Volby jako byznys. Pro 40 milionů si jdou Šlachta, Volný a spol

VOLEBNÍ BYZNYS

Volby jako byznys. Pro 40 milionů si jdou Šlachta, Volný a spol
Kolik dostanou strany za naše hlasy? Desítky milionů ze státního si může z voleb odnést i Přísaha Roberta Šlachty (na fotografii) nebo další menší strany a hnutí. Foto: Jan Zatorsky
1
Ekonomika

Jakub Fujáček

Sněmovní volby mohou být velice výnosným byznysem, a to dokonce i pro malé nebo recesistické strany, které ve finále získají jen pár procent hlasů a do sněmovny se vůbec neprobojují. Vydělává doslova každý započtený hlas, stačí získat alespoň 1,5 procenta. I zdánlivý neúspěch tak stranám může přinést ze státní kasy miliony. Třeba tříprocentní zisk by mohl vynést kolem 40 milionů korun. K této hranici letos míří třeba Přísaha Roberta Šlachty, uskupení kolem Trikolory nebo poněkud překvapivě podle některých průzkumů i Volný blok.

Pokud ve sněmovních volbách získá strana alespoň 1,5 procenta z celkového počtu hlasů, obdrží za každý hlas 100 korun z našich daní. V posledních volbách před čtyřmi lety byli jediným smutným šťastlivcem, který se sice nedostal do sněmovny, ale úspěšně pokořil hranici nutnou pro zisk příspěvku za hlasy, Svobodní, kteří získali 1,56 procenta všech hlasů. Jejich téměř 80 tisíc hlasů jim tehdy vyneslo skoro 8 milionů korun. Naopak Zelení nezískali se ziskem 1,46 procenta ani korunu.

Na stovky a desítky milionů si pak jen díky proplácení hlasů přišli i velcí: ANO získalo asi 150 milionů, ODS 57 mil., Piráti 55 mil., SPD 54 mil., KSČM 39 mil., ČSSD 37 mil., KDU-ČSL 29 mil., TOP 09 27 mil. a STAN 26 mil. korun.

Ve hře je dále i velmi zajímavý stálý příspěvek, na který mají nárok strany, pokud získají alespoň 3 procenta hlasů. Ten ze zákona činí minimálně 6 milionů korun ročně a vyplácen je po další čtyři roky. Za každých dalších i započatých 0,1 procenta hlasů obdrží navíc strana ročně plus 200 tisíc. Pokud strana získá 5 procent a do sněmovny pronikne, přijde si za čtyři roky na celkem 40 milionů korun. Za každého poslance pak navíc získá strana ještě 900 tisíc korun ročně.

Sečteno podtrženo, nejde o malé částky, hnutí ANO si na státních příspěvcích od roku 2017 přišlo celkem na téměř 471 milionů, druhá ODS na 187 mil., třetí Piráti na 174 mil. korun a tak dále.

Tříprocentní si jdou pro 40 milionů

Pokud letošní říjnové volby dopadnou podle předvolebních průzkumů a nepřijde žádné velké překvapení, státní příspěvek by mohlo dostat více okrajových stran, které zůstanou mimo sněmovnu, než při posledních volbách. Kolem 3 procent se s větší či menší rezervou pohybuje podle některých průzkumů jak hnutí Přísaha Roberta Šlachty, tak uskupení Trikolora Svobodní Soukromníci nebo lehce pod nimi také Zelení a Volný blok s Lubomírem Volným a Janou Bobošíkovou. Pokud některá z těchto stran získá přesně 3 procenta hlasů, jde si v rámci zmiňovaných příspěvků pro zhruba 40 milionů korun z našich peněz (za předpokladu volební účasti jako v roce 2017).

Z evropských voleb si recesisté odnesli milion

Státní podpory se ovšem netýkají pouze voleb do sněmovny, ale také do senátu, zastupitelstev krajů a hlavního města a voleb do europarlamentu. Právě ve volbách do europarlamentu v roce 2019 „vystřelilo“ recesistické hnutí „Ano, vytrollíme europarlament“, které si za svých 1,56 procenta (37 tisíc hlasů) odneslo přes 1,1 milionu korun. V evropských volbách totiž dostávají všechny strany, které získají aspoň procento hlasů, 30 korun za jeden hlas. Hnutí mělo na programu např. zavedení kryptoměny „pitkojt“, dotace na okurkový salát nebo zavedení emisních povolenek na čočku a fazole. Poměrně slušný procentuální zisk se hnutí v čele s lídryní Lucií Schejbalovou (alias youtuberkou Sejroškou) povedl i díky tomu, že evropské volby provází zpravidla nízká volební účast. Nedá se proto čekat, že by se podobný úspěch povedl nějakému uskupení, které jde do voleb pouze z recese a získá necelých 40 tisíc hlasů, i v těchto říjnových volbách.

Loni jsme dali stranám přes půl miliardy

Za zmínku stojí, že jen za loňský rok ministerstvo financí rozdělilo na všemožných příspěvcích mezi politické subjekty celkem téměř 564 milionů korun. Zúčastnit se voleb také něco stojí, v porovnání s možným ziskem však nejde o žádné horentní sumy. Politické subjekty, které se chtějí zúčastnit sněmovních voleb, musejí zaplatit příspěvky na volební náklady ve výši 19 tisíc korun za každý kraj, kandidují-li ve všech krajích, jde celkem o 266 tisíc korun.