithart ze společnosti Beleco.

Podobně hovoří i poslanci ze zemědělského výboru. „Řepka sama o sobě je meliorační (půdu zlepšující) rostlina. Bohužel způsob a množství, v jakem je u nás pěstována, k poškozování půdy vede. Takže s panem premiérem nesouhlasím,“ řekl pro Echo24 místopředseda zemědělského výboru Poslanecké sněmovny Radek Holomčík (Piráti). 

Další místopředsedkyně výboru Veronika Vrecionová (ODS) rovněž s Babišovým tvrzením nesouhlasí. „Řepka sama o sobě půdu nepoškozuje, ale je velmi náchylná k různým nemocem, a proto musí být pravidelně chemicky ošetřována, což poškozuje půdu a podzemní vody. Problémem je také, v jak velkém množství je u nás řepka pěstována,“ uvedla Vrecionová pro Echo24. 

Řepka se využívá pro výrobu biopaliv, která se podle zákona povinně přimíchávají do benzinu a nafty. Jedním z největších zpracovatelů řepkového semene a výrobcem metylesteru, který se přimíchává do bionafty, je společnost Preol z holdingu Agrofert, který patřil Babišovi a převedl jej v roce 2017 do svěřenského fondu.

Řepka se letos pěstuje podle ČSÚ na ploše 391 000 hektarů, ve srovnání s minulým rokem je to úbytek skoro o pět procent. Zemědělské půdy je v ČR podle Svazu vlastníků půdy 4,2 milionu hektarů, což by znamenalo, že řepka se pěstuje zhruba na devíti procentech zemědělské půdy. Do tohoto počtu se ale započítávají i vlastníci zahrad a stát, který má zhruba tři procenta zemědělské půdy, tedy přibližně 134 000 hektarů. Za zemědělskou půdu se považuje orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady a trvalé travní porosty.

Přesto se od roku 1990 rozloha plochy, na které se řepka pěstuje, rozšířila čtyřnásobně. V roce 1990 byla pěstována na na ploše 105 102 hektarů. Zemědělcům se totiž více vyplatí pěstovat řepku, než například brambory. Tato skutečnost se poté odráží i v cenách brambor a dalších druhů zeleniny, kterých je letos kvůli loňskému suchu značný nedostatek.  

Čtěte také: Polí s řepkou je čtyřikrát víc. Byznys Agrofertu přispívá k drahým bramborám