1 Pravá, nebo levá?

Pravák, levák, pravotlapák? Nejde jen o ruce, strany preferujeme i při líbání a poslechu

, NOVÉ

Témata: , , , ,

Co všechno ovlivňuje naše vrozená preference pravé, nebo levé části těla? Podle odborníka z německé univerzity v Bochumu Sebastiana Ocklenburga mnoho. Z jeho výzkumu vyplývá, že při každodenních činnostech neupřednostňujeme pravou či levou ruku, ale „oblíbenou“ stranu máme i při poslouchání, objímání nebo líbání. Neznamená to však, že například „praváci“ upřednostňují pravou stranu vždy. Přednostní užívání jedné ze stran navíc není vlastností jen lidskou, ale mají ji i zvířata. Rozhovor s odborníkem na kognitivní asymetrii přinesla německá televizní stanice Deutsche Welle.

Jako takzvaná lateralita se označuje přednostní užívání jednoho z párových orgánů pohybových či smyslových. Nejčastěji se jí myslí pravorukost a levorukost, ovšem projevuje se i v jiných aspektech. Vliv na ni má nejen celá řada genů, ale též prostředí. Podle dostupných údajů lidé preferující pravou ruku tvoří 85 až 90 procent populace. Proč tomu tak je?

„Preference jedné z rukou má pramálo co dělat s našima rukama – rozhodující je mozek,“ vysvětluje psycholog. Mozek je rozdělen na dvě části, přičemž zdali je člověk pravoruký či levoruký, záleží na tom, jaká část je lepší v motorických schopnostech. „U praváků je to levá strana mozku a u leváků ta pravá,“ doplňuje Ocklenburg. Někdy se říká, že pravá mozková hemisféra je zodpovědná za kreativitu a levá za analytické myšlení. To však oslovený odborník popírá: „V sedmdesátých letech bylo provedeno pár malých, špatně řízených studií, které došly k tomuto závěru. Ovšem od té doby to bylo několikrát vyvráceno. Leváci nejsou chytřejší, ani více kreativní, než praváci.“

Klíč k úspěchu Lionela Messiho?

Lateralita se projevuje při mnoha pohybových i smyslových činnostech. Zřejmá je například u líbání, což je aktivita, u níž je třeba, aby oba zainteresovaní natočili hlavu na stejnou stranu. „Když natočíte hlavu na druhou stranu, než jste zvyklí, je to divný pocit. Zkuste to,“ vyzývá Ocklenburg.

Stejně tak lidé preferují jednu ze stran i u nohou. Viditelné je to například u fotbalistů, kteří očividně kopají do míče výhradně jednou z nohou. Německý psycholog dodává, že existují i výjimky. Jednou z nich je argentinský fotbalista Lionel Messi, který umí střílet oběma nohama stejně dobře.

Kromě motorických asymetrií existují ještě asymetrie smyslové. Lidé preferují jedno oko před druhým, když se dívají do dalekohledu. Stejně tak když poslouchají za dveřmi, přitiskávají k nim jen jedno z uší.

O lateralitě ve zvířecí říši

Sebastian Ocklenburg se v rozhovoru zmiňuje i o lateralitě mezi zvířaty, konkrétně mezi psy a kočkami. Oproti lidem je však „pravotlapých“ domácích šelem přibližně stejně jako „levotlapých“. Na otázku, jak u nich lze preferenci jedné z končetin zjistit, odpovídá. „Zvířeti obvykle dáme nějaký úkol, kdy musí dosáhnout na jídlo… Pokud váš mazlíček po potravě sáhne desetkrát stejnou tlapou, pak víte, zdali je pravák, či levák,“ uzavírá Ocklenburg.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Čtěte také: Psychologie za 50 let došla k názoru, že co příroda vymyslela, dobře vymyslela

,

Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.