Výbušný materiál v Bejrútu pocházel z lodi ruského podnikatele Grečuškina
PŘÍČINA KATASTROFY
Dusičnan amonný, jehož úterní výbuch v bejrútském skladu připravil o život přes stovku lidí a více než 5000 zranil, byl do skladu přeložen v roce 2014 z nákladní lodi ruského podnikatele Igora Grečuškina. Informovala o tom ve středu stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) i ruská média.
Ve skladu bylo 2750 tun dusičnanu uloženého bez dodržení bezpečnostních pravidel. Co přesně výbuch způsobilo, zatím není jasné, libanonská televize LBCI uvedla, že to mohla být jiskra ze sváření. Svářeči se v úterý snažili uzavřít otvor, jímž se dalo do skladu dostat.
Before and after images from the #explosion that happened in #Beirut, #Lebanon on August 4, 2020. Before image from June 2020 and after image from today, August 5, 2020. More imagery showing the devastation will follow. pic.twitter.com/dfj4ItyTXL
— Maxar Technologies (@Maxar) August 5, 2020
Everything we know so far about the explosion in Beirut, Lebanonhttps://t.co/SVwM5gl3Qu pic.twitter.com/WiqNQkwq2M
— BBC News (World) (@BBCWorld) August 5, 2020
Podle médií libanonské úřady v roce 2013 zkonfiskovaly loď Rhosus sibiřského podnikatele Grečuškina na příkaz bejrútské inspekce. Loď plula pod moldavskou vlajkou z Gruzie do Mozambiku, ale kvůli technickým problémům se musela zastavit v Bejrútu. Tamní inspekce po prohlídce plavidlo zabavila, protože podle ní nebylo vybaveno náležitou dokumentací a náklad nebyl přepravován náležitým způsobem. Posádka byla nucena na palubě zůstat, zatímco Grečuškin ohlásil bankrot a nechal plavidlo i námořníky napospas. Úřady povolily šesti z deseti námořníků vrátit se domů, ale čtyři v Bejrútu uvízli téměř rok, napsal list The Siberian Times.
Boris Prokošov, který byl kapitánem, se v roce 2014 obrátil dopisem na mezinárodní organizace se žádostí o pomoc a tvrdil, že Grečuškin ponechal posádku bez peněz a přestal se zajímat i o náklad. Podle sibiřského listu žije nyní Grečuškin na Kypru a jeho syn studuje ve Skotsku.
Stanici RFE/RL Prokošov řekl, že se Libanonci měli lodě zbavit už tehdy a ne ji konfiskovat a požadovat poplatky za to, že jí umožňují kotvit v přístavu. „A pak se tady také bavíme o nitrátu amonném. Měli ho použít na svá pole, nikdo se k němu nehlásil, což znamená, že nikomu nepatřil,“ citovala RFE/RL kapitána. Sdělil rovněž, že plavidlo Rhosus bylo velmi staré a neudržované a před cestou s nitrátem se dvakrát nebo třikrát potopilo.
Hi-res satellite imagery of #Beirut explosion. Before and after. (c)@CNES 2020, Distribution @AirbusSpace pic.twitter.com/wE1kJgjIqH
— Jonathan Amos (@BBCAmos) August 5, 2020
Grečuškin podle něj stále dluží jemu a ostatním členům posádky „desítky tisíc“ dolarů za nevyplacené mzdy. Veškeré pokusy zahájit jeho trestní stíhání v Rusku prý byly neúspěšné, protože v zemi už nežije.
Balkánská investigativní zpravodajská síť (BIRN) potvrdila, že Rhosus byla v roce 2013 registrovaná v Moldavsku a plula až do zabavení v Bejrútu pod moldavskou vlajkou. Ředitel moldavské lodní správy Igor Zaharia řekl, že moldavská licence plavidlu vypršela v roce 2014 a majitel ji neobnovil. Náklad byl podle něj v Bejrútu přeložen do přístavního skladu.