Rusko přestane vyvážet plyn do „vzpurného“ Finska

Ruská plynárenská společnost Gazprom od sobotního rána přeruší vývoz plynu do Finska. Oznámila to dnes finská společnost Gasum, která je státním velkoobchodem s plynem. O přerušení vývozu ji dnes informoval Gazprom. Finský podnik předtím podle agentury DPA odmítl platit Gazpromu za dodávky v rublech.

Vláda Finska, které je neutrální zemí a má s Ruskem více než 1300 kilometrů dlouhou hranici, ve středu schválila vstup země do Severoatlantické aliance. Učinila tak poté, co Rusko 24. února vojensky napadlo Ukrajinu, která také není členem NATO. Moskva dříve varovala, že pokud se Finsko rozhodne vstoupit do NATO, přijde s odvetnými kroky.

Gasum uvedl, že bude od soboty a po celou letní sezonu dodávat svým zákazníkům plyn z jiných zdrojů. Využije přitom napojení na Balticconnector, což je obousměrný plynovod, který propojuje estonské a finské plynovodní sítě.

Od zítra Putin vypne plyn i Finsku. Po Polsku a Bulharsku jde o třetí zemi, jež přijde o plyn, neb odmítá platit rubly. Německé, italské či rakouské podniky už si přitom otevírají rublové účty. Přesto, že to Brusel považuje za porušení vlastních sankcí. Chaotická nejednotnost EU. pic.twitter.com/8oZ1nyvnGw

— Lukáš Kovanda (@LukasKovanda) May 20, 2022

„Je opravdu politováníhodné, že smluvní dodávky zemního plynu byly pozastaveny. Postarali jsme se ale o to, abychom se na tuto situaci připravili,“ uvedl výkonný ředitel Gasumu Mika Wiljanen. „Žádné výpadky v distribuční síti plynu nebudou,“ ujistil.

Ani podle ekonoma Lukáše Kovandy toto přerušení Finy nijak výrazně nepoznamená. „Plyn jako takový představuje pouze přibližně pět procent energetického mixu skandinávské země. Finsko se navíc společně s Estonskem chystají pronajmout si plovoucí terminál na zkapalněný zemní plyn. Jedná se o speciální plavidlo, které bude nejprve kotvit u estonských břehů a posléze se přesune k břehům finským,“ říká Kovanda.

Loď funguje jako zásobník zemního plynu a současně jako regasifikační jednotka, kde zkapalněný plyn získává opět své plynné skupenství, aby mohl být přepravován plynovodem. Kovanda dodává, že velké energetické podniky EU – italský Eni, německý Uniper či rakouský OMV – si buď již rublový účet u ruské státní Gazprombanky zřizují, nebo tak učinit hodlají. A to přesto, že Evropská komise má takový krok za porušení sankcí EU proti Rusku.

„Toto své stanovisko ale zatím deklaruje pouze verbálně, nikoli písmeně. Což znamená, že oficiálně v dané věci mlčí. Jedná se zjevně o taktické mlčení, které vlastně signalizuje, že Brusel přivře očí nad tím, že si odběratelé z EU zřídí rublový účet a zahájí platbu v ruské měně,“ uvažuje Kovanda.

Ve zmíněném německém Uniperu podle něj navíc drží více než 75% podíl finská energetická skupina Fortum, kterou z většiny ovládá finský stát. „Pokud si tedy Uniper rublový účet u Gazprombanky zřídí, de facto bude platit, že i Finové na platbu v rublech přistupují rovněž,“ komentuje Kovanda.

Začátkem dubna oznámily všechny tři pobaltské státy, že přestanou dovážet zemní plyn z Ruska, a Finsko se rozhodlo je následovat. V roce 2020 pocházelo z Ruska 65 procent zemního plynu dováženého do Finska. Část přicházela plynovodem Balticconnector z Estonska. Export Gazpromu do Finska představoval v první polovině loňského roku asi jedno procento kombinovaného prodeje společnosti do Evropy a Turecka, firmu tedy příliš nepoškodí, uvedla agentura Bloomberg.

Podíl zemního plynu ve finském energetickém mixu činí asi šest procent, uvádí portál Euractiv. V zemi ho používá zejména průmysl, nikoli domácnosti, což jeho nahrazení podle Euractivu politicky poněkud usnadňuje. Podle Finské asociace energetického průmyslu může být ruský plyn nahrazen do příštího podzimu.

Gasum je podle svých údajů v současnosti jediným energetickým koncernem ve Finsku, který získává plyn přímo z Ruska. Minulý pátek oznámila ruská společnost, která dováží do Finska elektřinu, že v brzké době zmrazí dodávky. Podle agentury DPA ale není jasné, zda je mezi těmito dvěma kroky souvislost.

Gazprom už na konci dubna zastavil dodávky plynu do Polska a do Bulharska. Krok zdůvodnil právě tím, že obě země odmítly přejít na platby v rublech. Rusko začalo platby ve své měně vyžadovat po invazi na Ukrajinu, kdy na něj západní země uvalily sankce.